Mission: Impossible III

Když přišel první Mission: Impossible byla většina diváků potěšena. Ethan Hunt byl prototyp jiného hrdiny než James Bond, přesto že plno hnidopichů tyto dva hrdiny srovnávali je nimi obrovské množství rozdílů. Okouzlil příjemným příběhem, avšak ke konci bohužel zklamal svou přílišnou překombinovaností a zejména vysokým množství zvratů, ze kterých šla mnohým hlava kolem. Každopádně díky vydělaným penězům byl druhý díl jasnou volbou. Přestože se nejednalo o vyloženě špatný film, veliké množství lidí rozhořčil až příliš lineární příběh. Nyní tu máme Mission: Impossible III a režie se ujímá J. J. Abrams, který toho nasliboval až příliš, než aby to všechno mohl splnit. Jak to tedy nakonec dopadlo? Film se rozeběhne okamžitým flashforwarem, který sice působí jako takový malý spoiler, ale zároveň značně popohání film dále. Divák si totiž nemůže být jist, jak zde zobrazená situace dopadne a navíc neustále naráží na situace, o kterých se tam mluvilo. Ihned poté bude učiněna radost zejména všem těm co sledovali již seriál, neboť titulková sekvence se odehrává přesně v jeho duchu, ono vůbec v tomto filmu budete narážet na spoustu odkazů ke všemu co se na něj váže, ale o tom až později. Musím se přiznat, že jsem se ze začátku neuvěřitelně nudil, film si mě ničím nezískal a já se jen modlil, aby se v podobném duchu nesunul až ke konci. Pečlivě jsem sledoval práci filmařů, ale místo slibovaných vychytávek a revoluce v žánru jsem sledoval roztřesenou kameru a mohl číst Abramsův rukopis, který je jasný snad v každém záběru. No každopádně mé modlitby byly vyslyšeny, neboť přišla mise ve Vatikánu, která je opravdu skvělá, vlastně vše co následuje po ní je skvostné. Abrams pouští jednu akci za druhou, avšak vůbec ne na úkor příběhu, vychutnává si scény, ve kterých může připomenout nějakou slavnou část z předchozích dílů – třeba skok ze zdi – a prostě je to nářez. Filmu nepodtrhává nohy ani polidštění děje a pokusy o nabourání divákových emocí, ba právě naopak, působí to tam přinejmenším skvěle, avšak rozhodně nechci říkat, že jsem nenašel nic, co by mě pořádně nenaštvalo. Hlavní záporák je jasný hned a rozhodně je třeba uznat, že v dějinách moderní kinematografie jsem ještě neměl tu čest vidět lepší postavu než je Davian (úchvatný Philip Seymour Hoffman), konečně někdo nekecá, ale jedná, horší je to však s jeho společníkem, který nám zůstává utajen. Právě to slovo utajen je hřebíčkem do rakve. Film se snaží aby diváka ani náhodou nemohlo napadnout kdo to je a používá k tomu již několik let okoukané způsoby, které jsme mohli vidět třeba i v podprůměrném snímku Sám doma 4. Zejména v jedné fázi to působí tak strašně okatě, že jsem byl neuvěřitelně pohoršen tím, jaké dělají tvůrci z diváků debily. Celkově se jedná „jen“ o další Mission: Impossible, což rozhodně není špatný verdikt a pokud to někomu nestačí, pouze čistě konstatuji, že své předchůdce nechává daleko za sebou, jen škoda té obrovské předvídatelnosti. 80% [TOP 19/10 88%] (04.05.2006)

Zajímavé, ale nijak převratné. Abrams to zkusil po svém a zřejmě mu to u diváků vyjde, k čemuž nezbývá než gratulovat. Při bližším ohledání však nelze nevidět kompromisy, kterých se dopustil... Ethan se změnil - příliš mluví a když jedná, nemá to už ten velkolepý říz... Abramsovy dialogy a pečlivě budovaný mikrosvět se možná tváří, že mají hloubku, ale co na tom, když klíčovým scénám chybí důraz? Philip Seymour Hoffman se může stavět na hlavu, Cruise může mluvit česky, ale k ničemu ála průnik do Langley v první díle, se Abrams nepřiblíží ani na vzdálenost dvaceti celuloidových kilometrů... výsledek? Odkoukáno, stráveno a vyloučeno... tenhle film ve vás prostě nezůstane. :) (02.05.2006)

S Mission: Impossible III vyplynulo jednoznačně na povrch, že J.J. Abrams je velice schopný režisér, jen málokdo by čekal, že třetí díl předchozí dva tak hravě spláchne do záchodu. M:I-3 už rozhodně není jen o Cruisovi, jeho nadlidských schopnostech a hromadě šťastných náhod, konečně se dočkáme i pořádné týmové spolupráci a promyšlené akci tak akorát, aby zaujala, ale nepůsobila překombinovaně. M:I-3 je ultimátní akční blockbuster, který má všechno, co by divák od akčního filmu mohl chtít, poskytuje výtečnou zábavu v dynamické atmosféře a přitom nijak nesklouzává k povrchnosti... Koneckonců už jen když porovnáme Thandie Newton a Michelle Monaghan, tak je to jako zálet na jednu noc versus láska na celý život. 9/10 (02.06.2008)

Jednoznačně nejlepší Mission Impossible. V Abramsově režii se hraje týmová hra, plná emocí Ethana Hunta. Po druhém dílu má film super záporáka, kterého si Hoffman naprosto užívá a jeho rozhovor, nebo spíš monolog po zajetí a odvozu v letadle, kdy Huntovi vyhrožuje, nedostanu z hlavy asi hodně dlouho. Akční scény získaly na realismu a jsou úchvatné. Ať je to scéna na mostě (jedna z nejlepších akcí roku) nebo průnik do Vatikánu, prostě paráda každým coulem. Abrams ukázal, že má i na pořádnou filmovou pecku. (01.01.2007)

Pro špionážní filmy mívám slabůstku. Vůbec by mi nevadilo, že většinu už jsem někde viděl, a že mě opravdu vzala jen scéna na mostě. Režisér drží strunu napnutou od začátku až do konce, hi-tech vychytávek, replik a nápadů je ve filmu dost. Co jsem ale vůbec neskousl, je motiv Ethanovy manželky a jejich vztahu. Já nechci dalšího "Bournea", polidšťování, ne v něčem s názvem a tradicí "Mission Impossible". Jako (mikro)žánrový divák se cítím vydírán a zrazen zároveň. (19.10.2006)