Kin-Dza-Dza!
Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(více)Recenze (58)
(SSSR) KIN-DZA-DZA! je považována za kultovní sovětskou sci-fi satiru, která by měla být zapsána na mapu vedle kanonických post-apokalyptických děl 80. let (často je zmiňována Bessonova francouzská POSLEDNÍ BITVA a australský vrchol Millerovy trilogie ŠÍLENÝ MAX 2). Hype, který se kolem filmu utvořil, zároveň ale dobře poukazuje na jeho největší slabiny: 1.) jelikož jde o kult, dobře se z kontextu vytrhávají dílčí hlášky či bizardní nápady, ale celek dost dobře nedrží pohromadě a rozpadá se do série více či méně zábavných a trefných scének; 2.) přirovnání naznačují, že zajímavá bude především stylistická stránka (výtvarné řešení cizí planety i nápad se slovy-zvuky), ale vyprávění se i přes celkový surrealistický a dadaistický nádech bude podřizovat určitým konvencím (i přes volnost, s jakou se zachází s deadliney, nesmyslnost v přikládání důležitosti rekvizitám či jasnost motivací postav se nejedná o rozbití pravidel). Na druhou stranu se tím dává najevo, že i přes určitou zatěžkanost významy, které alespoň při prvním zhlédnutí nemusí být dost dobře zachytitelné a rozklíčovatelné v poukazování na sovětskou skutečnost a dobově podmíněný pohled na západní občany, se bude ve výsledku jednat o zábavu, z které utkví víc než "Ku". Některé myšlenky jsou totiž nadčasové (ohledně komunikace, svobodě vyjádření, (ne)materiálních hodnotách...), zato filmy ne. ()
Nehodnotím hvězdičkami, neboť jsem z filmu kvůli velkému vedru v promítacím sálu, které mi bylo nepříjemné (a ještě více nepříjemné bylo jisté osobě:)) odešel předčasně a viděl jsem pouze 2/3 filmu... Není to nijak převratné dílo, ale místama velmi pěkně pobaví a neurazí, takže pokud by se nic "podstatného" v závěrečné třetině filmu neudálo, asi bych hodnotil 3*... ()
Viděl jsem to jako děcko, možná i ke konci osumdesátek. Jedné co jsem si pamatoval byla jedna scéna a slovo gravicapa. Nevím, jak moc chtěl Danělija ukázat ten strašný bizár všeho co je ruské anebo chtěl natočit jen film o absurditě Gulagu, ale určitě se mu podařilo natočit film o člověku. Ecce homo! Ruská duše je jeden zatraceně obrovský a nepochopitelný vesmír. ()
Výborná sci-fi satira, v níž se jeden uvědomělý sovětský soudruh Vladimir Nikolajevič neboli strejda Vova a trochu natvrdlý „první gruzínský kosmonaut“ a kleptoman Gedevan Alexandrovič ocitají v svérázné galaxii Kin-dza-dza. Víc se mi líbila první část, v níž jsou oba hrdinové konfrontováni s odlišnou mimozemskou realitou, postupem času se film trochu zamotává do stále téhož a neustále opakuje pár mimozemských slov. Nepřekonatelná je interpretace písně Strangers in the Night, kterou by mohli závidět i Plastic People! Ку! (Neplést s кю!) ()
Příběh odehrávající se na jisté, Rusy kolonizované planetě, se zas až tak moc neliší od života, který známe z té naší. Jiný žebříček hodnot, který tam vládne, je pouze důsledkem potřeb, ostatně tak jako zde. Ani "kreolská ruština", kterou se tam mluví, nepředstavuje žádný komunikační ani asimilační problém. Prostě jiný kraj, jiný mrav. Druhý díl filmu si nechám někdy na příště, pokud vůbec. ()
Galerie (27)
Photo © Mosfilm
Reklama