Harry Potter 20 let filmové magie: Návrat do Bradavic

Harry Potter je mistrovským dílem a neumírající senzací jak ve filmové tak i v knižní podobě a ten, kdo si ho jednou pustí k srdci se ho už nikdy nezbaví. Je to jistota, kterou nám fanouškům přináší tahle série, jistota úniku do magického světa a jistotou se stala pro generace předemnou a stane se i pro další generace. Přinesl ale tenhle reunion po dvaceti letech něco nového co by změnilo a nebo nějak upevnilo můj vztah k sérii? Nepřinesl. Je to jen nostalgicky komentovaný recap všech dílů. Je to asi tak se všemi reuniony, které jsem kdy viděla a ani reunion nejmagičtější série pod sluncem nic magického nepřinesl. To, že si štáb a herci vybudovali za těch 10 let společné práce vztahy na úrovni rodinných vztahů je krásný a asi předpokladem k úspěšnosti a důvěryhodnosti celého díla, ale přeci jenom pro příběh a pro nás diváky jsou vztahy postav silnější než vztahy mezi samotnými herci a pár silných a hezkých slov pronesených na reunionu mě bohužel nezasáhlo skoro vůbec a to možná proto, že už jsem většinu z toho slyšela několikrát a při takovém opakování a vzpomínání to může působit až trochu nuceným dojmem. Já osobně věřím, že to vůbec nucené není a že vztahy mezi zúčastněnými jsou skutečně takové i mimo kamery, ale jednoduše řečeno mi to už nic nového nepřináší a mnohem víc jsem si užila samotný recap dílů ačkoliv je znám nazpaměť. Co mě dojalo bylo vzpomínání na zemřelé členy štábu a zestárnutí ostatních. Člověk si uvědomí, jak rychle ten čas pádí ačkoliv Harry Potter série samotná nezestárne nikdy. Nejhezčí část celé skoro dvouhodinovky bylo prvních 5 minut a pak když Robbie Coltrane okomentoval, že on odejde, ale Hagrid zůstane. A to je asi celá pointa, herci propůjčili svůj vzhled a talent a dali tak vzniknout postavám, které je předčili.  btw Rowlingová na reunion pozvána byla, ale ona a její tým odpověděli s tím, že archivní záběry z roku 2019 pro účely reunionu postačí, jen uvádím na pravou míru argumenty toho, jak se mohli opovážit ji nepozvat (01.01.2022)

Příjemné, neurážející ohlédnutí za Potterovským, desetiletým putováním s ústředními i vedlejšími herci. Zaznělo mnoho zajímavostí. Vše bylo maximálně taktní, naplněno přátelstvím a dobrými vztahy, jakoby žádná zlá krev na natáčení přítomna nebyla (víme ale také o opaku). Trochu mě mrzelo, že autoři nebyli odvážnější a nesdělili nějaké pikantnosti, které by odhalily i problémy, s nimiž si museli tvůrci pohrát. Prostě něco, co jinak není ve filmu vidět ani slyšet. Místo toho 80% času se komentuje něco, co již je dávno známo. Přesto ale mírný palec nahoru. 70%  (03.01.2022)

Nostalgie je potvora a tady funguje. U Harryho Pottera jsem vyrůstal, nejdříve u knížek a později i u filmů, a obojí mám rád. Takže jsem si tohle ohlédnutí nemohl nechat ujít. Jediný, co mi přijde divný je neúčast JK Rowling. Vím, proč ji nepozvali, ale nechápu, že tam v tom případě museli dávat archivní záběry. Buď bez ní nebo s ní, ne? Sice se to ke konci už začínalo opakovat, ale mlha před očima se tvořila snadno. (04.01.2022)

Loni Přátelé, letos Harry. Literární a filmový fenomén stvořený J. K. Rowlingovou nedávno oslavil neuvěřitelných 20 let od premiéry prvního filmu. Do televizního speciálu přijali pozvání tři herci, bez kterých by to nešlo, fanoušci se samozřejmě mohli těšit také na představitele vedlejších rolí a na další tvůrce. Když bych měla porovnávat tento reunion s už zmiňovaným speciálem Přátel, Přátelé budou těsnými vítězi. Proč? HP speciál se sice vyhnul nezábavným vsuvkám s celebritami a podivným rozhovorům s fanoušky z různých koutů světa, na druhou stranu působí těch sto minut trošičku staticky - většinou si ústřední trio "jenom" povídá na pohovce a sem tam si na natáčení zavzpomíná někdo jiný. V Přátelích jsem si našla více silných momentů, jako bylo předčítání některých scén znovu po letech. Přesto se ale jedná o příjemnou podívanou, která žádného fanouška nezklame. (07.03.2022)

Výroční návrat do Bradavic v poměrně klasické dokumentární formě. Až mě trochu zamrzelo, že to svou formou přece jenom malinko nevybočuje a nepřináší to třeba nějaké "bradavicky" kouzelné překvapení pro diváky (naopak při nedávném sledování Friends Reunion jsem vnímala zcela opačný problém - tam těch "třešniček" bylo zase zbytečně moc a kvůli balastu výsledný dojem utrpěl). Přesto si dokument se standardními výpověďmi a rozhovory herců i režisérů docela vystačil. Vyslechneme si pár historek z natáčení, postupně projdeme průběh tvorby všech filmů, zavzpomínáme s herci, zasmějeme se a zapláčeme. Sice se mnohokrát opakuje, jak moc jsou Daniel, Rupert a Emma vděční za těch deset let, které společně prožili na place, a jak moc je pro ně celý štáb rodinou, ale je znát, že jejich radost, vděk i dojetí jsou ryzí a opravdové. A myslím, že právě ta autenticita a přirozenost jsou na tom to důležité. Tenhle dokument možná moc nevybočuje z nějakého standardu, ale aspoň si na nic nehraje. A ono to tak vlastně stačí. Taky jsem si oddechla, že Rowlingovou v dokumentu kvůli její "kauze" nezmiňují po vzoru Voldemorta jako "ty víš koho" nebo "tu, jejíž jméno se nesmí vyslovit". Už jsem se opravdu bála, že ji z toho všeho budou trapně cenzurovat úplně. Naštěstí i přesto, že ji očividně nepozvali, měli minimálně tu slušnost ji tam normálně zmiňovat a ukázat alespoň starší záznam, ve kterém Rowlingová mluví o převedení HP na filmové plátno. Když už se od ní takto distancovali (což je za mě už tak přehnaná a pokrytecká reakce na celou tu nafouklou "kauzu"), tak jsem ráda alespoň za to. Když to shrnu, obsahově jde o hezké nostalgické zavzpomínání plné emocí, formálně ale tento dokument ničím nepřekvapí. ~(3,6★)~ (12.01.2022)