Reklama

Reklama

Snímek režiséra Luise Buñuela se odehrává ve španělském Toledu dvacátých let minulého století. Tato mistrovská, komická a místy i erotická studie zvrhlosti, pokrytectví a nemoci zkoumá zvrácený vztah Tristany (Catherine Deneuve) a jejího poručníka Dona Lopeho (Fernando Rey), který se dívky ujme po smrti její matky. Stárnoucí bonviván Lope, který se navenek prezentuje jako velice zbožný muž, zatímco v soukromí se oddává všem svých choutkám, je krásnou Tristanou tak hluboce přitahován, že se nedokáže ubránit jejímu svedení. Katolická hierarchie ignoruje to, co Lopez dívce udělal a káže poslušnost jeho učení, což Tristanu rozzuří a začne spřádat plán pomsty. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (86)

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Stejně jako u "Viridiany" nebo "Nazarina" se jedná o zdařilou adaptaci románu B. Péreze Galdóse. Děj knihy odehrávající se v Madridu 19. století Buňuel převedl do Toleda 20. let a přenesl tak na plátno atmosféru doby a místa, kde prožíval své mládí. Silně antiklerikální předloha se stala režisérovy ideálním podkladem pro účinnou a nadčasovou kritiku bigotnosti a pokrytectví zosobněného v postavě dona Lopeho. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Komentář obsahuje SPOILERY. Buñuel si pro svůj snímek popisující proměnu nevinné dívky v cynickou ženu skvěle zvolil jak představitelku Tristany v podobě Catherine Deneuve, tak stárnoucího dona Lopeho. Ostatně Fernando Rey, ani Catherine Deneuve se neobjevují v jeho filmu poprvé a vlastně ani naposledy. Právě jejich výkony dodaly oběma postavám patřičnou přesvědčivost a hloubku. Deneuve hravě předvádí počáteční nevinnou úslužnost, svobodychtivou vzpurnost i finální kulhavou zatrpklost a zlobu. Rey zase s postupujícím věkem nádherně slábne a měkne, stejně jako staré pořádky, které ztělesňuje. A právě postava dona Lopeho je cílem i zdrojem společenské kritiky, jež je Buñuelovi tak blízká. Obzvláště zábavné je Lopeho pokrytectví či, chcete-li, jisté rozpory v jeho názorech a chování. Pomůže zloději, protože "policie je nástroj moci", jeho vlastní moc v domácnosti (a nad Tristanou) však zpochybňována být nesmí. Žije si na vysoké noze, ale v životě nehnul prstem. Pohrdá prací, ale plody práce jiných užívá. Tvrdí, že tabu je žena "nevinná jako lilie", ale sám takovou ženu svede. Má svou důstojnost, ale ta plyne ze společenských poměrů. Když dostane, lidově řečeno, do držky, je najednou tatam. Má i kus odvahy, ta je však nejspíše projevem jeho sebestřednosti a arogance. Zkrátka, Buñuel na něm téměř nenechal nit suchou a podobnými detaily vyplnil celý film. Jako nalomený stařík však ve mně don Lope přes to všechno dokázal vzbudit trochu soucitu, i když se dá říci, že sklidil, co zasel. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Na prvý pohľad každého diváka určite napadne prirovnanie s podobnou záležitosťou od tohto režiséra a to so snímkom Ten temný objekt túžby. Tristana sa mi v kontexte obsahovej stránky zdala o čosi slabšia ako uvedený film, no zato bola viac depresívnejšia a chladnejšia. Veľkú zásluhu na tom určite má hlavne C. Deneuve, ktorej premena z poddajnej a poslušnej puťky na chladnú a naoko bezcitnú ženu bola pomerne pôsobivá, chudák Don Lope, všetko si to vyžral až do horkého dna... Tak to dopadne, keď je niekto pokrytec a nedrží sa svojich vlastných bonvivánskych zásad: nevezmeš si kamarátovu ženu a ani ženu vekom nevinnú. V tomto prípade platilo to druhé. 75/100 ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Abych se přiznal, Krásku dne mám od Buňuela přece jen radši - je rozvernější a zároveň mnohem víc sarkastická než poměrně depresivní Tristana, jejíž ústředním tématem je zahořklost a z ní vyplývající nenávist. Nicméně v obou filmech se objevuje skvělá Catherine Deneuve a Tristana funguje především díky její přítomnosti a výbornému výkonu. Není to jen film o vztahu jednoho starého muže a nezralé dívky, ale taky snímek o společnosti své doby, o závislém postavení žen a o střetávání moderního světa se starými pořádky a hodnotovými žebříčky. Když se Don Lope konfrontuje s mladým umělcem a vyzývá ho na souboj, dostane místo přijetí výzvy ránu pěstí do nosu. I tak se mění svět, kde se ztrácí prostor pro starou patriarchální noblesu. Buňuel je břitký kritik pokrytectví starých měšťanských a šlechtických pravidel a z řady dialogů je znát jeho opovržení světem tzv. lepších lidí. Celkový dojem: 85 %. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Dost solidní drama s dobře napsaným scénářem, obstojným vedením děje, skvělými hereckými výkony a dokonce i s psychologií postav. Té tu sice mohlo být podstatně víc, protože tu pak určité situace a zvraty působí krapet jako nahodilé zjevení, ale když pominu to, nevyužitou postavu hluchoněmého kluka, který tam jen bůhvíproč je a celkem slabý závěr, tak se mi Tristana líbila hodně - na je to i hezká holka, takže se tenhle můj "výrok" dá chápat i dvojsmyslně, ale myslel jsem to hlavně o tom filmu :-) Nicméně mě tím Buňuel mile překvapil, čekal jsem něco spíše surrealisticko - sociálně-kriticky zaměřeného, ale tohle bylo vcelku srozumitelné a nijak zvlášť složité drama, které ale dost dobře funguje... 4* ()

Galerie (35)

Zajímavosti (9)

  • Luis Buñuel uviedol, že tento film vznikal dvadsať rokov. Prvýkrát uvažoval o natočení filmu v roku 1950, počas svojho života v Mexiku. Projekt sa nikdy neuskutočnil a snahy o nakrútenie filmu v Buñuelovom rodnom Španielsku dvakrát prerušili problémy s cenzúrou, než dostal koncom roku 1969 zelenú. (Bilkiz)
  • Natáčanie prebiehalo prevažne v Tolede. (Georgei)

Reklama

Reklama