Tristana

Bravo, don Lope! Niekto žije z práce, niekto z peňazí. Špinavú prácu a trápenie necháme pre lopaty z nižších vrstiev a môžeme sa čisto venovať poblúzneniu okúzľujúcej úbohej siroty. Z tohto filmu na mňa dýchol zaprášený duch starých španielskych čias. Párkrát som teda musela zakašlať, ale inak je to výborné! (26.08.2017)

Co mě zavřelo otvor se zuby, byl výkon Catherine Denevue, ne že bych dneska pochyboval o jejím talentu, ale přece jen zahrát takhle náročnou ženskou roli v takovým věku to teda, kroutím nevěřícně svým kulatým nesmyslem na krku, neskutečný až životní výkon. Jako studie lidských povah reagujcí na vnější i vnitřní podněty to není vůbec zlý, ale mě to přišlo, jako když na kvalitní papír nakape voda, prostě to nemělo ten správnej domrd. (16.04.2013)

Oproti Krásce dne příliš mnoho Fernanda Reye, na kterého jsem alergická a typických Buñuelových vtípků a nápadů, které jsou ale tentokrát poskládané do naprosto nepřijatelné koláže. Ať už zde Deneuve sehrává jakkoli zajímavou proměnu z naivní dívenky po aroganci samu. A navíc Franco Nero je vysloveně slabý. (24.05.2017)

Komentář obsahuje SPOILERY. Buñuel si pro svůj snímek popisující proměnu nevinné dívky v cynickou ženu skvěle zvolil jak představitelku Tristany v podobě Catherine Deneuve, tak stárnoucího dona Lopeho. Ostatně Fernando Rey, ani Catherine Deneuve se neobjevují v jeho filmu poprvé a vlastně ani naposledy. Právě jejich výkony dodaly oběma postavám patřičnou přesvědčivost a hloubku. Deneuve hravě předvádí počáteční nevinnou úslužnost, svobodychtivou vzpurnost i finální kulhavou zatrpklost a zlobu. Rey zase s postupujícím věkem nádherně slábne a měkne, stejně jako staré pořádky, které ztělesňuje. A právě postava dona Lopeho je cílem i zdrojem společenské kritiky, jež je Buñuelovi tak blízká. Obzvláště zábavné je Lopeho pokrytectví či, chcete-li, jisté rozpory v jeho názorech a chování. Pomůže zloději, protože "policie je nástroj moci", jeho vlastní moc v domácnosti (a nad Tristanou) však zpochybňována být nesmí. Žije si na vysoké noze, ale v životě nehnul prstem. Pohrdá prací, ale plody práce jiných užívá. Tvrdí, že tabu je žena "nevinná jako lilie", ale sám takovou ženu svede. Má svou důstojnost, ale ta plyne ze společenských poměrů. Když dostane, lidově řečeno, do držky, je najednou tatam. Má i kus odvahy, ta je však nejspíše projevem jeho sebestřednosti a arogance. Zkrátka, Buñuel na něm téměř nenechal nit suchou a podobnými detaily vyplnil celý film. Jako nalomený stařík však ve mně don Lope přes to všechno dokázal vzbudit trochu soucitu, i když se dá říci, že sklidil, co zasel. (11.03.2007)

Fernando Rey je podľa mňa najmenej sympatický herec všetkých čias (Lee Van Cleef mi ráči prepáčiť). Možno je to fajn chlapík, ale jeho úlohy, podobne ako v tomto filme, vo mne vyvolali voči nemu ťažkú averziu (ja viem, že to bol Bunuelov zámer a je to dôkaz jeho hereckého majstrovstva). Hrá tu starého úchylného psychopata, ktorý sa vyburuje na krásnej Catherine. Tento môj subjektívny dojem mi zabraňuje, aby som si film vychutnal vďaka jeho vysokým kvalitám. Ešte že mu to na konci Catherine poriadne natrela! Na druhý krát už som bol schopný sa odosobniť od antipatií voči Reyovi a vnímať aj Buňuelovu inteligentnú filmovú reč. Pokrytectvo, ľavičiarstvo, túžba po pomste, mužská túžba vlastniť ženu, nepredvídateľnosť ženského správania a prostý fakt, že ľudia sa vekom vďaka svojej minulosti a skúsenostiam (častokrát nepríjemným) menia, to sú témy, ktorým sa venuje v tomto filme. (28.05.2012)