Šedá zóna

Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva se v Auschwitzu odehrávala, jsem očekával, že filmové zpracování bude převážně syrové, nekompromisní a bez jakýchkoliv servítek, leč nikoliv. Dosti amatérská forma pohřbívá potenciální obsah a ony drastické záběry mající vyvolávat pocit nenávisti a zhnusení jsou zcela bez účinku, což je pro film tohoto tématu velký nedostatek. Příběh Sonderkommanda je rovněž mdlý a z velké části nudící. Buscemi s Keitelem nevýrazní. Zkrátka podprůměrný snímek, který nemá moc, co nabídnout. 40% (24.05.2014)

Trochu jiný, v rámci obdobné americké tvorby řekl bych ojedinělý filmový počin o hrůzách šoa. Bez ohledu na to, že Židé v koncentračních táborech byli samozřejmě v první řadě oběti, nebojí se tvůrci realisticky zobrazit i skutečnost, že tváří v tvář hrozbě vlastní smrti se i v obětech mohou projevit temné stránky osobnosti, že okolnosti mohou i z obětí učinit viníky, nebo aspoň necitelné a otupělé pomocníky zla. Ale chraňte bohové, abych se odvažoval kohokoliv z nich jakkoliv soudit - nikdo z nás nemůže vědět, jak by v podobné situaci jednal, jestli by si radši zvolil brzkou smrt a zachoval si důstojnost a čisté svědomí, nebo by se s vyhlídkou na prodloužení života o pár měsíců stal poslušnou součástkou vražedné mašinérie. Očitá svědectví několika přeživších příslušníků sonderkommand jsem už četl a ani v oněch knihách si tihle chlápci nehráli na svatoušky a přiznávali, že každý transport pro ně de facto znamenal dobře nacpaná břicha, nové oblečení, cigára, chlast, nebo nejrůznější cennosti. Možná jen kvůli kostrbatým amatérským titulkům jsem měl ale chvílemi pocit, že seznamování s jednotlivými postavami je příliš stručné až zmatené, nebo střih místy poněkud překotný a chaotický. (10.12.2017)

Klasické československé snímky z přelomu 50. a 60. let Přežil jsem svou smrt a Boxer a smrt (nebo i východoněmecký Nahý mezi vlky) s explicitním násilím šetří, přesto působí daleko brutálněji ve všudypřítomné atmosféře strachu, věrohodnost si také zajišťují zachováním jazykového galimatyáše prostředí. Snová brutalita (jíž se snaží Šedá zona přiblížit) běloruského Jdi a dívej se je také z jiných sfér (prosvětlená také pokorou a nábojem duchovna). Tvůrci Šedé zony se snažili být brutální v prvním plánu, jak jen to šlo, ale výsledek na mě zapůsobil hodně ploše, mimo jiné i neuvěřitelně klišovitými dialogy. (30.06.2009)

"Spalovači mrtvol", kteří se této práce ujímají ve snaze zpříjemnit si životní podmínky a v naději na prodloužení života, ale zároveň mají i svědomí, a přestože si alibisticky opakují, že kdyby to nedělali oni, dělali by to jiní, se pokusí o vzpouru. Neotřelé téma, ze kterého se dalo hodně vytěžit, ale nevytěžilo. I když má film silné okamžiky (vzpomínka jednoho z věznů, který do pece musel nastrkat postupně celou svou rodinu .... Dívka, která přežije plyn a pro "spalovače" se stane jakýmsi symbolem a zároveň ohrožením), má i velmi špatný "židovský" kompars - žádné slzy, zoufalé pohledy, únava po transportu, jen apatické znuděné výrazy. Slibovaný Steve Buscemi se objevil na pár minut, Harvey Kaitel byl slabý jak čajíček, ale kdo mě překvapil hodně příjemně byl David Arquette. Na každý pád snahu točit filmy na tato témata jen vítám. (24.09.2005)

Filmový počin zaujímavý a určite právom patrí do zlatého fondu vojnovej kinematografie o koncentračných táboroch, i keď nedosahuje kvalít tých najlepších kusov. 4* však dávam za poslednú polhodinu, pretože nad zvyšok v podstate priamočiareho, jednoduchého i keď pôsobivého remesla ju povyšuje myšlienka - fascinujúca obrátená optika, keď vo vyvražďovacej mašinérii, kde denne zomierajú tisíce ľudí, je odrazu jedna duša navyše... Táto kauza bezmenného maďarského dievčaťa dáva filmu punc originality na pozadí takmer dokumentaristickej snahy o zachytenie atmosféry "privilegovanej štvrte" v Birkenau. Pokiaľ ide o tú vernosť, nemôžem si pomôcť, ale vždy mám pocit, že Američania nikdy nedokážu zachytiť realitu holokaustu tak ako európski filmári (výnimka je Schindlerov zoznam), čo extra platí pre televízne produkcie. Uprising ma pobúril hlúpymi detailami, ktoré ničili celý dojem a také Diablove čísla boli už úplne primitívne. --- Len na okraj: film som pozerala s dabingom a na záver som si všimla čudný preklad písaného epilógu - "v Auschwitzi sa vystriedalo trinásť sonderkománd, dvanásť sa vzbúrilo" - čo je nielen nelogické, ale aj dosť divné, keď ste práve dopozerali film venovaný tomu *dvanástemu* sonderkomandu, v ktorom sa jasne hovorilo, ako sa sonderkomandá striedali a k tomu vidíte v texte napísané *twelfth*. Veď to nemá logiku. Vtedy mi napadlo, či aj inde neboli pokazené preklady, mala som nejasný pocit, že niektoré vety v dialógoch mi celkom nedávali zmysel. (19.04.2011)