Život v oblouznění

Dostal jsem doporučení na biják o těžkostech na place indie filmu, moc jsem se na to těšil a čekal něco jako byla Americká noc, ale tohle je spíš jen taková natažená série skečů z filmařského prostředí. Tématicky to nejde moc nikam dál než za srandu z toho, jak někdo posedmé pojebe jednoduchý záběr. (01.10.2023)

Namyslený herec, neistá herečka pod taktovkou trpezlivého Buscemiho ako režeséra, ktorý musí viac riešiť pošramotené egá všetkých neschopných tvorcov pri pár scénkach svojho nezávislého filmu aby vôbec dokončil film a ukážka aká je to asi drina natočiť dobrý film keď tvorcovi nie je úplne ukradnutý jeho výsledok ako v prípade ED WOODa a je to veľká sranda. Ako najlepší záber dokáže pokaziť jedno pokazené mlieko, koľkokrát sa rozpadne sen rejžu o jeho filme a že všetko nakoniec dokáže zachrániť jeho vlastná matka. Nahrávanie 30minutového ticha miestnosti po skončení filmu kde každý myslí na to svoje nemá chybu =D. (04.10.2008)

Velmi sympatický film, který se i přes celkovou stereotypnost dokoukává velmi snadno. Sám jsem si jej zapnul v noci a divil se, že jsem vydržel až do samotného závěru. Sled humorných epizodek, zajímavých postřehů a neotřelých myšlenek prostě moc dobře ví, jak udržel diváka u televize. Sympatické postavy a zajímavě servírovaný příběh s několika opravdu geniálními scénámi dodávají příběhu tu pravou šťávu. V jednu chvíli též příběh nadzvyhává až k dokonalosti herecký výkon Jamesa LeGrose, jehož Chad je správnou slizkou primadonou. Na druhou stranu tomu chybí ten říz, který jsme mohli sledovat u ještě lepších Bouchačů a bouchaček, na které jsem zrovna dostal chuť. (31.05.2007)

Snad v žádném jiném filmu o natáčení filmu se nikomu nepovedlo tak jako DiCillovi ponořit se tak do pocitů všech zúčastněných. I díky chytrému formálnímu rozdělení a práci se střídáním černobílých a barevných scén střídajících se podle statutu snímané reality jsem měl jako divák pocit že jsem taky na place. Buscemi je po celý film úžasný a skvěle ukazuje jak musí režisér dělat moudré kompromisy a přitom být oprsavdu nekompromisní. O to zajímavější je, že po urputných snahách o dokončení alespoň jedné scény, se pak povede ji natočit shodou náhod během jediné minuty. A pro lidi co nechápou, že dobrý film (nutně) nestojí na propracovaném ději a dramatickému stupnování napětí: největší síla tohoto filmu je, že právě mezi řádky se objevuje ani snad né hloubka, ale opravdovost charakterů; přesto že je to film o filmu, má vlastně určité literární kvality obohacené navíc o to, že narozdíl od literatury film svou podstatou umožňuje opravdu prožít emoce postav a vnitřní stavy (byť ne ve stejné intenzitě), nejen se do nich vciťovat. (01.05.2007)

Doposavad nejlepší snímek Toma DiCilla. Skvostný scénář, perfektní herci a evidentní láska k filmu dělají ze Života v oblouznění nezapomenutelnou záležitost. Parta nadšenců a jejich snaha o dokonalé dílo. Škoda, že jejich schopnosti tomu zdaleka neodpovídají. Když se navíc přidají neshody na place a technické problémy tak... Vznikne jeden z nejlepších nezávislých filmů devadesátých let. (01.07.2007)