Život v oblouznění

Namyslený herec, neistá herečka pod taktovkou trpezlivého Buscemiho ako režeséra, ktorý musí viac riešiť pošramotené egá všetkých neschopných tvorcov pri pár scénkach svojho nezávislého filmu aby vôbec dokončil film a ukážka aká je to asi drina natočiť dobrý film keď tvorcovi nie je úplne ukradnutý jeho výsledok ako v prípade ED WOODa a je to veľká sranda. Ako najlepší záber dokáže pokaziť jedno pokazené mlieko, koľkokrát sa rozpadne sen rejžu o jeho filme a že všetko nakoniec dokáže zachrániť jeho vlastná matka. Nahrávanie 30minutového ticha miestnosti po skončení filmu kde každý myslí na to svoje nemá chybu =D. (04.10.2008)

Pocta nezávislým filmom? Tak to skôr film Ed Wood. Nezávislé filmy často nemajú veľké rozpočty, nemôžu si dovoliť v tomto svete peňazí veľkolepé scény, pokiaľ nenastane nejaká zaujímavá zhoda okolností, potýkajú sa s množstvom problémov, z ktorých niektoré načrtli už tu. Nie sú tak slobodné, na rozdiel od filmov rôznych inštitúcií a spoločností, kde sú veci nadiktované striktne a k improvizácii veľmi nedochádza. Každopádne aj nezávislý film môže byť vyhranený, či ten od spoločnosti vyznieť ako nezávislý a uvoľnený, no to už záleží na ľuďoch vo vedení, celkovej atmosfére a kolektíve. Buscemi je týpek s neobyčajným výzorom, ktorý vie navyše dobre hrať, no na exota sa skutočne hodí, to dokázal aj tu. Problém tejto komédie je, že stavila skôr na neviazaných bláznivých Američanov, no nevyužila možností, ktoré jej takáto skladba čudákov ponúkala. S inými ľuďmi by ten nezávislý film vyzeral určite inak, no tu postavy neurotikov a ľudí s nižším IQ vytvárali priam studňu nápadov, no a ono to ku koncu bola nuda, čo ma mrzí. Oceňujem, že aj tento film sa snažili urobiť lacno, proste ako iné nezávislé filmy, no tá jedna miestnosť, teda hlavne tá, v ktorej sa odohrávala veľká časť filmu, ma otravovala. Bolo to málo akčné podľa mňa pri takýchto charakteroch. Tento film je precenený, lebo o nezávislých filmoch nepodáva silnú výpoveď a napriek svojej krátkej dĺžke, ktorú aj celkom rýchlo natočili, stráca časom na zaujímavosti a príťažlivosti. (26.08.2013)

Zřejmě nejlepší film nezávisláka a kdysi Jarmuschova kameramana Toma DiCilla. Steve Buscemi ztvárnil režiséra, který se s nízkým rozpočtem snaží natočit nezávislý film, ale realizace režisérových vizí nejde úplně snadno a všechno se pomalu hroutí. Členové štábu mají své vlastní umělecké ambice a nic není, tak jak má. Myslím, že jsem snad nikdy neviděl pravdivější film. Jestli někdo má nějaké zkušenosti s nějakým natáčením, tak se zcela jistě ztotožní s Buscemiho pocity… „Americká noc“ nezávislého filmu 90. let. (21.08.2009)

V témž víru pnou se touhy, klapou karamboly. My, co jsme si plácli s placem, s múzami. Neseme sen, představy, které unášejí vás, vaše hlavy, ze sofa, kamsi do fantazijních reálií. Do kaluží, mezi, k nebi. Opojeni pěnami hodin. V lázni bláznů, fanfarónů bez hvězdných honorářů, zasažených hvězdnými výšinami. (25.07.2021)

Tom DiCillo musí být hrozně fajn člověk. Jeho filmy, to je koncentrovaná směs příjemných pocitů, lásky ke své profesi, upřímnosti a vtipně podaných životních postřehů. Těch je plný i tento jeho příběh, v němž jako člověk, který se ve filmové branži pohybuje nějaký ten pátek a ví "jak to chodí", si díky nekonečné spirále absurdních a velmi vtipných situací střílí z party lidiček, kteří si snaží natočit svůj nezávislý film a zároveň jim, zejména v postavě režiséra Nicka (s až nakažlivým entuziasmem ztvárněný bezchybným Stevem Buscemim), vzdává hold za jejich nadšení a zapálenost pro věc. Zároveň jako bystrý pozorovatel DiCillo v postavě blonďaté filmové star Chada Palomina (že by opravdu alter-ego Brada Pitta?) paroduje primadonské móresy hollywoodských hvězd a jejich aroganci, scéna se snovou sekvencí a liliputánem mě zase připadala jako narážka na Davida Lynche. Buscemiho postavu Nicka jsem si tak oblíbil, že bych mu z celého srdce přál, aby se jeho sen o ceně za "Best film ever made by a human being." stal skutečností :o) Ale jenom si tak snít, žít si svůj "život v oblouznění" taky není špatný :o) (11.12.2005)