Kotva u přívozu

první uvedení na obrazovkách způsobilo rozruch v celé republice. televizní hlasatelky byly od té doby sledovány s mnohem větším zájmem, ale též despektem: nahoře huj, dole fuj, pani, vždyť ukazovali, že od pasu dolů má na sobě jenom spodní kalhotky! prkenná a mrtvolně bílá Jana Šulcová, prkenné a rádoby lidské cameo Oldřicha Vejvody, důstojný Jan Kačer, naslouchající básni během náročné sváteční služby (však by se nakonec ukázalo, že je to pěkný chlípník!), neuvěřitelně infantilní Vladyka (úspěšná umělecká reinkarnace Tomáše Holého, jak už tu mnozí podotkli), rozpačitý Petr Haničinec. nemožné dialogy a na hlavu postavené "komediální" situace bohužel režisérce vydržely až dodnes. pro příznivce filmu S tebou mě baví svět (já k nim nepatřím) je dobrou zprávou, že toto byla umělecká rozcvička paní režisérky (26.12.2011)

Průměrný televizní film, jaký bych čekal od Poledňákové. Vztahy v rodině mi přišly stejně zvláštní, jako v jejích ostatních filmech - nereálné, podivné. Říkat tátovi Bobeš a mámě šéf, zní opravdu blbě. Navíc spoustu motivů přenáší režisérka ze svých předchozích filmů, čili se téměř vůbec neposunula dále. (23.12.2012)

Koukal jsem naprosto nepřipraven a bez informací, přesto jsem tipoval autorství na Marušku Poledňákovou a hle, titulky mi daly za pravdu. Bohužel se nejedná o nic převratného. Kotvou je zřejmě míněna samotná mamina Šulcová. Spíš se bavím hereckým obsazením, kdy Štěpánek a Krampol sedí v kabině a sledují Šulcovou, ačkoliv v seriálu Tajemství proutěného košíku je vlastně vyměnila jednoho za druhého. :-D A kdo by si tipoval, že učitel Karfík uloví Bosanu, i když mu jí chce přebrat Pyško, jako to udělal se Žilkovou, že? :-D (03.07.2022)

Docela zajímavá bizarnost. Buď je Marie Poledňáková skutečně vnímavá a má hluboký vhled do ženské duše, nebo patří na psychiatrii. Film má dvě polohy. Jedna se týká groteskního, uspěchaného života ženy se stereotypním pohledem na svět, ve kterém je ona sama středobodem vesmíru a ve kterém se opájí myšlenkou, jak je tím pomyslným krkem, který točí banální hlavou. Druhý je o nezdravě fixující, vyloženě nebezpečné ženě, která káže vodu, ale pije víno. O ženě, která je emočně zcela nestabilní a která jedovatým způsobem podkopává milostný vztah synovi. O ženě, která se natolik bojí samoty, že se stále někam přesouvá ... z bytu do domu, od manžela k milenci ... a zpět. Rád bych věřil tomu, že paní Poledňáková přišla s tak těžkým scénářem o narušené ženě, který ji dovolili zfilmovat jen pod podmínkou, že ho trochu odlehčí. Pak bych se tomuhle "Frankensteinovi" nedivil. A v tomto případě smekám za geniální sondu "pod povrch". Pokud to ale měla být veselohra, je mi upřímně líto Magdy a vlastně i té Marie. (12.06.2019)

Laskavá a lidská komedie z dílny tvůrkyně Veselohry století, možná jen zbytečně moc ubrečená, přesto nedoceněná, ať už svou kvalitou dobového svědectví (Wartburk, Kavčí hory, doba ve které jsme my a naši rodiče žili) nebo nepoplatnou a stále se opakující tragikomedií lidského dospívání a prvních nesmělých výletů z hnízda. Miroslav Vladyka hraje skvěle, místy je k nevydržení "chytrý", vtipný, a falešně dospělácký. Překvapil především nevšední styl humoru (Vladyka, Haničinec), s jakým se tento televizní projekt potkává. (22.01.2012)