Kotva u přívozu

O tom, jak se staví sen. VÁŠ sen. Váš ŽIVOTNÍ sen. Odpočítáváte týdny ... a dny. Protože až bude hotový, bude dokonalý ... a všechno, úplně všechno se díky němu změní - od základů. Dost možná máte pravdu, jenomže věci se můžou pohnout úplně jiným směrem, než očekáváte. Tenhle příběh jsem měla vždycky ráda - jeho humor je pohodový, pohotový - a v každé situaci přátelsky nakloněný svým hrdinům. Jen jedna drobnost pro mě zůstává záhadou: Jak se mohla Marie Poledňáková od návodů na vytrhávání velrybích stoliček a na umisťování problémových tatínků do polepšoven (přes kotvy spuštěné u přívozů) dopracovat až k takové blamáži, jakou je naučné pojednání o krocení krokodýlů. Jak se zdá, jsou věci mezi nebem a zemí, které prostě nelze nijak přijatelně vysvětlit. (Ke srovnávání polibků prostých smrtelníků s polibky Boha či ďábla se nebudu vyjadřovat, protože jsem ještě neměla tu čest seznámit se s filmy Marie Poledňákové, které se touto divácky vděčnou tematikou zabývají.) (25.08.2013)

Mám dojem, že tuto komedii dávají o vánočním čase každý rok. Kdysi se mi možná i trochu líbila. Asi kvůli atraktivnímu prostředí televize. Ale hlavní hrdinka je na můj vkus příliš energická, Šulcovou jako herečku moc neuznávám a nechápu, jak by s ní mohl tak sympatický chlap, kterého představoval Haničinec, vydržet. Byla mi dost protivná. Vůbec mi nevadil Vladyka v roli infantilního syna, naopak. Ale to, jak Šulcová pateticky "deklamovala" do televize, mi připadalo směšné. (24.12.2021)

Šulcová jako hrozně zaměstnaná televizní hlasatelka s vodovou trvalou, synem puberťákem, rozestavěným barákem, nabouraným Warťasem jménem Arnošt a v neposlední řadě se submisivním partnerem v podání Haničince, kterej mě tady bavil, protože tohle byla asi jeho jediná sympatická role. Zkrátka celý to na mě udělalo dojem jako tornádo na dobře prosperující JZD... (11.01.2016)

Jana Šulcová coby hysterická diktátorka, Petr Haničinec coby klidnej otec nevlastního dítěte a Miroslav Vladyka překvapivě excelentní coby zamilovanej puberťák, který mi strašně moc připomínal Tomáše Holého. Zároveň je to jedno veliké retro, jak to asi vypadalo na přelomu 70. a 80. let. Na Marii Poledňákovou je to slabší kousek, ovšem v porovnání s jinými televizními filmy svého žánru té doby, tak se jedná o příjemné koukání. [1603. hodnocení, 75. komentář, 59%] (23.12.2020)

Mně to celé vyznělo jako óda na „práci“ tehdejších hlasatelek. Jako by se bez jejich hlášení o tom, jak se na film dívat zhroutil svět. A vůbec nikdo už mi nenamluví, že neseděla druhá v záloze, ale že musela do akce zrovna hlavní hrdinka filmu. Takže pro mne takto zcela jednoznačný odpad, ale nutno uznat, že občasné hlášky dávaly snímku trošičku „náladu“. A to jako jedné cením. 201301048400/8700 (29.01.2014)