Němá tajemství

Tak se to tak stalo, že jsem viděla prakticky hned za sebou dva loňské filmy Tomáše Mašína. A musím tedy říct, že výrazně více než Bratři mě okouzlila Němá tajemství. Film, který je skvěle natočený i zahraný úplně od všech, kdo se v tom objevují (přeji českého lva za vedlejší ženskou roli Mileně Steinmasslové, skvělé byly i Magdaléna Borová a zejména pak Jana Plodková, trošku se, zdá se mi, zapomíná na Mariána Mitaše, který to měl podle mě extrémně těžké a vypořádal se s tím na výbornou - alespoň nominaci na nějakou hezkou hereckou cenu by si více než zasloužil). Snímek chytře kombinuje vztahové drama s krimi zápletkou, nouze není ani o tajemství, ani o mlčení (název je dosti výstižný). Diváka to udržuje po celou dobu zaujatého tím, co se před ním odehrává a postupně rozkrývá, zvědavého, jak se to nakonec vyvine (první "minizápletka" byla za mě předvídatelná, jsou tam ale pak další, které už jsem tak rychle neodhalila, takže se u mě dostavovaly pocity napětí i drobné šoky). Na atraktivitě snímku také např. přidává, že prakticky všechny hlavní postavy jsou "hozené" tak, že je můžete v dílčích momentech chápat a pak zase nechápat, fandit jim, litovat je, nejsou prostě černobílé, jsou to lidé, kteří mají své klady i zápory, tajemství, s nimiž se odhalují i skrývají, vzájemně potkávají i rozcházejí a musí na sebe, ač to pro ně není vůbec jednoduché, nějakým způsobem reagovat... Svým způsobem se Němá tajemství dají považovat i za osvětový počin - mimo jiné si vybírají dosud nepříliš známé a nezpracované téma a nahlédnout na něj dávají takovým způsobem, že člověk tu tíseň, hrůzu člověka trpícího daným onemocněním chvílemi pociťuje až fyzicky. A nezprostředkovává to jen pocity pacienta, v jedné ze svých rovin film ukazuje, jak extrémně náročné to může/musí být pro jeho blízké. A to by tu ani nemusela být tajemství, která si po jejich odhalení už nemůžete vyříkat... Nebýt toho, že se mi na konci trochu obtížněji věřilo vývoji některých postav (nechci příliš prozrazovat), šla bych na nejvyšší počet hvězdiček. Takto dávám silné 4 a 80 % a všem vřele doporučuji podívat se. Silný film, který ve vás, troufám si říct, na dlouho něco zanechá... (10.03.2024)

Kontroverzní téma eutanázie ukazuje odvahu tvůrců a alespoň je lehce zohledněno ve zdejším vysokém hodnocení, protože tragická návštěvnost jistě nepotěšila. Mašín s Nellis vytvořili silný, ale velmi komorní snímek, na který si každý divák musí udělat vlastní názor, protože nikdy neví, jestli to nebude muset řešit taky. Vyšetřování je však dost jalové a vyústění banální. (04.05.2024)

Vysporiadanie sa so životom s náhle ťažko postihnutým človekom:  z pohľadu pacienta, jeho rodiny a okolia. Pomalé, ťaživé dráma okorenené v závere o jeden dejový zvrat a zabrdnutie do tématiky ktorej sa podnetnejšie venoval film a Al Pacinom ešte pred rokmi. Príliš sa v takýchto hĺbavých, psychologických a pomalých filmoch nevyžívam, ale herci (Mitaš, Steimasslová) sú vo svojich rolách pomerne presní a záver poskytuje priestor na diskusiu a dáva tomu niečo "navyše". Na jedno pozretie okej. 55-60% (28.03.2024)

Hodně silný příběh o tom, jak vám a vaší rodině může úraz změnit život. Mladý veterinář je po úrazu od koně uvázán na lůžko a není schopen s nikým komunikovat. Nejhůře to nese jeho žena s matkou. Nemá vůli žít a neustále si ubližuje. Pak ale do děje vstoupí majitelka onoho koně a vše se zkomplikuje. Muž poté umírá v nemocnici za podivných okolností. Byla to přirozená smrt, nebo mu někdo "pomohl"? To se snaží vyšetřit dva policisté, kteří během filmu s ženami vedou výslechy. Je to dělané retrospektivně, takže se některé skutečnosti dozvíme až na konci. Rozhodně stojí za vidění. "Svoji snachu moc nemusím." (02.03.2024)

Snímky jako tento jsou tím důvodem, proč dávám českému filmu opakovaně šanci. Čas od času se totiž z rozlehlých romanticko- komediálních bažin vynoří něco, co by se dalo považovat za zlatý valounek. A proto trpělivě čekám, sleduji, odpaduji a nakonec se vždy dočkám. Dočkal jsem se i v tomto případě a je mi nesmírným potěšením prohlásit, jak je skvělé vidět, že může mít i český snímek kvalitně napsaný scénář. Jasně, našel jsem v něm slabší místa, proto jsem nešel do plných, ale až na nějaké ty drobnosti jsem si tuto záležitost užil. Troufám si říct, že jsem si ji užil mnohem víc než valná většina diváků protože chybělo neuvěřitelně málo a byl bych ve stejné situaci. Můj neurolog mi opakuje, že jsem to v dané situaci ještě chytil nejlíp, protože v nabídce byla i neschopnost dorozumívání a neschopnost samostatného dýchání. Jsem to ale šťastlivec... Pro mě to bylo silné, skoro až osobní téma, které čeští tvůrci zvládli bez zbytečného patosu a všem případným bojovníkům za život za každou cenu bych ze své pozice vzkázal, že bych bral podobný závěr přežívání všemi deseti. P. S Ten Eričin černohumorný cynismus nad sklenkou u Jany mě na pět minut vyřadil z provozu a zas jsem se jednou prochechtal až k slzám:-D / Poučení: Ani fakt, že člověk dýchá, komunikuje a přijímá potravu, ještě nemusí znamenat že je naživu. 4*+ (25.05.2024)