Tár

Film otevírá téma lesbo-bossingu, což z něj dělá jeden z vyzrálejších opusů s tematikou LGBTABCDEFGHCHIJKLMNOPRSTUVW. Fenomenální Cate Blanchett přehrává i tematická úskalí žalující směrem k Pianistce (která zobrazovala rozpor mezi oduševnělostí a intelektualismem profese na straně jedné a devalvující animálností nezvládnuté sexuality na straně druhé) a směrem k Černé labuti (která ukázala psychický rozklad s daleko přesvědčivější sugescí) .... (23.02.2023)

Skrz pozitívne aspekty, ktoré v sebe tento film má by som v skratke povedal, že mi "Tár" skôr nezapasoval. Nemyslím si, že by tie nominácie a ocenenia boli nezaslúžené, no to nie je pre mňa dôvod, aby som určité veci neskritizoval. Čo na filme funguje? Cate Blanchett zo seba dáva absolútne herecké maximum a je absolútne fenomenálna v role tejto dirigentky. Film je vynikajúco natočený, hudba je perfektná a jednotlivé scénky majú skvelú atmosféru. Nikto toto nemôže filmu uprieť. Ani ja. Napriek tomu, že všetky oči budú smerovať pri tomto filme práve na Cate Blanchett si ale myslím, že všetci ostatní takisto podali skvelé výkony, ktoré môžem oceniť. Nikto v tomto filme nezaostáva. Čo sa ale príbehu týka, sú tu dve veci, ktoré mi ako divákovi jednoducho nezapasovali. V prvom rade mám veľmi zmiešané pocity práve z našej hlavnej hrdinky Lydie Tár. Po hereckej stránke super, no ako postava mi príde ako jedna hnusná vypočítavá mrcha, pre ktorú sú ľudia viac čísla a spôsob ako sa niekam dostať. Čo nie sú zrovna postavy, ktoré mám veľmi v obľube. Myslím si, že najlepšie som to asi kedysi vyjadril v mojom hodnotení na film "Kobry A Užovky", kde mi boli nesympatickí skoro úplne všetci. Tento film však má len nesympatickú hlavnú hrdinku. A aj to by som povedal, že len zväčša. Má aj svoje dobré momentky a nemôžem jej uprieť, že je inteligentná a vie poslať ľudí veľmi nádherným spôsobom do prdele. Ako sme mali možnosť vidieť už počas scénky, kedy má diskusiu so študentom ohľadom jeho predsudkom voči Bachovi. Vynikajúca momentka filmu. Je ich tu ale viac. Ako keď sa má začať ten veľkolepý koncert a Lydia chce ísť na svoje miesto, keď chce vrátiť Olge jej plyšového medveďa a celá tá pivnica má svoju atmosféru... je toho dosť čo sa dá na tomto filme pochváliť. Druhý element, ktorý ale filmu pre mňa zráža nohy je jeho dĺžka. Mal som pocit, že sa to dalo skrátiť, aby to vyšlo na dve hodiny namiesto 2 a pol. Pretože miestami ma ten film už svojim tempom vedel celkom ubíjať a čakal som, kedy sa niekam posunieme. Vo výsledku by som ešte povedal, že záverečná časť na Filipínach je spracovaná skvele, najmä čo sa týka scénky s masážou. Ako som už asi aj sám naznačil, tento film má pamätné momentky a skvelé scénky no v celkovom kontexte a príbeho mi až tak neulahodil. Ale za jeho kvality ho musím rozhodne vyzdvihnúť. Takže vezmite si z tohto komentu asi to, že film mi síce nezapasoval, ale určite si nemyslím, že ide o zlý filmový zážitok. Hodnotenie: B- (10.03.2023)

Sebedestrukce a předlouhé divácké čekání na další zářez Todda Fielda. Ten nám předložil dvě vztahová dramata (V ložnici, Jako malé děti) a pak se na víc než 15 let odmlčel. A nakonec se dočkal dlouhého potlesku ve stoje na benátském filmovém festivalu. S divákem doma u televize nebo v poloprázdném kinosále to bude mít ovšem obtížnější, protože jeho kus s monstrózní stopáží je o osobním i profesním „rozpadu“ (fiktivní) světoznámé dirigentky. Přednáší na prestižní univerzitě, má za sebou řadu významných angažmá, aktuálně diriguje berlínskou špičku mezi světovými symfonickými tělesy. Field volí dlouhé statické záběry, ač jeho film stojí na fantastické Cate Blanchett, kolikrát nechá postavit kameru na úctyhodnou vzdálenost, takže jí do tváře několik minut prakticky nevidíme. Těžko čitelná žena, sběratelka prestižních cen, přísná a křehká zároveň, vysoce vytížená i přepečlivá, v lesbickém vztahu, určitě s nějakou z poruch autistického spektra, s mocenskými náladami, nevhodným chováním k sólistům… Tudíž nelze očekávat nějaký oslavný portrét významné dámy. Střihač evidentně plnil přání režiséra, nicméně nůžky měly být ve větší permanenci. Jinak skvělá hudba, velmi dobrý scénář. A že by si (reálně dirigující) Cate došla pro třetího plešouna? Intimní (a trpělivý) pohled na jedno profesní i duševní přežití, které ovšem rozhodně není pro každého. (03.01.2023)

Takhle vypadá perfektní herecký výkon. Naprosto věrohodná fiktivní postava, mnohem živější, než namaskovaní panáci ve všech těch biografiích. Samotný film je klasické drámo, kde se veleúspěšné osobě začne srát život. A po pravdě jsem čekal větší maso, každopádně ten konec byl až tragikomickej. Dost mě zaujal náhled do dirigentské profese. Vždy to pro mě byl jen čičmunda, co mává hůlkou, ale Tár vysvětlí, že jde o mnohem víc. (27.07.2024)

Skutečně unikátní záležitost svým pojetím. Jste vrženi prakticky do každodenního života mega úspěšné skladatelky Lydii Tár a bez většího vysvětlování se snažíte pochytit, jak její život funguje, jaké má vztahy a co to skrývá za tajemství. Tohle není herecký koncert ani orchestr, tohle je sólo Cate Blanchett na které společně s režii, scénářem a úžasným sound designem stojí celý film. Je to rozklad úspěšné osoby, který vás udržuje v zájmu právě díky jedinečné postavě Tár, která je silně fascinující na sledování. Člověk ji víc a víc chápe, poznává a časem i více opovrhuje, ale nikdy k ní neztratí empatie a sympatie. Je to záživná, zajímavá cesta, která vás naprosto uhrane a pohltí. Obsahující nespočet symbolizmů a motivů. Tohle stojí za to vidět na velkém plátně, už jen skrze tu práci se zvukem. Měl jsem pocit, jako bych byl pozván do života existující osoby a sledoval, jak si sama sobě kope hrob. Bomba! (26.02.2023)