Anděl zkázy

Viděl jsem jen pár filmů, které byly horší než tohle nudící surrealistické hovno. Film mě ničím neoslovil a neměl nejmenší potenciál mě vtáhnout do děje. Neustále mi někam utíkala pozornost, pro kterou byl zajímavější i flek na stropu. Kdo na tomhle nesmyslu spatřuje komediální prvky musel snímek sledovat na LSD. Nemohu se zbavit dojmu, že zamýšlené téma filmu, coby společenská satira zbohatlické vrstvy společnosti, se dalo zpracovat nesrovnatelně atraktivnějším způsobem. Tohle byla jen úmorná nekončící nuda a obrovské utrpení. Nebylo v mých silách udržet u tohto blábolu pozornost ani minutu v kuse. [0 %] (12.02.2024)

Že by svět byl jediná pevná cesta pod nohama skloněného poutníka, lemovaná jen běsy a zkázou? Že by konvence, víra či společenská role byly tak statické? Nevím. Jisté je, že kdo z cesty schází, stává se tabu, nedotknutelným a neviditelným, dokud se zase poražen nenavrátí .. či si nevytvoří cestu vlastní. Tuto možnost však film nepřipouští, působí tak velice beznadějně. (27.10.2009)

Třídní imobilita, tedy nehybnost a fixnost tříd, kombinovaná se sartrovským "peklo jsou ti druzí". Mezi těmito dvěma body se udává rej symbolů a dějů, jejichž prostá topografie by zabrala několik stran. Namátkou třeba okultismus, kabala, Svobodné zednářství, mladá láska, halucinace, repetitivnost a podivná postava majordoma, jenž jako jediný ze služebnictva neuprchl. Na konci pak opakování ustavuje diferenci, což je skvostně "deleuzovký" tah. (11.12.2007)

Ke zde ještě nezmíněným a přitom poměrně výrazným prvkům absurdna patří i medvěd neustále se jako jakési vnější ohrožení potulující kolem prostor s uvězněným panstvem. Je zábavné sledovat na povrch náhle vypluvší atavismus, když vznešená společnost doslova roztrhá stádo ovcí. Prostor k zamyšlení dává i způsob vysvobození z "pasti" - uvěznění aranžují scénu přesně tak, jak stáli a jak se chovali, než začalo fungovat to tajemné cosi co je připravilo o svobodu - a tím vlastně zruší účinek "kouzla". Po premiéře filmu se prý producent Gustavo Alatriste naklonil k Buňuelovi a prohlásil: "Done Luisi, je to velký úspěch, nic jsem nepochopil." To sedí. (27.06.2007)

Neskutečně chytré. Chci vidět další Buňuelovy filmy. Ovšem trpěl jsem. 93 minut je poměrně krátká doba, ale s tímto filmem nějak neutíkala. Ovšem je to jeden z těch filmů, kde mám neodbytný pocit, že by se mi to líbit mělo a chyba je někde ve mně. Vždycky se opakovala situace - mluvíme - trpíme - dokonalá scéna/nápad - mluvíme - trpíme. Časem na Luise přijdu, cítím to. A pak přijde čas na další pokus s Angelem. Nevíte někdo, jak se dělá ta vlnovka nad "n"? Jestli budu koukat na další Buňuely, tak ji zřejmě budu potřebovat. (11.02.2012)