Pád domu Usherů

Jako fanynka povídek Edgara Allana Poa, se kterými jsem strávila snad celou základku a díky faktu, že už jsem se dvakrát vyprdla na poslední seriály od Flanagana kvůli jejich kontroverzním ohlasům, jsem si řekla, že tentokrát se do toho vrhnu. Musím pochválit fakt zajímavý koncept, kdy je opravdu v každé epizodě cítit motiv jednotlivých povídek, tudíž, kdo četl Poa poctivě, bude v obraze. Sice je celé to vyznění takové zase hodně Flanaganovské, navíc zdejší strašení vás nemůže moc překvapit, pokud jste znalí jeho tvorby, protože jede podle své zajeté šablony. Scénáristicky je to ale fajn propracované, herecky super a ty motivy mi tam prostě fakt sedly. Nepopiratelně mě jeden nebo dva díly nebavily tolik jako ostatní, takže výtky k tomu mám. Zkoukla jsem to na své poměry ale opravdu svižně, což samo o sobě vykazuje kvalitu a dobré tempo jednotlivých epizod, takže nuda zde nehrozí. (26.10.2023)

// Ztráta, láska, víra, cokoli, o čem byl Půlnoční klub, a nakonec chamtivost. Flanaganova seriálová jízda na Netflixu končí nikoli jeho nejsilnějším dílem, ale ani ne tím nejslabším. Poetické to sice bylo až na půdu (nebo do sklepa), nevýhodou retrospektivy u podobného příběhu ovšem je to, že ztratíte veškeré potenciální napětí. Navíc chamtivost prostě není tak silná emoce jako ty předešlé, opakovaná sázka na ty samé herce ubírá kouzlu nepoznaného, a smrt à la Nezvratný osud je super poprvé, možná podruhé, rozhodně však ne posedmé. Užíval jsem si tradičně kameru i hudbu, Flanaganovy epizody byly skvěle zrežírované, Bruce Greenwood a Carla Gugino tady podali životní výkony, na víc než 7/10 se ale nevyšplhám. Havran promine. Nicméně na Temnou věž se těším, to zase jo. (18.10.2023)

„TI, KDO SNÍ VE DNE, POZNÁVAJÍ MNOHÉ Z TOHO, CO UNIKÁ SNIVCŮM POUZE NOČNÍM… “ Pokus o hororově epický vyjádření existenční záležitosti, s kusem Havraní filosofie. Asi slušnej pokus o zanechání Poeova filmového (televizního) odkazu. Má to spoustu kladů, ale taky mínusů. Tím největším je – NUDA. Kurva, proč to musí mít vosum dílů!? Přitom ty dramatický rodinný okamžiky tvrdí atmosféru. Ale ty nedramatický jí zase ubírají… Takže ve finále je to takový dost na jedno brďo. Prostě rodina, ve který každýmu jebe. A za všechno může… (to je kurva překvapení!) /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Seriál je založen na stejnojmenné povídce a dalších dílech Edgara Allana Poea. 2.) Hlavní postavu, Rodericka Ushera měl hrát Frank Langella. Ten musel být v průběhu natáčení přeobsazen, kvůli nevhodnému dotýkání se hereček či vyprávění zážitků a vtipů s rasovým nebo sexuálním podtextem. 3.) Thx za titule „vixo“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (23.10.2023)

Už hodně dlouho jsem neměla chuť psát komentář. Ne pro někoho jiného než pro sebe. E.A.Poe je - byl nevídaný umělec (a nevím, kdy lépe použít přívlastek nevídaný). Samozřejmě není pro každého. On ne každý má predispozici k pochopení či ocenění jeho díla. Ale dnes mám chuť sdělit vesmíru, jak moc mě tato minisérie dostala. Ještě půlhodinu po posledních závěrečných titulcích sedím a vnímám to mrazení v zátylku. Neskutečné. Každý díl má svůj smysl. V každém díle poznáte Poea. Každý kousek zapadá přesně na místo, aby vytvořil celek. Udělejte si na to čas. Udělejte si čas na sebe a darujte si kousek uměleckého díla. (31.03.2024)

Tak a zase tu máme extrémne preceňovaného Flanagana. CSFD 24.9. (teda ešte pred premiérou) zverejnila "odkuk = ofuck": "...na fanoušky hororových seriálů čeká další napínavý, emocionální i překvapivě vtipný zážitek..., nabízí překvapivě i velkou porci humoru...". Nuž asi som omylom pozeral na niečo iné. Horror - ani náhodou a humor... to si robíte prdel! Z Poea zostal záber na havrana v každom diely a... to je všetko. Netflix dal zrejme Majkovi za každú buznu a lesbu v seriáli melón do vačku, pretože toto je už absurdná štatistická odchýlka v Gaussovej krivke. (15.10.2023)