Povídky z kuchyně

Pozoruji, abych byl pozorován :) Když si to vezmeme kolem a kolem, dal by se celý film shrnout do 10minutového kraťasu - místo toho máme snímek o délce 92 minut, který dialogy právě neoplývá... a vůbec to nevadí! Pravda, prvních 25 minut jsem přemýšlel, jestli se na to chci dodívat, ale pak už jsem nelitoval, že jsem vydržel až do konce. Zvláštní způsob vyprávění se skvěle hodí k atmosféře adventu v subpolárním kruhu a osudům lidí, kteří toto období musejí trávit doma sami. 75% (08.10.2013)

Už niekoľkokrát som sa v komentároch priznal k mikrospánkom, výnimočne až k spánkom bez mikro. U tohto filmu ich zažilo niekoľko komentátorov, ja napodiv nie. Zásluhu na tom má najmä jeho do absurdity zachádzajúca originálnosť a dušu hladiace vyznenie. Vo filme chýba akčnosť, sympatickí hrdinovia, tiež humoru je tam iba na jemný úsmev a až dodatočne som si uvedomil absenciu žien (ak nepočítam poletujúce obšťastňovačky). Na druhej strane je film plný "človečiny", ktorá tak zúfalo chýba v iných filmoch. Môj celkový dojem sa dá kvantifikovať troma silnými hviezdičkami. (11.05.2010)

Tři hvězdičky nejsou špatné hodnocení a Kitchen Stories pro mě byly sice "malým", ale milým filmem. Vývoj událostí v Izákově domácnosti nepřekvapil, sdílet s někým jednu malou místnost a udržet si od něj absolutní distanc, to musí být nadlidský výkon i pro chladné Seveřany. Takže to, co se přihodilo Izákovi s Folkem, jsem osobně považoval za přirozené a pochopitelné vyústění vzniklé situace. Naopak mám pocit, že by mě mohla víc zajímat sonda do domácnosti někoho, kdo se s pozorovatelem nesblížil. Nebylo by to takové limo, ale koukal bych na lidi, kteří se mi nepodobají, a snad o to víc by mě k sobě připoutal jejich, z mého pohledu zvláštní příběh. (07.12.2013)

3,5* Nádherný, atmosférický opus, ale nedočkala som sa až takého výnimočného kúsku, v aký som dúfala. No aj tak je to veľmi príjemný zážitok, a ak máte možnosť, vychutnajte si film tohto typu osamote, so sviečkami, mäkkou dekou a hrnčekom horúceho kakaa. Pretože keď ste sami, nemôže sa vám stať, že partner, (ktorý síce nie je milovníkom “atmosférických opusov”, ale chce vám urobiť radosť a snaží sa pozerať s vami) zaspáva a vy sa cítite previnilo, následkom čoho sa atmosféra kamsi vytráca. A ešte zavrite všetky domáce zvieratká, kde obvykle relaxujú, aby vás nerušili... (25.09.2005)

"Co to máš sakra na krku?" "Šálu." "S ocasem?" "Ano, s ocasem." Folkemu je umožněno to, co by uvítal snad každý filmový divák - zasahovat do života člověka, kterého pozoruje. Empatie mu nedovolí zůstat u pozorování a tak si, chápaje, že některé skutečnosti do tabulek zkrátka zanést nelze, s objektem svého výzkumu vymění nejen šňupací tabák, ale i místo. Pro zápletku druhotné střídání rolí pozorovaného a pozorujícího je nakonec originálnější než ústřední sbližování dvou mužů, potažmo dvou kultur. Vlastně mi bylo docela sobecky líto, že k sobě dlouho mlčící Nor a dlouho mlčící Švéd našli cestu a jali se konverzovat, pravda, s kouzelnou prostotou a bonusem v podobě nedbale rozházených kousků absurdního humoru, o zásadních otázkách lidstva. Upokojující atmosféra severské smířenosti film ani poté neopouští, ale obdiv nad minimalismem Hamerova filmového jazyka střídá vyčkávání, nakolik pevně se bude scénář držet tušeného dějového vývoje. Pevně. 70% (14.09.2012)