Režie:
Robert AltmanKamera:
Oliver StapletonHudba:
Hal WillnerHrají:
Jennifer Jason Leigh, Miranda Richardson, Harry Belafonte, Michael Murphy, Dermot Mulroney, Steve Buscemi, Brooke Smith, Jane Adams, James Carter (více)Obsahy(1)
Ve městě zločinu, vášně a jazzu v polovině 30. let 20. století rozjíždí Blondie O´Hara zoufalý plán na osvobození svého mažela, který je zadržen v kasinu při pokusu o krádež. Blondie unese manželku místního politika, aby využila jeho konexí k osvobození Johnyho. V průběhu akce se obě ženy sblíží a paní Stiltonová - žena z vyšších kruhů - žasne nad zoufalým činem milující Blondie v kontrastu s počínáním vlastního manžela, jenž se pouze snaží ututlat skandál a zachránit předvolebí preference... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
Jedenatřicátý film nezávislého klasika je další bezpříkrasou ukázkou světa zbaveného iluzí a ideálů. Odehrává se v Altmanově rodném městě a i ve zdlouhavém příběhu se věčný experimentátor nebojí odvyprávět poměrně nedivácké téma. Jeden z opomíjených Altmanových snímků je poctou klasickému filmu noir, nelze však vyloučit, že mnohým (cesta se k němu, pokud nemilujete jazz, hledá opravdu těžko) z něj naskáčou pupínky. ()
Vynikající, skoro dokumentárně zachycená atmosféra jazzového klubu v Kansas City 30. let s výbornou muzikou. Do toho pomalu se táhnoucí děj s absolutně nesnesitelnou a odpornou J. J. Leigh, která se svým primitivním způsobem snaží zachránit svého debilního manžela, který s umouněnou tlamou chtěl okrást černýho mafiána. Oba dostanou, oč si říkali. A na pozadí probíhají vskutku demokratické volby. ()
Tady Altman zaslouží metál už jenom za to, jak nechal partu prvotřídních jazzmanů 90. let hrát sice dobové předbebopové standardy let 30., ale v naživo natáčených improvizacích (báječně rezonujících s Altmanovým pověstným improvizačním přístupem k filmování) mluvit víceméně jejich vlastním, aktuálním hudebním jazykem. Výsledek je jednoduše strhující (všude, nejen v nejefektnější pasáži tenorové bitvy, v níž si Joshua Redman, představující Lestera Younga, vytírá ságo Craigem Handym v roli neméně legendárního Colemana Hawkinse) a dává mnohem autentičtější obrázek o hudební energii kansaského jazzu, než by dokázala jakákoli profesorská rekonstrukce dobového stylu. Příběh sám je možná cyničtější a vyprávění rozvláčnější a roztrhanější, než bylo nutně potřeba, ale to mi jako milovníkovi působivě vystižených atmosfér konkrétních míst a časů už napodruhé přestalo vadit a moc rád se do Kansas City touhle cestou jednou za čas vracím. ()
Ja a Robert Altman nikdy nebudeme "kamarati". Usi tryzniaci jazz, starosti-radosti-ale najma sprostosti mensich cernosskych kriminalnikov/saxofonistov a dve nesympaticke, hadajuce sa sliepky (Leigh vyzera s tym bielym make-upom ako "matoha"). Z ospalosti/otravenosti ma vytrhli len "nervacky" Buscemi a zaverecna strela do hlavy. ()
Volby, jazz, únos, krádež, barevní, ženské; všechno si to jde svou bezkrevnou cestou.... nějak od sebe. Kdyby alespoň ten jazz trochu fungoval. Potom by se i všechno to kolem snášelo mnohem lépe. Nebo kdyby to bylo alespoň tak, jak zpívá Fats Domino: " Kansas City here I come / They got some crazy little women there and I'm gonna get me one." ()
Galerie (19)
Zajímavosti (5)
- Film je čiastočne založený na skutočnom incidente. V roku 1933 bola Mary McElroyová, dcéra Henryho McElroya, manažéra mesta Kansas City, závislá od ópia, unesená z domu skupinou amatérskych únoscov. Po zaplatení výkupného 30 000 dolárov bola Mary McElroy prepustená bez zranení. Jej štyroch únoscov neskôr chytili a odsúdili na doživotie. (Bilkiz)
- Režisér filmu Robert Altman vyrastal v Kansas City. (Bilkiz)
- Robert Altman zhromaždil niektorých z najväčších žijúcich jazzových hudobníkov, postavil ich na scénu reprezentujúcu klub Hey Hey a požiadal ich, aby hrali dobový materiál v štýle jazzových gigantov Kansas City ako Count Basie, Coleman Hawkins a Lester Young. Natočil to oddelene po tom, čo natočil hlavný príbeh a potom ich poprepájal. (Bilkiz)
Reklama