Kansas City

Volby, jazz, únos, krádež, barevní, ženské; všechno si to jde svou bezkrevnou cestou.... nějak od sebe. Kdyby alespoň ten jazz trochu fungoval. Potom by se i všechno to kolem snášelo mnohem lépe. Nebo kdyby to bylo alespoň tak, jak zpívá Fats Domino: " Kansas City here I come / They got some crazy little women there and I'm gonna get me one." (08.03.2018)

Jedenatřicátý film nezávislého klasika je další bezpříkrasou ukázkou světa zbaveného iluzí a ideálů. Odehrává se v Altmanově rodném městě a i ve zdlouhavém příběhu se věčný experimentátor nebojí odvyprávět poměrně nedivácké téma. Jeden z opomíjených Altmanových snímků je poctou klasickému filmu noir, nelze však vyloučit, že mnohým (cesta se k němu, pokud nemilujete jazz, hledá opravdu těžko) z něj naskáčou pupínky. (24.07.2009)

Vynikající, skoro dokumentárně zachycená atmosféra jazzového klubu v Kansas City 30. let s výbornou muzikou. Do toho pomalu se táhnoucí děj s absolutně nesnesitelnou a odpornou J. J. Leigh, která se svým primitivním způsobem snaží zachránit svého debilního manžela, který s umouněnou tlamou chtěl okrást černýho mafiána. Oba dostanou, oč si říkali. A na pozadí probíhají vskutku demokratické volby. (02.03.2019)

Přiznám se, že jsem se na Altmana těšil a že mě tento film ne zrovna zklamal, ale určitě aspoň nenadchnul. 30´s, jazz mám velmi rád a tak jsem příběh nadšeně očekával. No výsledek nic moc, Altmanova ruka je tam vidět ale výsledek vyznívá celkově tak nějak ploše. Prostě příběh se odvine a a jste najednou na konci a ve vás moc nezůstane. Co ale byl opravdu zážitek tak souboj dvou saxofonistů, kteří za doprovodu big bandu sehráli opravdu skvělá sóla. (30.07.2009)

Trochu opomíjený film R.Altmana je pečlivě inscenovaným návratem do 30.let, který na pozadí právě probíhajících voleb (mimochodem vedených velmi "demokratickými" přesvědčovacími prostředky) vypráví příběh skutečné lásky, jež necouvne ani před únosem, pokud je třeba milovaného vysekat z maléru. Zajímavý děj koření několik povedených hudebních čísel. (25.08.2007)