Muž proti muži

Nalezneme tu všechny atributy italowesternu a řadu herců, které známe z leonovek. Rovněž Morriconeho hudbu. Ale dohromady nejde o nic více než průměr, chybí opravdové filmařské umění (i když je tento spaghetti u fanoušků oblíben). Podle mne postrádá dějový spád a gradaci, všechny chutě jsou tak nějak rozmíchané od začátku až do konce, takže konečný produkt je nevýrazný a mdlý, jako dort od pejska a kočičky. (16.06.2010)

Další z řady povedených westernů italské provenience, který těží z ikonického herce tohoto žánru, Lee Van Cleefa, ale také z hudby fenomenálního skladatele Ennia Morriconeho. Příběhově však Muž proti muži také nezaostává a nabízí slušnou podívanou, u níž není prostor pro nudu a fanoušky westernů dozajista potěší. U mnohých scén jsem si vzpomněl, že jsem tento počin kdysi před mnoha lety viděl, ale už jsem si nedokázal vzpomenout, v jakém snímku to bylo. To však vypovídá o tom, že se jedná o pasáže, jež umí utkvět v hlavě i na řadu roků. (24.09.2015)

Ne, tohle všechno jsem už viděl. Sice v jiných filmech. A také už slyšel. Rovněž v jiných filmech. Nakonec jsem to vnímal jako parodii a děj jako sérii gagů, Tak třeba při závěrečné bitvě, při které začínají útočníci zaujímat postavení v plném slunci a pod přímou palbou místo toho, aby to udělali v klidu v noci. (24.01.2021)

Klasický příběh o pomstě čerpající námět a téma z Leoneho vynikajících snímků a třeba i z klasických Sedmi statečných (bránění pevnosti Mexičany). I zde jsme svědky vyvraždění jedné rodiny, kde tragédii přihlíží malý chlapec, podobně jako Charles Bronson, když mu zabíjeli bratra. Je tu tajemná osoba v postavě Ryana (vtipný Lee Van Cleef, který tu má své opodstatnění) a především opět vynikající hudba od velikána Morriconeho. Kvalitní a napínavý western s pravou westernovou atmosférou, kde je nespočet přestřelek, vynalézavých a zajímavých situací, které se ale někomu na druhou stranu mohou zdát trochu nedotažené. Ano, některé souboje bych přece jen dotáhl o něco dál, zde se přikláním k názoru Roba Roye, který píše, že jsou odfláklé. No, někteří ti parchanti by zasloužili určitě o dost krutější a vynalézavější smrt, než jen prosté a sprosté zastřelení na dálku! Ale to je věc názoru, asi si to tak režisér přál. Jinak jde samozřejmě stále o jeden z těch nejzdařilejších spaghetty westernů. (11.05.2008)

Teda, ještě že každý z těch padouchů měl tak výrazné a neopakovatelné poznávací znamení (náušnice, tetování atd.) a ještě ho tak ochotně během úvodního přepadení ukázal. To bylo opravdové štěstí :-) Pak by se nebylo komu mstít a to by byla veliká škoda, protože Muž proti muži je velice zdařilý western, nad kterým se tyčí dvě veliké osobnosti, dvě slavná jména spaghetti westernů: Lee Van Cleef a Ennio Morricone. Jeden předvedl přesvědčivý výkon a druhý podpořil snímek podmanivou hudbou. Ale nejsou to jen tito dva ostřílení westernoví borci, protože Muž proti muži dále nabízí sebejistou režii a především velice zajímavý a napínavý scénář plný zvratů. A když se k tomu všemu ještě přidá John Phillip Law se slušným hereckým výkonem, tak snímku není skoro co vytknout. Tedy až na hodně teatrální pády zastřelených padouchů, které mi docela výrazně kazily jinak skvělý zážitek. (11.10.2011)