Nůž v hlavě

Poněkud nesrozumitelný film pro českého diváka, nezná-li dobře politický kontext a pakliže je navíc promítán s dabingem. Avizovaný thriller pak nabírá komické prvky a politická rovina jaksi překáží, protože znesnadňuje pochopení toho, jaké měl hlavní hrdina motivace. Což se nakonec v podstatě nedozvíme. (05.11.2010)

Skutečně tísnivý film. Přitom jsou mantinely příběhu jasně nastaveny: buď je Dr. Berthold Hoffmann terorista nebo nevinná oběť; buď je dláto pilník nebo nůž. Buďto se soma oddělila od psyché nebo je to všechno jen podivná zmatená hra. Filmové paradigma si nedovedu vysvětlit jinak než na pozadí střetu německé mládeže s Leviathanem (stát dle Hobbese) vrcholící vznikem a činností anarchistické skupiny RAF. (19.12.2020)

Hoffman, hlavní postava Nože v hlavě se probudí v nemocnici s prostřelenou hlavou. Kromě toho, že se musí znovu učit základním lidským dovednostem, trpí také ztrátou paměti. Musí proto zjistit, jaká je jeho minulost a pokusit se s ní vyrovnat. Je jako nepopsaný papír a od začátku podléhá dvěma tlakům. Policisté se ho snaží přesvědčit o tom, že je terorista a že pobodal policistu, zatímco jeho levicoví přátelé se ho snaží přesvědčit o tom, že u sebe žádný nůž neměl a že jde o projev policejní šikany a tyranie. ___V zápletce, která až příliš nápadně připomíná situaci, ve které se ocitlo Západní Německo po konci druhé světové války, je napětí vyvoláváno hlavně tím, že divák až do poslední chvíle neví, která z verzí je pravdivá. Vodítka, která jako diváci dostáváme, se totiž dají interpretovat jako argumenty pro jednu i pro druhou verzi. Žádných ale není víc. (07.03.2011)

Berthold Hoffmann, význačný správce svého biogenetického statku, se stane nepravým mužem v nepravé situaci. Stav věcí je ale vždy složitější, než se může zdát, ačkoli mnozí rádi tvrdí opak a když se navíc Kopf odpojí od Körper und beginnt alleine zu denken, může se v ní objevit i Messer. Je až k nevíře, že film, vyjadřující se k tolika tématům a zároveň s nimi polemizující, podmíněně i nepodmíněně dobou, zůstává přesto v závěru brutálně úderný ve svém vyznění. Dopomáhá k tomu mimo neméně skvělých stylistických kvalit i dokonalé rozvržení vedlejších postav po šachovnici, nad kterou sedí, ostatně jako vždy, stát. (01.04.2020)

Téma ľavicového odporu (miestami až teroru) voči autoritám moci - polície a vlády v západnom Nemecku 70. rokov je nepochybne filmovo atraktívna. Tu však tvorí práve len atraktívnu kulisu. Ústredným je príbeh liečby ťažko raneného muža po zásahu polície v mládežníckom klube. S poranením hlavy, poškodením motorických a rečových funkcií a čiastočnou amnéziou, sa učí odznova základným životným úkonom a komunikácii. Alebo len blafuje, v snahe vyhnúť sa väzeniu? Príbeh spracovaný zaujímavo, no kráča, vrátane vyústenia, odnikiaľ nikam. Zaujímavým tak zostáva prevažne atraktivizujúca aktivistická súčasť filmu. Tá vystihla nepríjemné dozorujúce praktiky polície v nemocnici, evokujúce všadeprítomne dohliadajúce orwellovské veľké oko. Popri tom je poukázané i na rozpačité chovanie hipíckych komunistických rebelov, využívajúcich zranenie hlavnej postavy k akciám, podnecujúcim násilný odpor voči polícii. Prílišné sústredenie sa na hlavnú postavu, ktorá však nemá až tak veľa k ponúkaniu, pretože všetko jej konanie ostáva nedopovedané a bez ponúknutia riešenia ústi do takého tohto hmlisto neurčitého artu, ktorí zbožňujú intelektuáli, no v skutočnosti k nejakej extra zmysluplnosti, a zväčša ani k diváckej umeleckej katarzii nevedie. 55% (27.12.2020)