Kozure Ôkami: Oya no kokoro ko no kokoro

Nevím jestli je to výměnou režiséra nebo předlohou (kterou jsem nečetl), ale čtvrtý díl série je znatelně zdlouhavější, a tak nějak prázdný. Hned úvodní sekvence s obnaženou, potetovanou bojovnicí naláká, ale ke střetnutí dojde až po hodině filmu, a to v docela umírněné podobě. Mezi tím Iitta někdo pronásleduje, sem tam nějaký ten souboj, bohužel však ten, který se dle zvuků a čvachtání stříkající krve zdá nejzajímavější, odehrává se skoro ve tmě Má to sice pořád skvělou atmosféra, hlavně díky charismatické ústřední dvojici, ale motivy se spíš opakují, a nic moc nového k vidění není. Za zmínku stojí jakási větší empatie, kterou Itto Ogami začal projevovat. Je trochu hovornější, a ve vztahu se svou novou obětí, mladou asasinkou Oyuki, lze vycítit i jisté pochopení. Když zemře její otec, Itto k němu přiskočí a v rozrušení ho sleduje umírat. Což je vskutku překvapující, vzpomenuli na začátek filmu, v němž se malý Daigoro ztratí, a tatínek ho hledá rychlostí chůze Mikea Meyerse (s ním má společnou i kamennou tvář!). Když tak nad tím uvažuji, špatné to nebylo, ale laťka nastavená prvními třemi díly je příliš vysoká. (23.01.2006)

Pro mne osobně opět naprostá špička v nejlepší samurajské sérii a "TOP ALL" ... Lepší než třetí, předchozí díl, který se mi zdál zatím nejslabší. Výborná je temná atmosféra, mstitelka s tetováním" jako by vypadla (nebo byla předlohou ?) pro Lady Snowblood nebo Ochi ("Sex and Fury", "Yakuza Tale", ...). Prolnutí těchto dvou postav mi připadalo jako takový lehký crossover. Ogami tentokrát jako by byl více člověkem a herec Wakayama v tomto díle zapojil asi o 100% více mimických svalů než v předchozích dílech. Celkově se mi tak zdál jako by trochu víc zranitelnější a unavenější. V podstatě i lidštější, nejen chodící stroj na smrt. O to větší strach jsem o něj a jeho synka chvílemi měl. Soubojů je dostatek, gore excelentní, stříkance krve, usekané ruce, nohy a rozseknuté hlavy jsou naprosto tradiční. Že film nepřinesl nic nového mi rozhodně nevadilo, atmosféra, pomalý děj, souboje, akce, ujetost filmu, komixovost, malý Daygoro ... Nemám filmu co vytknout, opět naprostý skvost japonských samurajských explotation řezničin počátku 70. let. Chvílemi mi snad vadila hudba, která se svým stylem k filmu příliš nehodila, ale to je asi tak vše. (07.10.2008)

Čtvrtý film ze serie Lone Wolf and Cub (Vlk samotář a mládě). Ogami Itto je najmut, aby zabil tetovanou mstitelku a ještě se bude muset utkat s Retsudo hlavou klanu Yagyu a jeho synem Gunbeiem. Dozvíme se několik zajímavých informací z jejich společné historie. Ve finále to Ogami Itto nemá vůbec jednoduché, protože stojí proti mnohonásobné přesile a utrží několik zranění. (24.06.2011)

Čtvrtý díl LW bývá označován jako nejslabší. To se mi těžko posuzuje, rozhodně jej však nepovažuji za slabý. Více prostoru dostává Daigoro. Akční scény jsou možná trošku méně našlapané, než jsme si zvykli u Misumiho (sice nijak zvlášť znatelně, citelná část jich ale probíhá ve tmě a rozlišit, co se děje, je občas na hranici lidských možností). Přesto však není kvalitativní pád zdaleka takový, abych šel s hodnocením dolů. (02.11.2008)

Tyhle zfilmované manga komiksy jsou zkrátka skvělé. Je to takový zběsile akční mix, tradiční samurajské filozofie, osobních vendet, usekaných končetin, krvavých vodotrysků (doslova) a zajímavého příběhu. Autor Kazuo Koike sype z rukávu jednu úžasnou postavu za druhou. Zde je to nájemná vrahyně Oyuki, škoda jen, tak jako všichni musí skončit v kalužích krve, protože spousty z postav by vystačili na samostatný komiks. Její příběh a její motivy je zde poměrně široce rozvinuty stejně jako příběh Yagu Gunbei a vendety všech těchto postav a jejich střety jsou hnacím motorem filmu. Tvrzení, že psychologie komiksových postav je plochá, by zde rozhodně neobstálo. Na konci Ogami Itto sám zkosí celou armádu, což je krapítek přehnané, ale v rámci komiksu vlastně normální. Škoda jen, že některé akční scény dnes již působí zastarale. (30.04.2010)