Sisu

John Wick, ktorý sa odohráva počas druhej svetovej. To som si pomyslel, hneď po prvej akcii. Sisu ide vyložene po akcii, celý film je len o akcii a príbeh vlastne ani nemá. To je asi najväčšie mínus, no Jorma Tommila je vo svojej úlohe kopáča zlata, tak perfektný, že to vôbec nevadí. Akcie brilantné, kamera super, a divočina Laponska drsná a zároveň okúzľujúca. Štýlová jendohúbka, ktorá fanúšikov akcie určite poteší. 80% - 4* (10.10.2023)

Hanebný pancharti skrížený so Šílený Max: Zběsilá cesta. Znie to dobre? Avšak bez vymazlených dialógov či ohurujúcej akcie. Krvavé, ale nie dosť, aby som si mohol spokojne pomlaskávať. Sisu občas dosť pľuje na fyzikálne zákony, ale to nie je výčitka, pretože nejde o vážne myslený film. Skôr len malé upozornenie, aký štýl prípadne očakávať. Béčko, ktoré ma ničím a za nič nečaplo. (20.05.2023)

Sisu? Nejsu su! Byl jsem su minulý měsíc a dost mě to prudilo, kdo se má furt zašívat a reponovat! Nepřeložitelné slovo „su“ přeneseně znamená vcelku nudného urputného dědka, kterého nezabije ani zmrd. Bidos western a jakože pocta (čti „pohlupavý plagiát“) Drtidomu, nedosahující kvalit či poetiky ani jednoho a působící asi jako nejnudnější film s Bronsnovic Karlíkem nebo nejunylejší sračka od Kventýna. Nesmrtelné Laponsko personifikované do železného senila, potírajícího uprostřed monotónní tundry četu úchylných dementů Wehrmachtu. Nic víc, nic míň. Půlka hrací doby je spíše otravný turistický průvodce, jako hezká krajinka, ale na dokument Národní geografie jsem se fuckt netřásl, k tomu trocha poměrně retardované akce a několik málo roztomilých fatalit, kvůli nímž zdejší kohorta omezených kečupových frotérů zase brutálně přebušila procenta. Tři s hodně odřeným Helanderem. (18.05.2023)

Topili ho, věšeli ho a stříleli po něm v plných dávkách. Chrabrý vysloužilec finského elitního komanda má v sobě pořádnou dávku nesmrtelnosti. A nyní s tlumokem plného nalezeného zlata míjí menší kolonu po zuby ozbrojených nacistů. A ti dychtí po jeho zlatě. Je v podstatě jedno, v jakém letopočtu se film odehrává. Klidně by se osvědčil i středověk nebo blízká budoucnost, a vyšlo by to nastejno. Režisér a scenárista Jalmari Helander zvolil rok 1944 a nacisty, takže film nabral tímto na atraktivitě. A také na značné akčnosti a krvavosti. A celý film je velmi jednoduchý. Jede od počátku na plné obrátky. Je rozdělen do kapitol, které nesou svůj název, ale rozhodně na tom vůbec nesejde. Důležité je režijní zpracování, které je excelentní. Helander si vyhlédl do hlavní role Jormu Tommilu. Není to žádný mladík, takže někdo může mít problém s jeho ročníkem narození, ale chlápek po šedesátce se drží statečně. Likviduje nácky na nejrůznější brutální způsoby, vůbec nikoho nešetří a stala se z toho pěkně krvavá podívaná. Jeho protivníka, velitele nacistů, hraje norský herec Aksel Hennie a své role se také zhostil skvěle. Nacisti působí hrozivě a urputně, někdy jsou i tak trochu legrační. A také nesmíme zapomenout na sličné vězenkyně, které ve svém vojenském autě převážejí, které později výrazně zasáhnou do děje. Film se absolutně nezaobírá nějakou stavbou dialogů. Při každé možné příležitosti se vrhá do víru akce. Helander neměl doposud štěstí na nějaký výrazný film. Jeho předchozí snímky Sejmi prezidenta a Rare Exports působily dost zapomenutelně. Tenhle počin je rozhodně jeho vrcholem. Stačilo přijít s jednodušším pojetím, mít dostatek financí na efektní brutální scény a disponovat také režijním talentem. A vzniklo dílo, co nabízí až bizarně nesmrtelného hrdinu, kterého nedokáže zpacifikovat ani nemilosrdné esesácké komando. Tak mu to přejme a nesmějme se mu, co všechno dokázal přežít.  A Sisu to je takový překladatelský oříšek. 10/10 (19.05.2023)

"Možná máme problém." To máte chlapci. Několikrát jste zabili nesprávnýho důchodce a teď se dobývá krumpáčem do letícího letadla. Že to nedává smysl? A mělo by? Tady se prostě hra na realitu nehraje. Tady se zábavně krájí náckové a pokud má film nějaký vyšší poslání, tak jsem ho neodhalil. Možná se ukrývalo na dně rybníka, kde Aatami Korpi dýchal vzduch z mrtvejch nácků. Možná bylo v tý hlavě, na kterou dopadla mina. A možná ho finský děvky skrývaly pod sukní. Ale kdo by hledal nějaký moudra tam, kde se nedá brát vážně nic. Vůbec nic. A to mě baví. (14.09.2023)