Vládce severu

Jediná vada filmu je, že je chvílemi zdlouhavý. Jinak je to zajímavý vhled do drsného světa tuláků a železničních zřízenců, který byl zřejmě mnohem drsnější, než by člověk očekával a než si namlouvají romantizující báchorky a zejména písňové texty. Celé je to pravdivě špinavé, zpocené, nemilosrdné, těžko někomu držet palce, ale po skončení si člověk stejně řekne: to bylo něco! (30.08.2011)

Sonda do tuláckeho života na železničnej trati to nie je. Stopy trileru sa dajú vystopovať snáď iba s pomocou cvičeného štvrnohého priateľa človeka. Kvalitným spracovaním sa to tiež nemôže veľmi oháňať, iba ak tak pár scénami na vlaku. Logika a zmysel pre reálnosť dostávajú tiež zabrať. Ešteže to držia nad vodou Borgnine (rola sa však naňho nehodí) a Marvin, ktorým však vďaka ich veku evidentne chýba fyzička. (26.10.2014)

Nekompromisní, syrová a přesto svým způsobem romantická pocta vlakovým tulákům - hobousákům. Dokonalý casting v čele s Lee Marvinem, parádní soundtrack a celkové pojetí ryze mužského světa dokáže, myslím, potěšit i dnes. Navíc závěrečný souboj na jedoucím vlaku je krásná ukázka drsné chlapácké akce, která v současné době většině žánrových filmů chybí. Robert Aldrich tyhle filmy uměl. 80%. (07.07.2020)

Netradičný pohľad na podivnú cestovateľskú záľubu tulákov, ktorých je po hospodárskej kríze viac než dokáže železničná spoločnosť kladivami a kopancami odohnať. Hlavný hrdina L. Marvin sa zameral na obávaný vlak, ktorému šéfuje neľútostný E. Borgnine. Dobre sa to pozerá, film má spád i napätie, len som si nebol istý tou motiváciou tulákov riskovať svoje životy pre niečo , čo vlastne ani nepotrebovali. Ani moje hodnotenie nie je veľmi isté, kolíše medzi 3 a 4roma hviezdami, ale L. Marvin to prevážil bližšie k štyrom. 70%. (28.09.2014)

Na rozdíl od Davida82, jehož komenty mám jinak rád bych k hoboes nepřistupoval jako k ,,nemakačenkům''. Oni se totiž jimi nestali jen tak ze své vůle. Film se odehrává v roce 1933, tedy v období třetího roku hospodářské krize, kdy napříč Státy putovaly miliony lidí bez práce. Řadě z nich nezbývalo než brát podřadné práce česáčů ovoce, dělníků na farmách či pomocných dělníků. Jejich hlavními dopravními prostředky byly vlaky. Železniční doprava byla v USA velmi rozvinutá a tak jste se mohli na střeše nějakého expresu či nákladního drncáku dostat kamkoliv. Zřízenci té či oné železniční společnosti s nimi často bojovali a opravdu se našlo i spousta takových Shacků, kteří se nebáli mrzačit či zabíjet. I bez toho však byl způsob cestování hoboes velmi nebezpečný ať už se jelo na osách, v nákladu či na střeše vagónů... Řada z nich byla po pádech či škřípnutích vagónem zmrzačena či zabita, nízké tunely by mohly vyprávět o těch, kteří se včas nesehnuli.... Jak se zpívá v jedné písni ....jo koleje jsou vostře broušený.... Ale snad právě proto, že hoboes byli obyčejní lidé, kteří putovali svým způsobem svobodně krajinou, našlo v nich tolik umělců inspiraci. Ať už jsou to zpěváci či zpisovatelé. Jedním z nich byl jeden z nejlepších amerických autorů John Steinbeck. Jeho knihy miluji a mám rád i jeho česáče ovoce, povaleče a tuláky... A tenhle film je přesně z té doby. Milovníka parních monster potěší ten pohled na supící americké stroje a milovníka vláčků potěší ten pohled na lokálku jedoucí širou americkou krajinou... Marvin i Carradine si své drsňáky zahráli skvěle a já obdivuji herecké výkony i v ohledu k náročnosti natáčení, kdy občas bylo skutečně nutno naskakovat na jedoucí vlak či běhat po jeho střeše... Na konci škoda snad jen té kečupoidní krve. Každopádně každé romantické dušičce mohu tento film o tulákovi ,,Jedničce'' a ostře hlídané ,,Devatenáctce'' do Portlandu doporučit byť už kouř z jeho lokomotivy malinko odvál kouř.... Tu vůni uhlí ale v něm stále cítím. Tři lopaty do kotle! * * * (20.04.2016)