Vládce severu

Vládce Severní dráhy v sobě nezapře spojitost s westernovým žánrem. Jeho příběh a konflikt je vybudovaný na tomtéž půdorysu, jaký nacházíme ve filmech o slavných pistolnících 19. století. Jenom honáky krav nahradili železničáři páchnoucí olejem a začouzení od uhelných sazí, indiány a desperáty pak tuláci, kteří chtějí železnici využít k bezplatnému cestování po nekonečných dálkách amerického kontinentu. Podobně jako klasický western je i tento snímek založen na konflitku dvou silných individualit a nabízí romantiku krásné divoké americké přírody, nespoutanosti a svobody, jakož i půvab starého industriálu železničních viaduktů, dep a parních lokomotiv. Podobně jako western vodí i tento film diváka za nos falešnou mytologií a v reálném světě neexistujícími rituály. Realita drsných a otrlých tuláků byla určitě přízemnější a nějaká pravidla jim byla nejspíš ukradená. Pro Ernesta Borgnineho byla postava nemilosrdného šéfa vlakové soupravy svým způsobem životní rolí a i zkušený a slavný Lee Marvin může vládce Severní dráhy považovat za parádní roli své dlouhé kariéry. Celkový dojem: 80 %. (18.10.2013)

Netradičný pohľad na podivnú cestovateľskú záľubu tulákov, ktorých je po hospodárskej kríze viac než dokáže železničná spoločnosť kladivami a kopancami odohnať. Hlavný hrdina L. Marvin sa zameral na obávaný vlak, ktorému šéfuje neľútostný E. Borgnine. Dobre sa to pozerá, film má spád i napätie, len som si nebol istý tou motiváciou tulákov riskovať svoje životy pre niečo , čo vlastne ani nepotrebovali. Ani moje hodnotenie nie je veľmi isté, kolíše medzi 3 a 4roma hviezdami, ale L. Marvin to prevážil bližšie k štyrom. 70%. (28.09.2014)

Nekompromisní, syrová a přesto svým způsobem romantická pocta vlakovým tulákům - hobousákům. Dokonalý casting v čele s Lee Marvinem, parádní soundtrack a celkové pojetí ryze mužského světa dokáže, myslím, potěšit i dnes. Navíc závěrečný souboj na jedoucím vlaku je krásná ukázka drsné chlapácké akce, která v současné době většině žánrových filmů chybí. Robert Aldrich tyhle filmy uměl. 80%. (07.07.2020)

Súťaživá jazda vlakovej súpravy s dymiacou lokomotívou v krásnom plenéri. Nesúperí sa s iným vlakom, súperí sa o to, kto sa odvezie. Popri dymiacej mašine ide o prehliadku chlapských charakterov a zároveň prebíjajúcich sa eg: ega napĺňania poriadku a práva za každú cenu, ega porušovania zavedených poriadkov a egoistickej snahy byť prvým bez ohľadu na čokoľvek a kohokoľvek. Morálne zvrátený film? Kdeže. Predovšetkým poukázanie na zvrátenú dominanciu moci, ktorá si na základe uzurpovaného práva dovolí v mene jeho naplnenia akékoľvek sadistické kúsky. Namiesto mlčky uzatvorenej dohody a tolerovania chudákov, ktorým systém zobral možnosť žiť si po svojom a v prípade hospodárkej krízy aj možnosť pracovať - rana kladivom do hlavy a rozšmaľcované telo tuláka na trati. Namiesto pomocne podanej ruky parťákovi - ponechanie v štichu. Ani rebélia nie je vždy jednoznačne pozitívna: v prípade boja o vlastnú kožu ukáže, že až tak nezáleží na živote a zdraví tých, čo pomstu a sadizmus v krvi nemajú. (10.10.2012)

Na rozdíl od Davida82, jehož komenty mám jinak rád bych k hoboes nepřistupoval jako k ,,nemakačenkům''. Oni se totiž jimi nestali jen tak ze své vůle. Film se odehrává v roce 1933, tedy v období třetího roku hospodářské krize, kdy napříč Státy putovaly miliony lidí bez práce. Řadě z nich nezbývalo než brát podřadné práce česáčů ovoce, dělníků na farmách či pomocných dělníků. Jejich hlavními dopravními prostředky byly vlaky. Železniční doprava byla v USA velmi rozvinutá a tak jste se mohli na střeše nějakého expresu či nákladního drncáku dostat kamkoliv. Zřízenci té či oné železniční společnosti s nimi často bojovali a opravdu se našlo i spousta takových Shacků, kteří se nebáli mrzačit či zabíjet. I bez toho však byl způsob cestování hoboes velmi nebezpečný ať už se jelo na osách, v nákladu či na střeše vagónů... Řada z nich byla po pádech či škřípnutích vagónem zmrzačena či zabita, nízké tunely by mohly vyprávět o těch, kteří se včas nesehnuli.... Jak se zpívá v jedné písni ....jo koleje jsou vostře broušený.... Ale snad právě proto, že hoboes byli obyčejní lidé, kteří putovali svým způsobem svobodně krajinou, našlo v nich tolik umělců inspiraci. Ať už jsou to zpěváci či zpisovatelé. Jedním z nich byl jeden z nejlepších amerických autorů John Steinbeck. Jeho knihy miluji a mám rád i jeho česáče ovoce, povaleče a tuláky... A tenhle film je přesně z té doby. Milovníka parních monster potěší ten pohled na supící americké stroje a milovníka vláčků potěší ten pohled na lokálku jedoucí širou americkou krajinou... Marvin i Carradine si své drsňáky zahráli skvěle a já obdivuji herecké výkony i v ohledu k náročnosti natáčení, kdy občas bylo skutečně nutno naskakovat na jedoucí vlak či běhat po jeho střeše... Na konci škoda snad jen té kečupoidní krve. Každopádně každé romantické dušičce mohu tento film o tulákovi ,,Jedničce'' a ostře hlídané ,,Devatenáctce'' do Portlandu doporučit byť už kouř z jeho lokomotivy malinko odvál kouř.... Tu vůni uhlí ale v něm stále cítím. Tři lopaty do kotle! * * * (20.04.2016)