Simon Birch

Přestože ve filmu chyběly stěžejní události, věci se udály jinak a Owena Meanyho jsem si vždy představovala také jinak, film Simon Birch mě zaujal, že jsem se dívala až do konce. Milovníci Johna Irvinga, nepouštějte si Svět podle Garpa, ale toto. Modlitba za Owena Meanyho patří k mým nejoblíbenějším knihám a nevěřila jsem, že by se dala promítnout do filmu. A jak už jsem řekla, s knihou to nemá zase až tak moc společného, přesto je to hezké a hřejivé. (04.10.2013)

Přestože je John Irving snad v každé tuzemské domácí knihovně a přestože já jsem vášnivý čtenář, nějak se mu celý život vyhýbám. Jednou jsem zkusil číst Svět podle Garpa a nedopadlo to. A ani na plátně nám to spolu nějak neladí. Svět podle Garpa jsem doslova z vypětím sil dokoukal, Pravidla moštárny jsem nikdy nějak neviděl celé (takže to je možná dobrý film) a tuhle "Modlitbu za Simona Birche" jsem protrpěl. Je to ale absolutně úplně o hovně. Pořád dokola nám vypravěč a titulní pidihrdina sděluje, že teď se změní něčí život, že teď se děje něco obrovského, že Simon je určen k něčemu makabrozně velikému, že teď se začne věřit v Boha, a jako podkres těmto proklamacím se na plátně odehrává neemocionální otravná nuda. Navíc je hlavní liliput tak otravnej (bohužel jsem to viděl s dabingem a ten tomu asi nepřidá), že by ho člověk nakopl, až by do prdele letěl... A přitom člověk tak nějak cítí, jaká síla byla v Irvingově předloze, co bylo jejím poselstvím. Ale tenhle film tak nějak klopýtá, chvilku se věnuje tomu, chvilku něčemu jinýmu, postavy pro mě postrádají motivaci a jakýkoliv rozměr, jsou to jenom loutky, které pronáší hlubokomyslná hesla. A u tohoto typu filmu je to stěžejní problém. No prostě to stálo za hovno, vypadá to staře, levně, otravně, hudba generická, jen ten Jim Carrey si to neuvěřitelně dává... ;-). Dávám jednoho dobře rostlého liliputa. (04.05.2020)

Většinou uznávám, že knížka a film je rozdílná disciplína a snažím se nesrovnávat. Tohle je jedna z mála výjimek. Modlitba pro Owena Meanyho je jedna z nejlepších knížek, která byla ve 20. století napsána, a zasloužila by si mnohem lepší filmové zpracování. Tam, kde měly být emoce, byl jen zoufalý pokus o ně, od začátku až do konce. (16.07.2013)

Velice pěkný a příjemný filmeček, místy až dojemný a velice inspirativní. Bylo krásně vidět až neskutečné vyrovnání se s osudem nemocného chlapce, chlapcem samotným. Byl zde i hrdinův jemný humor a skvělé hlášky. Atmosféra filmu byla neskutečně milá, místy až moc naivní a dokonalá. Ale všechno krásně zapadlo a doplňovalo se - ničeho nebylo příliš a všeho bylo tak akorát - humoru, smutku, naivity a pozitivismu. Velká škoda, že ve filmu nebyla déle Ashley Judd, vypadalo kouzelně. Celá forma a podání filmu bylo ale i přesto vynikající. Spokojenost! Howgh! (25.10.2010)

Docela typický J. Irving libující si v nevšedních handicapech a situacích. Samozřejmě že film je smutný, ale je o opravdovém přátelství a citech na celý život. Skýtá tajemství a jitří rány. Malý Simon byl autentický a byl tahounem celého filmu. Již od počátku mi byl sympatický se svým zralým pohledem na svět, i když lpěl na opravdu zvláštních myšlenkách o svém působení na tomto světě. (25.10.2010)