Občanská válka

Violent Nightmare, která se mi zdála z neznámého důvodu. Jsou to takoví Potomci lidí z Wishe. Garland trochu mechanicky navěšuje na svůj náhrdelník pofidérní road movie náhodné obrazy vykloubené Ameriky. Řada z nich je působivých, vizuálně a inscenačně silných (hlavně ta s Jesse Plemonsem). Film dovede vzbudit úzkost až nauseu z krutého světa, který nemá tak daleko k Walking Dead svou absencí morálky a nadvládou bestiality. Jenže. Celé to působí strašně samoúčelně, na všechny otázky, co tím vlastně film chce pojmenovat, krčí Garlandovo dílo rameny a sází jen další efektní kompozici. Postavy jsou ploché, nějaká etika a psychologie válečných reportérů působí jako hodně povrchní rešerše. Nietzscheánské hledění do propasti je málo u filmu, který paradoxně působí strašně tezovitě a ilustrativně, přitom vůbec není jasné, jakou tezi zastává a co vlastně ilustruje. Působivé cvičení nejasně rozkročené mezi zručný spektákl a zdaleka ne tak zručnou metaforu rozdělené země. Vlastně se opakuje můj problém s Garlandem, autorem efektních filmů, které ale v jádru vyznívají tupě. (15.04.2024)

Antiválečná postapo road-movie napříč rozkladem polarizované americké společnosti. Poselství Garlantova snímku je zřejmé - kulturní války mohou klidně skončit těmi skutečnými, konkrétně občanskými, obě strany, tedy woke i antiwoke, by se měly zklidnit a ubrat na své agendě a jejím protlačování na sílu, jinak můžeme v USA i v Evropě zase brzo hloubit masové hroby... (03.06.2024)

Garlandův rozpačitý Salvador. V něm padla věta, že se musíte dostat blíž, abyste se dostali k pravdě, či chcete-li skutečnosti, věrnosti. Když se dostanete moc blízko, zemřete. Tady ta vzdálenost nebyla ideální, ať už kvůli špatně napsaným i obsazeným postavám, nebo kvůli nekonkrétnosti, kdy se mělo prvotně heroizovat pozorovatelskou nestrannost cejchu válečného novináře a až potom lehce alibisticky ukázat na nebezpečí polarizace národa (jak kdosi vtipně poznamenal, dát dohromady Kalifornii s Texasem je jako koalice salátového řetězce Sweetgreen a KFC). Jestli měl být vrchol intenzivních epizod Plemons vápenatý, pak ta pojítka mezi nimi, kdy se měly profilovat a vyvíjet postavy, neměly laťku moc vysoko.. Závěrečné militantní pornografii z D.C. už jen scházel Gerard Butler, samozřejmě na správné straně.. (03.06.2024)

„VŽDYCKY, KDYŽ JSEM PŘEŽILA VÁLEČNOU ZÓNU A NĚCO VYFOTILA, ŘÍKALA JSEM SI, ŽE DOMŮ VYSÍLÁM VAROVÁNÍ…“  Film o válečnejch fotografech, kterejm dělá kulisu občanská válka. Takový… trochu nuda. Na efekt vytvořenej novinářskej film, kterej nás má seznámit s jejich prací… a taky říct, že je lepší neválčit.      /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Křestní jméno postavy, kterou hraje Kirsten Dunst, je odkazem na slavného fotoreportéra z druhé světové války Lee Millera. 2.) Jesse Plemons – manžel K. Dunst, byl obsazen v tzv. „neuznané roli“, když nahradil náhle vypadnuvšího herce. 3.) Thx za titule „lordek“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (13.06.2024)

Zřejmě jako většina diváků jsme očekávali divný film alá Garland, ale do poslední chvíle doufali že by mohl udělat vyjímku :) Výsledek je podle mě tak napůl. Vůbec jsem nechopil proč zde lidé s nálekou Press tak šíleně riskují. Štvalo mě jak se neustále motali vojákům pod nohy. Nejlepší scénu si pro sebe jako vždy uzmul Jesse Plemons. 60% (16.06.2024)