Občanská válka

„VŽDYCKY, KDYŽ JSEM PŘEŽILA VÁLEČNOU ZÓNU A NĚCO VYFOTILA, ŘÍKALA JSEM SI, ŽE DOMŮ VYSÍLÁM VAROVÁNÍ…“  Film o válečnejch fotografech, kterejm dělá kulisu občanská válka. Takový… trochu nuda. Na efekt vytvořenej novinářskej film, kterej nás má seznámit s jejich prací… a taky říct, že je lepší neválčit.      /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Křestní jméno postavy, kterou hraje Kirsten Dunst, je odkazem na slavného fotoreportéra z druhé světové války Lee Millera. 2.) Jesse Plemons – manžel K. Dunst, byl obsazen v tzv. „neuznané roli“, když nahradil náhle vypadnuvšího herce. 3.) Thx za titule „lordek“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (13.06.2024)

Na prvním místě v žánrech je drama, což sedí. Z větší části užvaněné a utahané protkané několika slušnými scénami. Syrový úvod navnadil a byl asi ze všeho nejlepší. Jedna z nejnapínavějších scén je přelézání z aut. Naopak střílečky jsou tuctové a ta počítačová nedokonalost v závěru, kdy nejen budovy, ale i chodby Bílého domu jsou pixelově placaté, způsobovala, že jsem si připadal jak v počítačové hře. Netušil jsem však, jak poeticky může vypadat hořící les. Nejhorší postavou byla Jessie. Chápu snahu ukázat ji jako neohroženou fotografku, jenže ona svým naprosto nezodpovědným chováním rozsévala smrt. A ve finále si šla cynicky pro nejlepší záběr. OK, fotografové války to tak asi mají, mé sympatie ale ne. Civilně uvěřitelná Dunstová, parádní kamera a z větší části skvělá hudba. Jen při tom pobrnkávání a záběrech na vojáky jsem čekal, kdy se rozezní Pink Floyd. Jako celek zklamání a jsem rád, že jsem na to nešel do kina. 2,5* (02.06.2024)

Zřejmě jako většina diváků jsme očekávali divný film alá Garland, ale do poslední chvíle doufali že by mohl udělat vyjímku :) Výsledek je podle mě tak napůl. Vůbec jsem nechopil proč zde lidé s nálekou Press tak šíleně riskují. Štvalo mě jak se neustále motali vojákům pod nohy. Nejlepší scénu si pro sebe jako vždy uzmul Jesse Plemons. 60% (16.06.2024)

Antiválečná postapo road-movie napříč rozkladem polarizované americké společnosti. Poselství Garlantova snímku je zřejmé - kulturní války mohou klidně skončit těmi skutečnými, konkrétně občanskými, obě strany, tedy woke i antiwoke, by se měly zklidnit a ubrat na své agendě a jejím protlačování na sílu, jinak můžeme v USA i v Evropě zase brzo hloubit masové hroby... (03.06.2024)

Skvělý dokumentární portrét o současné společensko-politicko-kulturní situaci v USA – samozřejmě ironicky; vize je to sice anti-utopická, ale o to víc realistická a znepokojující. Zároveň jde o dost podvratnou filmovou esej o významu novinařiny a žurnalistiky stylizovanou do tuctovýho road-movie napříč občanskou válkou zmítanými Spojenými státy americkými. (25.05.2024)