Umřít se dá jen dvakrát
On ne meurt que 2 fois
He Died with His Eyes Open
Režie:
Jacques DerayKamera:
Jean PenzerHudba:
Claude BollingHrají:
Michel Serrault, Charlotte Rampling, Elisabeth Depardieu, Jean-Paul Roussillon, Jean-Pierre Darroussin, Julie Jézéquel, Gérard Darmon, Jean-Pierre Bacri (více)Obsahy(2)
Příliš krásná na to, aby byla tak nevinná. Charlotte Ramplingová a Michel Serrault ve francouzském noir thrilleru. Kdysi slavný koncertní pianista Charles Berliner je brutálně zavražděn. Případu se ujímá inspektor Robert Staniland, zkušený, cynický vlk samotář. Brzy se seznámí s Berlinerovou vdovou Margaux, která se rozhodně neutápí ve smutku, stejně jako Berlinerův nevlastní syn Éric, závislý na heroinu. Staniland poslouchá nahrávky z posledních týdnů Berlinerova života, které nalezl v jeho bytě, a hledá motiv vraždy. Do případu vstupuje Berlinerova milenka, tajemná, krásná Barbara, která začne se Stanilandem hrát vzrušující a krutou hru.
Mistr francouzského thrilleru Jacques Deray obsadil do role stárnoucího inspektora vynikajícího Michela Serraulta, jeho protihráčkou je přitažlivá Charlotte Ramplingová. Stylový noirový snímek s jedinečnou atmosférou a napětím.
(Česká televize)
Recenze (26)
Film s košatým dějem, který se se děje kdesi ve vzduchoprázdnu. Policista, který si přihřívá a nechává zas chladnout svoji polívčičku. Krásná Barbara, která zase není až tak vzrušující. Prostě film, na který se dá dívat bez emocí a zaujetí, ale přece se jen na něj nechá dívat. Film pro uvolnění, který nic nedá a také nic nebere. Pozn.: Slavoj Žižek by doplnil: „umírá se dvakrát“, poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška. ()
Další filmová francouzská paráda, postavená především na svůdné Charlotte Ramplig a zdánlivě přátelském, ovšem ve skutečnosti velmi přesně plánujícím policajtovi v podání Michela Serraulta v příběhu vyšetřování vraždy koncertního pianisty. Strašně se mi líbilo, jak Deray krásně kroužil kolem všech postav, postupně stahoval smyčku až do konečného finále. Jednoznačně paráda. ()
Reziser Jacques Deray /Tri muzi na Zabiti, Flic Story/ natocil len priemerny film, ktoremu zufalo chyba strhujucejsie tempo alebo nejaky okamih, ktory by stal za zapamatanie si. Michel Serrault /Svedek, preparez vos Mouchoirs/ sa ulohy zhostil dobre, ale nuda zas dostala neprimerane vela priestoru, skoda. Potencial to malo, ale v konecnom dosledku film ulietava do prazdnoty : 60 % ()
Ja budem oponovať a budem tvrdiť, že práve tá vyzdvihovaná "jedinečná atmosféra" je to, čo filmu chýba. Tuctové vysvietené interiéry, gýčová diskotéka, nevkus 80. rokov. Ale to je vec vkusu a názoru. Príbeh je fajn neo noir, kde práve tento štýl motivuje nepravdepodobnú zápletku. Deray predbehol vlnu podobných erotických trilerov 90. rokov, vybral vhodných hercov (práve preto, že Serraulta by sme v takejto úlohe asi nečakali), len to bohužiaľ natočil tak trochu ako televízny film. ()
50% - Michel Serrault patří k mým oblíbencům od doby, co v TV běžel seriál Dobrý den, pane Offenbachu. Tahle kriminálka mě ale příliš nenadchla. Vraha známe prakticky od začátku, však se taky sám drze přizná, jak by řekl Cimrman, takže jde jen o to mu to nějak dokázat. M. S. je sice vynikající, ale na víc než tři hvězdičky to není. ()
Reklama