Imaginární přátelé

Příjemný rodinný film, který nikoho nepohorší. Malebné dobrodružství v království dětské nevinné představivosti, jenž dokáže zaujmout publikum všech věkových kategorií. Film připomíná, že krása a kouzlo dětské fantazie spočívá v její bezbřehé tvořivosti, kde se vlastní realita může zdát být doslova neomezeně dosažitelná. (03.06.2024)

Chcete si s dětmi užít ještě trochu společného času, než vám vyrostou a odloží vás do podprahového archivu stejně jako své imaginární přátele? :)) Skočte si do kina. Tohle je fajnová volba. Děcka sice neporozumí úplně všemu, ale určitě jim to vadit nebude, a vám velkým možná ukápne slza právě proto, že jste už chvilku na světě a víte, co je ztráta a jak krásné a vděčné je nalézt. Průzračný rodinný film s pomalým rozjezdem, Tinou a naplněným dojemným finále. (01.06.2024)

Tento film je taková spíše pro dospěláky bujná fantazie, která by měla navrátit hezké vzpomínky, co utkvěly z dětství. Děti si ale myslím berou tenhle film hlavně asi kvůli tomu, že jsou tam pohybující plyšáci a další postavičky včetně chlupatého fialového Snorlaxe, který pípá při kýchnutí, jako když auto couvá. Nápad výbornej, hlavní hrdinka odvedla vynikající hereckou práci a Reynolds si pravděpodobně odpočinul od náročného kostýmu Deadpoola. Co mě ale přimělo se rozhodnout pro střední zlatou cestu hvězdiček je to, že je obtížné se ze začátku dostat do příběhu, začátek je spíše takový seznamovací, kecací, tatínek, i když chápu, že chtěl dělat radost si myslím, že tou hereckou stránkou nemusel zas až tak přehánět. U hlavní hrdinky jsem nezjistil, jak je možné, že zrovna ona má tu zkušenost vidět všechny ipky, a celkově to bylo takový nesrovnaný, někdy hrozně narychlo, někdy to nedávalo smysl a člověk se málokdy zasmál, takže ten film spíše byl takový pochmurný. Ale jinak celkem fajn film na oddech (teda samozřejmě, pokud zrovna nenarazíte v kině na dítě, které chodí furt na záchod, povídá si, nebo běhá po kině). (04.06.2024)

Predstavte si situáciu: šesťročná Elektra, úplne pohltená túžbou po výhradnej láske svojho otca, sa ocitá v tragickej konfrontácii so smrťou matky. Táto trauma ju prinúti obrátiť sa do seba, kde v zmäti sebaobviňovania a hlbokého zármutku konštruuje imaginárneho priateľa. Tento imaginárny priateľ --- štyridsaťročná, svalnatejšia a chlpatejšia verzia jej otca --- nie je len únikom z reality, ale je aj sublimáciou jej nevyriešených konfliktov a túžob. Je len škoda, že pri písaní tohto filmu neparticipoval Slavoj Žižek, žiadne zásadné rozuzlenie tak neprichádza, objatie s imaginárnymi priateľom neprináša očakávanú katarziu a konflikt, zdá sa, zostáva nerozuzlený. (05.07.2024)

Podľa reakcií to asi má väčšina divákov inak, no ak ide o môj názor, v "IF" mi John Krasinski doručil skutočne srdečný a nádherný film, na ktorý do konca roka určite nezabudnem. Išiel som na to s domienkou, že to bude len ľahký detský film, pri ktorom si trochu oddýchnem, uvidím nejaké pekné efekty a užijem si prítomnosť Ryana Reynoldsa. S druhým a tretím tvrdením súhlasím, no reálne si myslím, že IF je viac príbeh pre dospelých, než pre deti. Tie si možno užijú ten sympatický vizuál a vtipné spracovanie rôznych imaginárnych priateľov. No vo mne to vyvolalo skutočne emocionálny zážitok, kedy som povedal, že ma film na konci úprimne a nefalšovane dojal. Nech je to akokoľvek zvláštne. Dôvod je možno aj ten, že podobne ako hrdinovia v našom filme som patril do generácie, ktorá mala svojho najlepšieho priateľa v obyčajnej plyšovej hračke, ktorá pre mňa bola skutočná a bola mojim najlepším priateľom v časoch, kedy som nemal nikoho pri sebe. A zvládol tú úlohu na jednotku. Dodnes ho mám u seba a kedykoľvek si ho vezmem do rúk, cítim tú energiu, ktorú mi priniesol. Možno hračky, ktoré žijú sú síce spracované v sérii "Toy Story", no prečo by sme to nemohli vnímať tiež ako imaginárnych priateľov? Aké fantazijné zážitky sme zažívali a aké schopnosti sme im dokázali vymyslieť? Za mňa veľmi srdečný film, po ktorom sa vo mne objavila skutočná nefalšovaná radosť z návštevy kina. A to o niečom svedčí. Preto bude moje hodnotenie také aké bude. Som proste v tomto ohľade zaujatý. No mal by som aspoň dodať, že vizuálne je film pekný, Ryan Reynolds je rovnako skvelý ako kedykoľvek ho vidím a Cailey Fleming v hlavnej role fungovala tiež dobre. Film mal nápad, ktorý potiahol za správny koniec a som za neho vďačný. Nemyslím si, že potrebuje nevyhnutne pokračovanie (skôr si myslím, že by to tomu zážitku čo som mal neskôr mohlo ublížiť), no niekedy by som sa do tohto sveta imaginárnych priateľov rád vrátil. Hodnotenie: A+ (09.07.2024)