Děti Nagana

Naganská nostalgie zafungovala tak, jak měla a Pánkovi se navíc podařilo filmu vtisknout ducha nesmrtelných dětských filmů jako byli Páni kluci. No ne že by se ke kvalitám starých klasik nějak výrazně přiblížil, ale ten nádech tu je a to mi vlastně stačí. Fajn to bylo i co do castingu a musím říct, že dětští herci se vedle osvědčených jmen neztratili. Naopak parta výrostků, s nimiž hlavní hrdinové měří síly, se zrovna nevyvedla a motiv domácího násilí mi přišel naprosto zbytečný a do celkového konceptu se nehodil. I s tím Haškem se to tady dalo zařídit elegantněji. Takže za mě je to fajn, ale jen si tak říkám, jestli ta cílovka, kterou jsou především děti, zrovna tohle ocení. 70% (08.06.2023)

Zamyslete se nad tím, kolik rodinných filmů jste za poslední roky zahlédli v nabídce českých kin. Správně, hodně málo, možná bychom je spočítali na prstech jedné ruky. Film scenáristy a režiséra Dana Pánka nám v tomhle ohledu docela napravuje reputaci. Je totiž oddechovou feel good podívanou s neokoukanými známými tvářemi (třeba takového Otakara Brouska mladšího jsem na velkém plátně snad ještě neviděla) i sympatickými dětskými herci. Celá zápletka je sice hodně přímočará a předvídatelná (partu nezkušených dětí čeká hokejový zápas proti obávaným starším klukům, jak to asi dopadne), ale zasazení příběhu do konce devadesátých let krásně brnká na nostalgickou notu. Takže za mě velký palec nahoru. (20.07.2023)

Každý úspěch sportovních reprezentantů spouští vlnu nováčků v řadách těch nejmenších, kteří se rázem chtějí stát těmi, na které se tehdy dívali.. A není minimálně v rámci kolektivního sportu větší úspěch, než když Česká republika 22.02.1998 kolem půl osmé ráno Petr Svoboda po buly propálil bezmocného Štalenkova. Nagano byl Turnaj století, první ZOH kdy přijeli hráči z NHL, aby světu ukázali, čemu za mořem říkají hokej.. Danovi Pánkovi tehdy bylo 10 let a asi ho tahle událost natolik poznamenala, že se rozhodl jí složit tuhle filmovou poklonu... Partička dětských herců chtějí být jako Jágr, Hašek nebo třeba Dopita. Akorát tentokrát proti nim nebude stát Pavel a Valerij Bureovi, nýbrž partička starších kluků, kteří už na umělce za tenisákem chvíli běhají.. Dospělé osazenstvo je fajn, i když třeba mají někdy trošku divácky nepřívětivější roli vůči dětským hrdinům, naproti tomu dětští herci jsou trošku slabší, ale vyloženě mi taky nevadí.. Nostalgická óda za "bouřlivými" devadesátkami, která baví spíš až ve finálovém hokejovém střetnutí, do té doby to je těžce naivní.. Já bych chtěl být Petr Svoboda! Překvapivě nejzajímavější česká "komedie" za dlouhou dobu. Ale jednu výtku mít musím, ten nalakovaný Hašek je prostě navíc. 65% (27.05.2023)

Parádní film jak pro děti, tak především pro ty dospěláky, kteří zažili Nagano v roce 1998. Jako bonus jsou tu nejen autentické komentáře Záruby a Vichnara, ale také super záběry ze školy v čele s učitelkou Babčákovou. Jako učitel se v mnohém poznávám a v mnohém poznávám své žáky. Tohle je prostě živě napsaný filmeček o rodinných, přátelských a trochu zaláskovaných vztazích. A to, že hokejová linka je tu spíše snová než reálná, mi rozhodně dobrý pocit z filmu nekazí. (12.03.2024)

Aj keď po dejovej stránke nie je tento film žiadne terno, má v sebe neuveriteľnú dávku nostalgie. V čase českého triumfu v Nagane som mal 10 rokov, takže to bol zhruba vek Dominika a jeho rovesníkov. Tento film bol pre mňa obrovským nostalgickým závanom, a to čo prežíval Dominik, som prežíval aj ja, takže o to väčší záber mal na mňa tento film. Hokejbal s tenisákom bol u nás na dvore medzi panelákmi takmer každodennou činnosťou, takže mnoho toho "podprahového" humoru som o to viac precítil. Každopádne, dejovo bol tento film značne predvídateľný, každému snáď bolo jasné, ako to napokon skončí. Ale nevadí, v tomto prípade mi ten happy end vôbec neprekážal. 4* (19.06.2023)