Nejdelší den

Americká propaganda možná není tak in your face jako sovětská, ale otravná je stejně, ne-li víc. Tenhle film navíc postrádá spektákl, který by mít chtěl. Ale tak co chci, když se na to dívám den poté, co jsem viděl Vojnu a mír, která je co do filmařských kvalit někde naprosto jinde. Každopádně je tohle nuda na obstojné úrovni. Být fanoušek válečných filmů starého střihu, asi jsem shovívavějěí. (14.02.2013)

6. června 1944. Datum, ze kterého je hned jasné, o co tu půjde. Nejdelší den je z té staré válečné gardy s jakou se dnes již nemáte šanci setkat. V současnosti vládnou třepotající se vlajky, roztřesená kamera a sáhodlouhé patriotské proslovy k mužstvu a nejlépe ještě za burácející hudby k tomu. Zde je vše takřka přesně naopak. Během akce téměř žádné kecy či hudba, proslovy jsou ve stylu buďto "jdeme dál nebo tu chcípneme" či těch motivačních v jedno až dvouvětném provedení. Němci tu neslouží pouze jako potrava pro kulomety spojenců. Bitvy jsou monumentální a přitom přehledné i navzdory tomu, že na scéně je mnohdy několik desítek (ne-li rovnou stovek) komparzistů a pohybujeme se asi tak na šesti místech dění. Vždy totiž přesně víme kde jsme, s kým tam jsme a co jde. Což je udivující o to více, že každou z částí natáčel jiný režisér. A propo... Nevěřil bych, že tolik hereckých hvězd a tak široce zevrubný, skoro až dokumentární, rozsah je možné na poli tří hodin ukočírovat s takovým přehledem. Navíc v tempu jaké zde je... Ve šlépějích Nejdelšího dne se pokoušel vydat o patnáct let později Richard Attenborough se svým Příliš vzdáleným mostem pojednávajícím o operaci Market Garden. Přes jeho nespornou kvalitu se to stejně rozsypalo spíše na samostatné scény, než aby to fungovalo jako jeden celek. Tedy přesný opak co se podařilo u unikátního Nejdelšího dne. Závěrem si dovolím parafrázovat Cimrmana : Kam se hrabe Ryan, to se nedá srovnat. (07.02.2008)

6.6.1944. Troufám si rozhodně tvrdit (doufat :-), že není na světě moc „dříve narozených“, kterým by toto datum alespoň něco málo neříkalo. Snímek Nejdelší den přináší velmi věrnou rekonstrukci událostí právě tohoto dne, tj. dne, kdy se spojenci vylodili ve Francii (Normandii) a obrátili tím nadobro kormidlo dějin (2. sv. války) na stranu spojenců. Příběh vyprávěný z perspektivy obou znepřátelených stran a hvězdné herecké obsazení, to jsou hlavní devíza (resp.lákadla) tohoto snímku. Popravdě přiznávám, mám s tímto snímkem pouze jeden (za to zásadní problém) spojený právě s tím hvězdným obsazením. Je to právě ono, které mi paradoxně bránilo si jej nerušeně užít a vždy mě v určitých scénách (příklad za všechny: voják při vylodění ztrácí svou zbraň, nechce se mu (pod neustálou palbou) zpět pro ni a R. Mitchum resp. generál Norman Cota s doutníkem v ústech pronáší do kamery „je skoro jisté, že ji dneš budeš potřebovat hochu“…). Podobné je to i v případě (cíleně?) přehrávajícího J. Waynea, S. Conneryho apod... ANO, chápu, co tím tvůrci chtěli (nám divákům) sdělit (ukázat (vypíchnout) typické vlastnosti jednotlivých národů, přes hrdost, jistý sklon k patetismu, vlastenectví…) ale troufám si jednoznačně tvrdit, že o poznání více bych si jej užíval v případě „bezejmennosti“, kdy by to dotyčné nesvádělo k hrdinským pózám, kdy je navíc divák má přiřazeny do určitých „škatulek“ (charakterových rolí) a tudíž to několikrát vypadá jako (ne)chtěná (sebe)parodie. Teď nemám na mysli Bourvila, ten skutečně pobavil :-) Na druhou stranu chápu, že „u toho“ chtěli dotyční být, stejně jako mám pochopení pro samotné režiséry. Odmítněte takovým personám, když vám přislíbí účast. I přes výše zmíněné výtky (mi) nezbývá než souhlasit s přirovnáním resp. závěrečným konstatováním uživ. DaViD´82 už pouze za takovou „maličkost“, kdy je skutečně příjemným zjištěním, že tu neochvějně nevládne jeden jazyk (ryzí angličtina), ale všichni (frantíci, náckové, britové, amíci, irové, skoti..) mluví „jak jim zobák narost“. Stejné slova chvály a uznání mám i pro samotné válečné scény, kdy se „mluví pouze obrazem“. Takové vylodění na Omaha beach je bez jakýchkoliv výhrad a takhle bych mohl pokračovat celý (nejdelší) den…..takže musím nakonec konstatovat, že pro ty místní veskrze pozitivní ohlasy mám pochopení. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz i přidanou hodnotu snímku v podobě samotné historické důležitosti 80% (15.10.2012)

První půlhodinka byla trochu nudná, ale pak se to rozjelo. Stejně jako u Bitvy o Británii mě zklamal velký počet herců, z nichž někteří se objevili jenom na moment (Henry Fonda, Robert Ryan a Richard Burton, na které jsem se těšil), ale aspoň tu byli tahouni John Wayne mezi výsadkáři a Robert Mitchum na pláži. Docela mě překvapilo, že v americkým filmu tý doby němci mluvili německy a francouzi francouzsky (v dabingu ale bohužel česky), a že je hráli příslušníci rodných zemí. Ve kterém filmu se podaří vidět Johna Waynea, Seana Conneryho a Bourvila, z toho dva poslední v jedné scéně? Film jsem viděl jen v TV v kolorované verzi, ale s tímhle si dali opravdu záležet, narozdíl od filmu V pravé poledne, to se mi barevný nelíbilo. (15.02.2010)

Válečný velkofilm, který je celou duší tvořen pro Američany. Velkolepé scény (omaha) s obrovským počtem komparzistů (resp.vojáků), snaha o rozmáchlé uchopení stěžejní operace 2WW, (poprvé) konečně němečtí vojáci mluví německy, hromada známých tváří a "významných" postav a v neposlední řadě Americké nadnesení skutečností. Přesto, je to opravdu působivá a funkční (!) podívaná, která právě svými rozměry a ignorováním omezení dokáže diváka naprosto pohltit. Výrazným plusem je dnes nepřítomnost počítačových triků, které neubírají ne reálnosti, ani na fyzické hmatatelnosti všeho na plátně. Postaru odvedená práce, která se po první hodině povídání a přibližování událostí divákovi mění na válečné peklo velkých rozměrů za doprovodu Jarreho hudby. Proč tedy ne plné hodnocení? Protože film celou dobu válku prostě jen sleduje (nevtáhne diváka mezi vojáky, ale jen ho nechá sledovat), vojáci mi byli ukradení a neviděl jsem to v kině... PS: proč si náckové popisů vnitřek bunkru anglickými nápisy? (30.08.2010)