Bestie musí zemřít

Beštia musí zomrieť je uveriteľný psychologický film. Verne zobrazuje pocity, s ktorými je veľmi ľahké sa stotožniť. Lenže Chabrol si vypomáha jednou výraznou barličkou, ktorá bude pre mnohých a v podstate aj pre mňa jedným z jeho najväčších kladov. Je to extrémne nesympatický antihrdina. Na to, aby ste ho chceli zabiť, nemusel predtým ani zabiť vaše dieťa, stačí iba jeden škaredý pohľad. Záver je mierne predvídateľný, ale asi jediný skutočne funkčný z tých, ktoré sa ponúkali. (15.07.2012)

„Nejsme monstra, ale reprezentujeme zákon.“  Rozhodně kvalitní film v typickém stylu Claudea Chabrola, který opět povyšuje částečně obyčejný krimi námět na mnohem sofistikovanější hru s divákem plnou psychologie. Docela ale souzním i s komentářemi, které zmiňují jistý chlad, jímž Chabrolovo kino častěji oplývá, zde už jen skrze téma smrti dítěte bych těch pohnutých až rvoucích emocí čekal víc. Na druhé straně ona nepodbízivost dala ve více scénách vyniknout emoční katarzi až úderně prostým, zcela přirozeným způsobem, nejvíc u scény s pouštěním si rodinného videa se synem na plátně. Ona intenzita procházející od možná až nezajímavě fádní neutrality v dlouhých scénách po brzkou proměnu v strhující prožitek na mě působila i v klíčové mořské scéně na lodi. Nebo mě svou atmosférou vyloženě dostal dialog mezi Charlesem a přítelkyní v restauraci, kteří jsou v záběru oddělení kytkou na stole, zatímco v pozadí do emočně pohnutého dialogu hraje poklidná píseň. Hodně film ve druhé půli oživuje příchod Jeana Yanna, který tímto zřejmě zahájil svou sérii záporáků v krimi filmech (Řezník, Pan Armaguedon ...) a coby ukacený chlápek od aut, s rafinovaným zlem uvnitř, se tu vryje do paměti. Vyústění v dialogu mezi hlavní postavou spisovatele a policistou přináší i dost pozoruhodná zastavení nad otázkou zločinu, pomsty a viny. Před pár lety udělené 4 hvězdičky si u mě film obhájil i dnes, nicméně po zopakování obou verzí u mě nadále nad tímto Chabrolem vítězí stejnojmenný argentinský film z roku 1952. [75%] (13.06.2024)

Výtečný film, byť k dokonalosti mu ještě cosi chybí. Bavila mě Caroline Cellier a ty její nekonečně dlouhé řasy. Po přečtení pár komentářů tady vidím, že už nic nového k tomuto filmu neřeknu, takže jen klasický povzdech nad tím, že to ČT2 vysílala v dabingu. A ačkoli nejsem obeznámen s literární předlohou "The Beast Must Die" z r. 1938 od Cecila Day-Lewise, podle které byl tento film natočen, soudím, že to může být velmi zajímavý text, a zřejmě je lepší než jeho filmová adaptace. Mimochodem je zajímavé, kolik filmů má ve svém názvu obrat "musí zemřít". (01.07.2012)

Bestie musí zemřít patří k nejslabším z Chabrolových niterných kriminálních thrillerů. Autorem románové předlohy je Cecil Day-Lewis pod pseudonymem Nicholas Blake. Estetika poezie Nové vlny již ustoupila do pozadí, přesto je upřednostněno nitro v bolesti a úzkostech nesnesitelné tíže bytí. Černý humor a útok na střední vyšší společenskou třídu je zde nahrazen jízlivou věcností a víceznačností spáchaného zločinu. Nakonec není podstatné, zda bohatýr skutek spáchal, či pouze vzal zodpovědnost za čin na sebe, neboť pomsta byla jeho jediným pohonem životního pohybu vpřed a po dosažení soukromé satisfakce ho již na pozemském světě nic neudrží. Ani to, čemu se povětšinou říká láska. Bohatýrským hrdinou niterného dramatu je Charles Thénier (velmi zajímavý Michel Duchaussoy), úspěšný spisovatel s kompletně rozbouraným osobním životem. Poslední ztráta se stává hnací životní silou, kde i intimita se stává zbraní a prostředkem k dosažení jediného cíle. Spisovatelova logika přitahuje faktor náhody a přináší nepatrný náskok před zbytkem. Hlavní ženskou postavou je Hélène Lanson (zajímavá Caroline Cellier), filmová herečka s neurovnaným vnitřním světem. Hříchy minulosti jsou více zneužitím nezkušeného mládí a současnost, jak se zdá, nabízí vykoupení a naději, většinou se říká láska. Důležitou postavou filmu je Paul Decourt (pozoruhodný Jean Yanne), majitel autoservisu a Hélènin švagr v neurvale zlostné pozici vůči společnosti i vlastní rodině. Karikatura zla, před kterou se všichni třesou strachem, si užívá svou silovou pozici. Výraznější postavou je také Philippe Decourt (příjemný Marc Di Napoli), Paulův synek v nenávisti ke svému tyranskému otci. Samotný akt pomsty je zároveň i milosrdenstvím pro to celé tyranovo okolí. Z dalších rolí: Paulova ustrašená manželka a Hélènina starší sestra Jeanne Decourt (Anouk Ferjac), Paulova obdobně zapšklá matka (Raymone), Charlesova stará hospodyně, paní Levenes (Louise Chevalier), tragickou automobilovou nehodu řešící policejní inspektor (Dominique Zardi), Paulův nejbližší, pokorný zaměstnanec Jacques Ferrand (Guy Marly), jeho manželka Anna (Lorraine Rainer), to nenadálé úmrtí vyšetřující policejní komisař (Maurice Pialat), či Charlesův malý synáček Michel (Stéphane Di Napoli). Film Bestie musí zemřít ztratil mnoho z Chabrolovy estetiky poezie Nové vlny, černý humor se mu smrskl na prapodivnou hříčku závěrečné pointy, a tak dýchá jen díky jménu svého stvořitele. V porovnání s jinými dramaty ale spíše obstojí. (12.08.2020)

Aj po rokoch stále veľmi účinný thriller o pomste. Zaostrenie hlavne na hlavného hrdinu a jeho zádumčivé vnútorné monológy mi sedeli. Náhoda je sviňa a zrazu máme vraha pred sebou. Beštia v názve filmu je celkom vhodné slovo pre tohto výnimočne nepríjemného hajzla. Divák rovnako ako hlavný hrdina nemá problém stotožniť sa z jeho plánom a priať beštii smrť z celého srdca. Hra na city a polemizovanie o správnosti pomsty sú v tomto filme vedľajšie. 80%. (29.04.2012)