Poslední království: Sedm králů musí zemřít

Zaplaťsatan za soudruhy z Netflusu, kteří jako pilné teplé černé transvčelky pečlivě revisionisticky zkoumají anály nejen historické a uvádějí na pravou míru ta tmářská dějepisná dogmata, po několik století odporně zkreslována všemi těmi zkurvenými nekulturními rasisty, homofoby, incely, znásilňovači a dalšími dezoláty! Tetelím se radostí z toho úžasného prozření, protože teď již například vím, že první král sjednoceného Albionu, ten bohabojný fanatický křesťan, byl nade vši pochybnost buzerant, který málem promrdal Anglii s neméně rektálně frivolním vikinským špionem a přeslavným dánským bojovníkem Vyblafem Bukvasonem, uctívaným a privilegovaným tenkrát v celém Kattegatu pro svůj nemilosrdný homoseksualismus. Škoda, že už nezbyl čas na vyjevení dalších nesporných historických fucktů, který by měl znát každý pravověrný, progresivní, probuzněný a řádně pseudoaltruistický světobčan, jako například to, že se král Aethelstan téměř denně xmrti rád převlékal ve svém büdoáru za princeznu, přičemž si s bukovým dildem u huby a lascivně přimhouřenýma očima prozpěvoval tehdejší nejpopulárnější středověký hit Sweet delusion (Slaedké maemení), s nímž také v roce 930 vyhrál nejznámější celobritskou talentovou soutěž Transchester má bukvice, načež byl sucksexkým biskupem Rectolikem, původem jak jinak než z Ugandy, za odměnu vysvěcen na prdeláta. Nebo třeba, že ta tak zvaná „bitva“ u Brunanburhu také zjevně podlehla značnému historickému zkreslení hnusnými a ani trochu žužu mýty nechutně militantních konzervativců o ranně středověkých bodných zbraních, protože to ve skutečné skutečnosti bylo jen obří homoswingerspárty, při kterém se na palouku potkaly dvě desetitisícové partičky celoživotně nemytých hošššanů, na první dobrou podlehly kouzlu müžského pižma, jak bylo tehdy zvykem, odhodily drátěné košile, brutálně se opíchaly a poslední „stojící“ vítěz se pak stal Priscillou, královnou pouště! A taková zcela jasná a objektivně prokázaná fuckta evidentně nebyla známa ani Panu spisovateli Dobroznáči, jenž tenkrát netuše, že se jeho opus magnum dostane do pracek demagogickým bolševickým zkurvencům, velmi neuváženě před lety střelil práva bez možnosti do čehokoliv kafrat. A tak teď jen „nadšeně“ cedí mezi zuby „pochvalná“ vyjádření o audiovizualizaci, jak je „fajn“, že jeho dílo „zmodernizovali“, protože je přeci nad slunce jasnější, že Sasové byli všichni migranti a teplouši. A moc sem mu ani, chudákovi, nedivím, že nechce, aby ho ti tolik „vzdělaní“, prüdce „inteligentní“ a veskrze „kulturní“ pyjonýři a svazáci s naprosto „vlastním názorem“ vykancelovali jako Rohlíkovou. Může být rád, že aspoň negry tentokrát nechali někde za polárním kruhem a že mu ještě nezačali vyškrtávat z jeho skvělých knih nějaká ta fuj fuj slovíčka a nežádoucí kontexty, jako to pilně činí například u Kristovy Agáty, po přečtení kterých by se nějaký se vymatlaný pičus mohl nedejsatan mylně domnívat, ba si z toho brát i špatná ponaučení!!!, že tu po 3000 let vůbec nebyl totální Mumulend a v ranně středověké severní a střední Evropě se ani trochu neproháněly dokonale asimilované majority mouřenínů a bukanýrů. Z čehož by pak dozajista měl noční můry, utrpěl kognitivní zkreslení a mohl by i rušit registrace na asociálních sítích, neomarxistických kanálech a v ešopech! A to samozřejmě NECHCEME! Tudíž asi nejlepší Bernýho kniha z celých Saských kronik, která si rozhodně zasloužila další řadu věrně podaného seroše tak, jak tomu bylo v prvních čtyřech sériích, skončila spolu s pátou jako prosťáčkovsky zkratkovitý, telenovelizovaný a řádně soudružsky revidovaný manipulativní bolševický hajzlpapír pro kulturně zdegenerované zanícené stádové müslitele. (15.04.2023) (méně) (více)