Žiješ jenom dvakrát

Jsou to slabé 4 hvězdičky, přece jen ty triky s raketami á la Karel Zeman, kdy jsem čekal, odkud se vynoří Baron Prášil na raketě poháněné nafouknutými balónky, ty byly strašné. Nedodržování nějakých fyzikálních zákonů, start rakety z podzemního sila, aniž by roztavil oheň z trysek všechno okolo... brrr. Ale pak je tu scénář Roalda Dahla, který se nezapře, ty satirické hlášky a narážky jsou skvělé, a že byl i Dahl starý prasák, tak si tady užil i dvojsmyslů. Tento Bond se netradičně odehrává jen v Japonsku (žádná další změna lokací), a pravda, vypadá spíše jako reklamní leták na to, co Japonsko může nabídnout, včetně pár kulturních ponaučení včetně toho, jak vypadá svatba či pohřeb. Také se zdá, že Japonky zde běhají jen v kalhotkách, i když jdou do hor. Ale jinak příběh má smysl, Donald Pleasance je dobrý záporák, akce je sice poslabší, ale je jí dost (a je pravda, že Bond má tentokrát často jen kus štěstí, než by předvedl nějaké své umění), a dokonce je zde krásná Karin Dor, známá spíše z mayovek. Musím si to pustit ještě jednou, abych pochytal ty multikulturní narážky a vtípky. Třeba ta japonská Tygrova obdoba vychytávek od Q je velmi veselá. Nebo to štengrování mezi USA a Ruskem, z něhož si dělají Britové legraci. Případně převedení tradiční scény u M na ponorku, místo házení klobouku házení námořnické čepice... (04.07.2016)

Bond: Mohu si zápálit? Blofeld: Klidně, nikotin příčinou vaší smrti nebude, pane Bonde! James Bond je tentokrát vybaven smrtícími cigaretami, skládacím vrtůlníkem a rafinovaným vulkánským převlekem:), ovšem na proradného Blofelda, který poprvé ukáže svou tvář, to nestačí. Nezapomenutelné jsou souboj ve vzduchu s Malou Nelie a se zabijákem Hansem nad nádrží s piraněmi. Donald Pleasence je v roli Blofelda výborný, nechápu proč ho v dalších dílech vyměnili. A pokud vám bude povědovmá tvář zrádné agentky SPECTRE vzpomeňte si na Vinnetua:) (06.11.2003)

Tento diel je ešte o niečo výnimočnejší ako ostatné Connerovky, pretože Bond je tu špeciálne nesmrteľný a jeho protivníci špeciálne neschopní. Na túto neschopnosť je upozorňované v každom druhom zábere, až sa človeku zdá, že sleduje regulérnu (nie iba akože, ako inokedy) paródiu na špionážne filmy. Sú pred Jamesom traja zabijáci? Stačí každého raz udrieť, potom sa otočiť a to isté spraviť ďalším piatim. Neverím, že vrtulníková prestrelka bola myslená aspoň sčasti vážne a že Gilbert celý bondovský vesmír takýmto spôsobom nezhadzuje. Ale asi ešte nie som celkom in, keďže so starými Bondami v podstate len začínam, nevidel som každú časť 5x a nedocvaklo mi zatiaľ to ukryté čaro jeho "znesiteľnej ľahkosti bytia". Navyše bond girls nič moc, oproti predchádzajúcemu dielu, alebo Pozdravov z Ruska je to z tohto hľadiska dosť slabota. (09.02.2015)

Zatím jediná bondovka, které jsem ochoten dát pět hvězd. Možná nejsvižnější tempo ( rozhodně vyšší než např. u Dr. No a Thunderballu ), více skvělých hlášek, zajímavé prostředí, Bondův vrtulník, tvář Blofelda, vražedné cigarety, skvělá hudba ( viz dále ). Za film to jsou čtyři hvězdy a pátá je za možná nejlepší bondovskou píseň vůbec, jejíž nádhernou melodii Robbie Willims prachsprostě okopíroval ve svém songu Millennium. (12.03.2004)

Nancy Sinatra na začiatku a na konci pekne zaspieva a medzitým beží James Bond s poradovým číslom 5. Neprekážalo mi množstvo Japoncov v ňom a niektoré Japonky boli rozkošné aj v tých babičkovských plavkách. Mierne mi prekážali populárno-náučné vsuvky o Japonsku, prekážalo mi porušenie Čechovovho princípu (ak v prvom dejstve visí na stene puška, najneskôr v treťom dejstve sa z nej musí vystreliť), pretože chudáci ninjovia sa v rámci tréningu otĺkali do zbláznenia a v akcii fungovali iba ako strelci a granátomety. Trápne som sa cítil pri tzv. trikových záberoch, pretože tie by aj Zeman o desať rokov skôr a na kolene spravil lepšie. Nemôžem sa nezúčastnene pozerať na alobalové pancierové dvere, bafkajúce rakety a dobové špiónske vynálezy. Paradoxne to, čo malo vo svojej dobe najviac udivovať divákov, je v súčasnosti najväčšou slabinou filmu. Takže za najlepšiu bondovku tento film nebudem považovať ani náhodou. Mimochodom Roalda Dahla mám veľmi rád, ale tu som jeho rukopis necítil. Po ôsmich rokoch som sa na film z nepochopiteľných dôvodov pozrel ešte raz a zahanbil som sa za to, že som takému hlúpučkému filmu dal až tri hviezdičky. Hneď to napravujem. (27.10.2009)