Žiješ jenom dvakrát

Z dost podprůměrné Flemingovy předlohy (kterou jsem četl dokonce anglicky) dost nadprůměrná bondovka -- v rámci žánru přinejmenším. Jen mě trochu zarazilo, že textem písně se úplně změnil výklad titulu (You only live twice, once when you are born, once when you look with Death face to face). Samotná realizace je dost kompromisní -- některé scény jsou precizní a uvěřitelné, něco je na záchvat smíchu (i kosmický program SPECTRE je směs realistických rekvizit a nepopsatelná směs zbytku)... Pro mě scénárista Dahl vnesl do filmu spoustu neotřelého a významně ovlivnil vývoj celého Bondova fenoménu. (23.09.2007)

Bond: Mohu si zápálit? Blofeld: Klidně, nikotin příčinou vaší smrti nebude, pane Bonde! James Bond je tentokrát vybaven smrtícími cigaretami, skládacím vrtůlníkem a rafinovaným vulkánským převlekem:), ovšem na proradného Blofelda, který poprvé ukáže svou tvář, to nestačí. Nezapomenutelné jsou souboj ve vzduchu s Malou Nelie a se zabijákem Hansem nad nádrží s piraněmi. Donald Pleasence je v roli Blofelda výborný, nechápu proč ho v dalších dílech vyměnili. A pokud vám bude povědovmá tvář zrádné agentky SPECTRE vzpomeňte si na Vinnetua:) (06.11.2003)

5. bondovka - Půjdu proti všem, když řeknu, že Žiješ jenom dvakrát je jedna z nejlepších bondovek. Scénář od naprosto nebondovského autora Roalda Dahla (Grinch, Karlík a továrna na čokoládu!!) je skvělý. Člověk by neřekl, že člověk živící se psaním černohumorných knížek pro děti uvede tak impozantně na scénu Ernsta Stavro Blofelda! Říkáte si "má už nějak moc scén než jindy, už se určitě objeví" ale stále nic. Až na konci to přijde. Osobně si neumím představit kdyby se po otočení křesla objevil ďábelský zašklebený Jan Werich. Zjizvený Donald Peasence byl určitě tou nejlepší možnou volbou. Ovšem zaujme, že je takřka o dvacet centimetrů menší než další Blofedové. Takže, nejen že prodělal plastické operace, ale rovněž prodloužení. Zločinecké mimkry jak maj bejt :-) Akční scény už někomu mohou připadat směšné, ale v té době letecké honičky lépe udělat nešly. Ale Dahl sem přinesl i dlaší prvek - co nejvíc nadsázky. Zde dosahuje vrcholu. Ninjové, velitelství MI6 v potopené lodi, velitelství SPECTRE v sopce, satelit kradoucí vesmírné lodě a podobné vychytávky. Snad jen pomalá střední část je škodou na kráse výborného dobrodružství. (26.07.2006)

Tento diel je ešte o niečo výnimočnejší ako ostatné Connerovky, pretože Bond je tu špeciálne nesmrteľný a jeho protivníci špeciálne neschopní. Na túto neschopnosť je upozorňované v každom druhom zábere, až sa človeku zdá, že sleduje regulérnu (nie iba akože, ako inokedy) paródiu na špionážne filmy. Sú pred Jamesom traja zabijáci? Stačí každého raz udrieť, potom sa otočiť a to isté spraviť ďalším piatim. Neverím, že vrtulníková prestrelka bola myslená aspoň sčasti vážne a že Gilbert celý bondovský vesmír takýmto spôsobom nezhadzuje. Ale asi ešte nie som celkom in, keďže so starými Bondami v podstate len začínam, nevidel som každú časť 5x a nedocvaklo mi zatiaľ to ukryté čaro jeho "znesiteľnej ľahkosti bytia". Navyše bond girls nič moc, oproti predchádzajúcemu dielu, alebo Pozdravov z Ruska je to z tohto hľadiska dosť slabota. (09.02.2015)

007__č.5__Atraktivní prostředí exotického Japonska a krásný ústřední hudební motiv (vypůjčený" Robbie Williamsem v jeho úspěšném hitu Millenium). Ale akční sekvence jsou již notně nahlodány zubem času. Zakomponování v té době tak módního prvku ninjas (trénink v Ninja Academy) zde příliš nesedí, zvláště když ze svých bojových schopností zde v rozhodující bitce nepředvedou nic (pouze pif paf ze střelných zbraní). Hlavní záporák, muž č.1 organizace Spectre v podání Donalda Pleasence, který se zde mihne pouze v posledních dvaceti minutách, je spíše karikaturou a při přemrštěné závěrečné přestřelce s dobýváním velitelského můstku, který jakoby bondovce THE SPY WHO LOVED ME z oka vypadl, jsem si uvědomil, jak často se některé filmy s Jamesem Bondem podobají navzájem. (02.10.2005)