Zápisník jedné lásky

Z plagátu k filmu sa nedalo zistiť v akom období sa film odohráva a tak mi dosť trvalo, kým som zistil, že táto romantika je stráviteľná i pre mužské publikum. 40-50-te roky ma lákali a neoľutoval som. Romantických komédií zo súčastnosti je celá hromada a to by som sa asi zlákať nenechal. Hlavná dvojka hrá skvele, ale dosť ma zamrzela kratučká pasáž venovaná pobytu r. Goslinga na fronte. S hlavným hrdinom mám spoločné šikovné ruky a tak ma bavilo sledovať ako starý dom postupne premenil na reprezentatívny palác. Príjemné i dojemné, jednoducho jeden z tých lepších a nezabudnuteľných romantických filmov. 80%. (05.02.2016)

Myslela jsem, že už mě na tomhle světě obecně a na téhe databázi speciálně nic nepřekvapí, ale... 82%?! Nedat se zrovna do mytí oken (které u mě mají rozměry výkladních skříní a tvoří je nesčetné množství tabulek vnějších i vnitřních, takže ve srovnání s jejich mytím ukřižování rázem vypadá jako celkem příjemný způsob trávení odpoledne), vydržela bych u toho tak dvacet minut a ne o sto víc. Ze začátku vypadalo celkem nadějně a moje láska k americkému Jihu se blaženě tetelila, ale z racčího dada rozhovoru mi naskočily první pupínky a u milostné scény "on, ona a kachny... kachny... kachny..." jsem už byla osypaná jak ropucha zelená. Možná kdyby základním kamenem filmu nebyla sentimentalita, cihlami asi padesát milónů klišé a maltou harlekýnové monology a dialogy... kdyby se Ryan netvářil otráveněji než Goebbelsovic děti (ne že bych se mu divila)... kdyby se postava Rachel McAdams nechovala jak hysterická desetiletá školačka, která se nemůže rozhodnout, kterou barbínu si vybrat... a kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany... a dost. Zápisník jsem byla nucena jednou provždy odepsat a zaklapnout s tím, že kýčovitější a přeslazenější blábol jsem už dlouho neviděla a že od adaptací veleděl Rosamundy Pilcher se liší pouze v tom, že tam místo Friedricha a Hanelore z Kolína nad Rýnem hrají slavnější jména. (18.04.2011)

„Nikto nezabudne na svoju prvú lásku.“ Znie to pateticky, však? Taký je ale celý ZÁPISNÍK JEDNEJ LÁSKY. Je o láske. Robí česť romantickému žánru, dokonca takú, že nemám výčitky svedomia šupnúť ho k najultimátnejším romancám na svete (CASABLANCA, SPOMIENKY NA AFRIKU, ANGLICKÝ PACIENT). Snímka pôsobí "štandardne", ako keby chcel niekto schválne dať do jedného romantického filmu čo najviac klišé. Tvorcovia sa ale v skutočnosti inšpirovali Hitchcockom a jeho "je lepšie s klišé začať, ako skončiť". Skutočne – hoci si budete myslieť, že viete, ako niektoré scény/postavy skončia, snímka v poslednej chvíli prudko zmení smer a vyberie sa cestou originálneho riešenia, ktoré trhá srdce. Režisér s kameramanom ponúkajú smršť ťažko zabudnuteľných scén, z nich asi najviac osloví monumentálny záber so stovkami labutí. Hlavnou devízou snímky však nie sú ani tak magické scény, dialógy či pôsobivá vizuálna stránka, ale strhujúce herecké výkony. Dominuje im fantastický romantický pár McAdamsová/Gosling, ktorému uveríte každú emóciu a ktorým by ostatné filmové páry mali povinne závidieť. Ich chémia je taká, až sa čudujem, že sa po nakrúcaní nezobrali. (24.09.2005)

The notebook je filmom primárne pre ženy, so skrytým potenciálom pre skrytých romantických mužov. Čiže ako jeden z nich musím priznať, že sa mi páčil. Ženám, ktoré jeho kúzlu naplno podľahli, chcem pripomenúť, že je iba rozprávkou a požadovať po svojich mužoch chovanie a výzor Ryana Goslinga je nereálne. Gýčový bozk z plagátu si ale kľudne môžu so svojim partnerom zinscenovať aj na panelákovom balkóne, treba počkať na silný lejak. Škoda, že som nehodnotil hneď po pozretí, asi by som dal za štyri. Ono to časom v spomienkach nejak vybledlo. VIDENÉ ZNOVA 8/23: Notebook skvele emocionálne funguje, avšak nič sa ani po rokoch nemení na tom, že ide o romantickú rozprávku. Goslingova postava v mladom veku dlhé roky myslí iba na jednu ženu, podobne ani tá nie je schopná zabudnúť na letnú teenagerskú lásku. V živote to síce takto nechodí, ale prečo si občas pri filme nezasnívať. (21.06.2012)

Cassavetes má strhující cit pro timing jednotlivých scén a sousled dialogových pasáží. Pohlcující, expresivní, uvědomělé a příjemně staromódní. Možná trochu idealističtější a snovější, než je život sám, ale proč jednou nepřimhouřit oči a nenechat se unášet na vlně fenomenální romantiky, kterou CHCETE v životě taky zažít. (19.06.2014)