Volavka

Hauserov intonačný prejav ma v prvom momente trošku zaskočil, resp. som tak nejak mal v prvom momente dojem, že trochu to s tým mimoňstvom až prehráva. Chcelo to chvíľku na to nájsť si k nemu cestu. A skrz výborne hrajúceho Egertona a vďaka fantastickému scenáru to šlo veľmi hladko a rýchlo. Sledovať tých dvoch, ako len sedia a rozprávajú sa zoči-voči a vy v mimike tváre jedného aj druhého môžete hádať, že čo sa im deje v hlave a čítať to, čo nebolo doslovne vyrieknuté, to proste bol naozaj strhujúci herecký koncert. To sú tie nezabudnuteľné momenty, ktorých tu je požehnane a pre ktoré si rozhodne na Black Bird spomeniem aj za desať rokov ako na jednu z najlepších väzenských sérií. Nikam to nekvaltuje, pomaličky si to buduje fascinujúcu psychológiu oboch hlavných predstaviteľov a aj celé to vyšetrovanie a snaha dostať sa do hlavy jednej zvrátenej mysle, je tak nejak autentická, vťahujúca a hlavne uveriteľná a nasiaknutá takou ťaživou atmosférou, ktorá mi pripomenula často trebárs vybornú prvú sezónu True Detective. (06.08.2022)

Nejlepší minisérie letošního roku má jméno Volavka a to si troufám říct i z pozice člověka, který jich viděl trestuhodně málo, jelikož se pořád radši věnuje dohánění postarších seriálů o větším počtu sérií. Taron Egerton celou svou kariéru formuje (téměř) jen pozoruhodnějšími projekty a doufám, že jen tak nepoleví. Tohle mu padlo jak na míru, ačkoli ruku na srdce - série patří Paulu Walteru Hauserovi a jeho preciznímu předobrazu notně nechutného vraha. [viděno na Apple TV+] (31.12.2022)

Seriál inspirován skutečnou událostí se táhne jak sopel, přesto drží pozornost diváka až do konce. Shlédnuto na jeden zátah. Každá epizoda zbytečně natahovaná, lepší by byl 90 minutový film nebo si přečíst knihu. Líbil se mi moc, nemůžu ho dostat z hlavy, takže by asi zasloužil plný počet, když o tom pořád přemýšlím, čekal jsem nějaké drsnější vězeňské drama, ale toto bylo spíš psychologické a dostalo se mě to pod kůži. Tak už podruhé přidávám hvězdičku. (06.12.2023)

Dva díly jsem myslel, že koukám na nějakou tuctovou kriminální fabulaci a teprve až když jsem se náhodou dozvěděl, že je to dramatizace skutečných událostí mě to chytlo.. Ten příběh je ve své kostře tak nepravděpodobný (až absurdní) že bych měl k autorům pár zásadních kritických poznámek, ale když to píše život, můžu leda tak držet hubu a krok. Parádní je to hlavně v atmosféře a hereckých exhibicích. Hauser si svého úchyla dává na levelu Evana Peterse (což bude teď jakýsi "zlatý nadstandard" interpretace sériových vrahů). McLaughlin v nenápadné roli jeho bráchy tam sednul krásně, jako poslední dílek tisícidílkového puzzle. Liotta nad hrobem konečně vypadá a hraje parádně. Duo Kinnear-Moafi funguje jako metronom.. Snad jen ten Egerton vypadá umělohmotně, jako bratranec T-1000... Není to strhující, nezapomenutelné pecka, ale má to mindhunterovský vibe a to se sakra počítá. (11.10.2022)

Pavlík Domař vystřihnul bezesporu toho nejúžasnějšího, nejrozkokošnějšího a komplexně nejpromakanějšího vypatlaného devianta od dob vynálezu filmování sériových vrahů. Naprostá herecká dokonalost, padnul jsem na prdel! Satanžel jedna) jej však v téhle řádně přibásněné „skutečné historce“ posadili do supermaxu plného těch nejvyšinutějších psycho-, socio- a jiných patů, kde mají nehlídanou dílničku, kam si může každý mukl kdykoliv skáknout zakutit, disponující kompletní sadou nožů na kuchání dřeva, celým spektrem parádně naostřených dlát a dokonce i volně přístupnou stolní kotoučovou pilou! K plnému komfortu a maximálnímu pohodlí už klukům chybělo snad jen pár lehce vyvrhnutelných ječivých nezletilých roztleskávaček. Satanžel dvě) Tarot Eklhaft vyrostl z toho sympatického kingsmanovského pedošarmu do slizké instáčové LGBT+(DDPPP) princezny, co úplně zapomněla hrát, a je více než s podivem, že takový prkenný metrohomoslaďouš neměl za celou dobu pobytu ve výše zmíněném supermaxu ani jediný orální či rupturní incident. A nekonečně satanžel tři) autor zjevně vycákal veškerou svou invenci na Pavlíkův charakter, tudíž je to pak globálně, sebedokonalejší úchyl - sebedokonalejší neúchyl, místy až nesnesitelně vatěná nuda k posrání, z níž mohly být dva až tři poměrně svižné díly průměrné minisérie, kdyby soudruzi z nahryznutého jabka nehonili obsah a scénárista s dramaturgem nebyli do sebe zahledění uspávači hadů. (22.08.2022)