Sauve qui peut (la vie)
Slow Motion
Every Man for Himself
Režie:
Jean-Luc GodardHudba:
Gabriel YaredHrají:
Isabelle Huppert, Jacques Dutronc, Nathalie Baye, Erik Desfosses, Marguerite Duras, Fred Personne, Dore De Rosa, Roger Jendly, Marie-Luce Felber (více)Obsahy(1)
Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.
Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (39)
Na Godardovi je nejlepší to, že nevyžaduje žádné extra intelektuální výkony (nebo pseudointelektuální masturbaci, jak by řekli někteří místní houmrové): prostě si hraje s médiem filmu a navíc vládne řádným smyslem pro humor (a pronikavé sociální komenty). Třeba to, že zastavovaný (nebo trhaný) pohyb vyvolává jinou emoci než pohyb souvislý, je základní abeceda filmu - stejně jako manipulativní užívání hudby, na které Godard také odkazuje - čili nic, co by se muselo po "donniedarkovsku" rozumově dešifrovat. A navíc, kdo by se nebavil např. u scény "řetězového sexu" nebo nad parkovanou formulí 1? S tímhle filmem mají paradoxně největší problém ti, kteří berou kinematografii moc vážně a moc intelektuálně. ()
Odmyslieť si všetky trápne naivné úvahy o tom, aké dôležité posolstvo tam autor skryl (úvodná scéna má určite vypovedať o neľahkom osude pracujúcej triedy, nešťastnej láske a jebačke do riti), dostanete jeden z Godardových najdejovejších filmov. A pre mňa osobne len druhý (po La Chinoise) naozaj vtipný. ()
"Sauve qui peut (la vie)" je zajímavá směs formy a obsahu. Používány jsou zpomalené sledy snímků pro narušení rytmu vyprávění. Tyto změny se ve filmu zdají být zcela nepřirozené, odrážejí však náhodnost a nepředvídatelnost podobně jako skutečné události mohou ovlivnit náš smysl pro realitu. (Nečekaná událost může snadno narušit to, co vnímáme jako realitu a jak rychle nám ubíhá čas, ale čas bude i nadále mít stejný rytmus pro všechny ostatní touto událostí nedotčené). Podobná je práce se zvukem. Zvuky někdy překrývají dialogy, jindy jsou ruchy postupně odfiltrovány nebo je zvuk zcela odříznut. Relativně lehký film (navzdory těžkým tématům) a asi jedna z více konvenčních prací autora. Každopádně zábavné. Produkce: Sara Films ()
Jean-Luc Godard si mně rozhodně nezískal ani třetím filmem, který jsem měl tu smůlu od něj vidět. Tenhle byl z těch tří (U konce s dechem a Banda pro sebe) tím zdaleka nejhorším. Film, který pohoršuje? Mně to především nudilo. Takže tu máme - příběh mladého režiséra s podezřelým příjmením - příběh ženy, která si vydělává prostitucí a jejíž klienti mají prapodivné nápady - komentář spisovatelky Durasové (zlatý Milenec:-) a... jo, časté zasekávání obrazu, které mně štvalo zdaleka nejvíc (a bylo způsobeno "uměleckým" záměrem, nikoli vadou média). Z celého filmu jsem měl pocit, že se mně režisér snaží nasrat. Zhnusený? Ne, jen znuděný. ()
Je milé vidět takový Godardův film z jeho novějšího období, který odněkud někam jde, má příběh, do určité míry i funkční postavy a ve kterém i to experimentování má svůj smysl a není tak často samoúčelné. Žádný zázrak to není ani tak a přesahem je to zase jen změť všemožných myšlenek, ale zároveň to nebyl takový bordel jako u jiných jeho novějších filmů a rozhodně oproti nim působil taky celistvěji. Obsahem to sice celkem vykrádá jiný Godardův film, Žit svůj život, akorát je to "obohacené" o explicitnější scény, pár wtf vtipných scén a jakousi mikrozápletku s gangstery, kteří po hlavní hrdince vymáhají peníze. Ale i když ten scénář mohl být mnohem lepší, aspoň nějaký je a mám pocit, že v tom má prsty hlavně Jean-Claude Carriére, který tu Godardovu změť aspoň trochu ukočíroval. Takže ve zkratce - celkem to ušlo, ale obávám se, že z novější Godardovy tvorby to byl pravděpodobně vrchol... Slabé 3* ()
Reklama