Ray

K Oscarem ohodnoceným filmům přistupuji nedůvěřivě, zvláště v posledních letech, kdy mám pocit, že nejvyšší ocenění získávají filmy na politickou objednávku. Život Ray Charlese Robinsona se chýlil v roce 2004 ke konci (zemřel 10. června 2004, v Beverly Hills, USA v 73. letech) a bylo třeba tedy ještě jednou připomenout světu jeho velkou slávu. A čím jiným, než Oscarovým filmem. Jsou lepší filmy, než je Ray, které by si možná zasloužily ocenění více, to však neznamená, že bych snímek Ray zcela zatracoval. Herecké ztvárnění slepého hudebníka Jamie Foxxem je bezesporu vynikající a tento životopisný snímek se řadí mezi velmi zajímavé z hlediska pochopení některých okamžiků života nesmrtelné legendy Ray Charlese, coby jazzového a bluesového hudebníka a v 50. letech dokonce i průkopníka soulového hudebního stylu (nejvýznamnějším soulovým hudebníkem byl však James Brown, přezdívaný „The Godfather of Soul“ neboli kmotr soulu). ... A můj dojem ze života Raye? Zde je: "Jako citlivý manžel a otec dětí vzešlých z manželství i mimo ně Ray Ch. totálně selhal, jako hudebník dosáhl největších úspěchů jakých lze dosáhnout a jako "opíchávač" nespočtu milenek také vůbec nezaostával" ..... Zanechal po sobě 12 dětí (z toho 2 manželské), 21 vnoučat a pět pravnoučat. Tento film nás poměrně letmo a stručně provází celou životní (především hudební) kariérou Raye od okamžiku, kdy jako mladý vyráží autobusem do Seattlu za svým štěstím až do 7. března 1979, kdy se stát Georgia veřejně Ray Charlesovi omlouvá za zákaz vystupování v tomto státě od roku 1961. Tehdy totiž Ray odmítl již domluvené vystoupení v Georgii z důvodu segregace publika v hledišti. Nejvyšší uznání Ray Charlesovi bylo vyjádřeno dokonce i vyhlášením jeho skladby "Georgia on my mind" státní hymnou státu Georgia. Film tedy končí v okamžiku, kdy Ray Charles získává to největší uznání jakého se mohl dožít. Uznání rovnosti černé a bílé rasy. ......... Neodpustím si kritiku CZ dabingu Tvůrčí skupiny Josefa Petráska. Ani zde, jako to ostatně v dnešním dabingu už všeobecně bývá zvykem není zachována rovnováha síly zvuku převzaté původní nahrávky (hudby) a nového doplněného mluveného CZ dabingu. V průběhu filmu se tedy stává, že je potřeba v okamžicích původní hudební nahrávky zvuk hodně zeslabovat a v okamžiku přechodu do mluveného slova opět zvuk zesilovat. Pro diváka a jeho okolí to není nic příjemného. .......Podobné filmy: Cadillac Records, Walk the Line, V řetězech, La Bamba a snad i The Commitments .... (10.01.2010)

Nominácia na Oscara za najlepší film je čisto politická záležitosť. Film je precízne nakrútený, hudobné čísla skvelo zostrihané a Jamie Foxx geniálne reflektuje všetky fyzické i psychické polohy jeho postavy. Ale samotný scenár by bez neho a kameramana pri svojej dĺžke uspal aj nadopovaného Raya Charlesa. Pekná pamiatka veľkému hudobníkovi (v ktorej si nájdete i paralely s vlastným životom), no k veľkému filmovému zážitku má ďaleko. (09.02.2005)

Ray Charles je osoba, která změnila USA. A to bez jakékoliv nadsázky. A tento životopisný film je toho důkazem. Vynikající hudba, skvělý Foxx, (zasloužený Oscar), a celkově je to natočeno velmi precizně. Plný počet nedám z jednoho důvodu: Dle mého je to trochu dlouhé. Chtělo by to zkrátit tak o půl hodiny. A pak bych měl důvod dát full house :-) (02.11.2008)

Solidně odvedené řemeslo, ze kterého dýchá atmosféra 50. - 60. let, přesto však konvenčně pojatá a filmařsky nikterak vyjímečná (pro mně trochu záhadná Hackfordova nominace na Oscara) biografie hudebního génia. I přes přítomnost dvou, tří dojemných scén z Charlesova dětsví mně náhledy do jeho života nechaly emocionálně chladným, ačkoliv přepestrý Rayův život vybízel k opaku, ale mnohé zachraňují FANTASTICKÁ hudební čísla (naprosto smrtící nářezovka "The Mess Around" ve zkušebním studiu, improvizace na "Baby, It´s Alright", okolnosti vzniku a samotná skladba "Hit the Road, Jack" a spousta dalších), které diváka totálně "nakopnou" a bezchybně tepají v rytmu R´n´B. Foxx imituje skvěle, že je klavírním virtuozem a soulovým machrem jsem mu sežral i s navijákem. Výsledné hodnocení - tři a půl*, vzhledem k přehněné vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů :o) (09.02.2005)

Životopisný filmy mám rád. Když se ovšem zadaří a vznikne něco jako Ray, tak jsem maximálně spokojený. Od začátku do konce (i přes svou délku) jsem film sledoval s velkým zaujetím. Příběh je sám o sobě skvělý, který nám ukazuje nelehký život Raye. Jamie Foxx byl samozřejmě ve svém výkonu přesvědčivý. Snad budu mít možnost vidět takto vydařených filmů víc. (03.12.2007)