Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Jürgen JürgesHrají:
Isabelle Huppert, Béatrice Dalle, Patrice Chéreau, Rona Hartner, Maurice Bénichou, Olivier Gourmet, Luminița Gheorghiu, Anaïs Demoustier, Serge Riaboukine (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Počátek apokalypsy, která bývá v germánské mytologii označována jako čas vlků; blíže neurčená průmyslová katastrofa zničila svět. Stejně jako spousta jiných prchá i Anna se svou rodinou z města na venkov, aby unikla všudypřítomnému chaosu. Rychle a bolestně se však přesvědčí o tom, že již není úniku. Lidé zbavení majetku a veškerých výdobytků civilizace se spojují do tlup, aby mohli vůbec přežít. Zloba, násilí a vražda se stávají legitimními prostředky k zachování vlastního života. (Dny evropského filmu)
(více)Videa (1)
Recenze (28)
Plyne to odnikud nikam, ale to docela dává smysl. Co má taky matka z města se dvěma dětmi dělat. Prostě spoléhá na druhé. Vadilo mi, že nebylo řečeno v čem je přesně se světem problém. Pochopil jsem, že měli nedostatek vody, ale to je vše. Celkové živoření mi přišlo vyobrazeno dobře a události, které přerušovaly obecnou apatii byly většinou neradostné. Nejradši jsem měl dceru a jejího kámoše výrostka. Účel posledního záběru z okna vlaku mi zůstal skryt. ()
Pokud Haneke nosí dřevo do lesa, pak by to nemělo být dřevo, které v tomto lese roste. Ale není to jiné dřevo, je jen jinak nalámáno. Ostatně post-apokalyptická/katastrofická literatura už tvoří dobře prospívající lesík s několika hodně starými a mnoha mladými stromy. Haneke je šikovný režisér, ale nejvíc se mu dařilo, když čerpal z nápadů literárních soukmenovců (Handke, Rosei, Jelineková) - tam je cítit synergii. Zde mohl čerpat třeba z H.C. Artmanna: "Krokodýle, krokodýle, obejmi mé hrdlo bílé...", ale rozhodl se pro proroctví norské vědmy Völvy, věštící soumrak bohů (Ragnarök). Wagnerovo zpracování (Prsten Niebelungů) jsem viděl celé (v Lipsku), občas jsem při něm usínal, podobně jako u Henekeova filmu. Nikdy jsem však neupadl v klidný, osvěžující spánek. Ještě jedno porovnání: Konec srpna v hotelu Ozon v režii Jana Schmidta mě zaujal více ()
ocenenia : MFF Cannes 2003 - Nesúťažný výber ◘◘◘◘ Čo vlastne robí človeka človekom? Schopnosť nastoliť "řád" (poriadok)? spolupatričnosť? individualizmus? schopnosť sebaobety? nádej? alebo iba tá najpevnejšia vôľa prežiť bez ohľadu na okolnosti a budúcnosť? čo dáva človeku silu žiť a chcieť žiť? V čo človek verí, že napriek vedomiu vlastnej pominuteľnosti dokázal nájsť v sebe toľko vôle a podmaniť si celú Zem a stvorenstvo? Je naozaj koncept ľudských dejín hladaním slasti a vyhýbanie sa strádaniu pre čo najväčšie masy - utilitarizmus (Bentham)? alebo najvyšším kritériom je kantovská morálka? alebo predsa len má pravdu Schopenhauer, že svet je iba vôľa a predstava? podnetný film ()
Po dvoch týždňoch, opäť Haneke, pričom už sa blížim do finále s jeho filmovými zárezmi, kde ma nečaká opäť žiadny optimizmus, ale poriadna d-e-p-k-a, alebo d-e-p-r-e-s-i-a ? ! ? Je to jedno, ktorý pojem si vyberiem, lebo aj tak som zaplavený brutálnymi psychologickými zábermi, ktoré neveštia nikdy nič dobrého, a sú tu prezentované tak, že som sám v sebe pociťoval nepredstaviteľnú, úzkostlivú, vnútornú ANTI - pohodu, ktorá po celý čas pretrvávala. Ak by sa v reáli stalo, to, čo sa stalo vo filme Michaela Hanekeho, tak všetci by sa správali presne tak, akoby sa správali, a inak by to byť ani nemohlo ? Ľudia sú odjakživa beštiálni, ukrutní a barbarskí, nádherný hyenizmus, vezmite si, čo by robili v 21. storočí, ak by došlo k masívnej apokalypse ? To je ešte podľa mňa veľmi slabá náplasť, čo mi prezentoval negatívny režisér Haneke, ktorý neznáša človeka, ľudí... ()
Nízkorozpočtové a rádoby psychologizující postapo od misantropa Hanekeho na mě zapůsobilo jedině tím způsobem, že mi otrávilo náladu. Až na Huppertovou (a dvě tři další výjimky) hnusní a nesympatičtí herci, naprosto nezajímavé postavy, nezáživný děj, snaha o syrovost a realističnost, a přitom zjevná intelektuálská vyumělkovanost. Každé druhé béčko v sobě skrývá mnohonásobně víc zábavy i hlubší poselství, než takovýhle banální pseudoart s bezradným scénářem. Kdysi dávno předávno v Ponrepu jsem film shledal docela zajímavým jak si matně vzpomínám, dneska už ani trochu. ()
Galerie (9)
Photo © Les Films du Losange
Zajímavosti (3)
- Titul filmu odkazuje ke germánské mytologii, která „čas vlků“ označuje jako počátek apokalypsy, kdy průmyslová katastrofa zničila svět. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Drama Čas vlků nesmělo být oficiálně uvedeno v soutěži na festivalu v Cannes, protože toho roku předsedal porotě francouzský herec a režisér Patrice Chéreau, který ve filmu hraje. (Zdroj: Letní filmová škola)
- V celom filme nie je žiadna hudba. (Bilkiz)
Reklama