Reklama

Reklama

Pád Třetí říše

  • Německo Der Untergang (více)
Trailer 2
Německo / Rakousko / Itálie, 2004, 156 min (Special Edition: 178 min, Alternativní 149 min)

Předloha:

Joachim Fest (kniha), Traudl Junge (kniha), Melissa Müller (kniha)

Scénář:

Bernd Eichinger

Hrají:

Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (více)
(další profese)

Obsahy(1)

20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka Gertraud "Traudl" Junge. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Bormann. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weidling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál... Film Pád Třetí říše vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (791)

Lynn 

všechny recenze uživatele

Pád Třetí říše je rozhodně zajímavý počin, nicméně možná zbytečně dlouhý (150 minut). Díky své délce pak v některých pasážích působí dost rozvlekle. Jeho velkým kladem je historická přesnost, s jakou vykresluje poslední dny Adolfa Hitlera a jeho spolupracovníků. Výtečným způsobem tuto osobnost, která tolik ovlivnila běh 20. století, ztvárnil Bruno Ganz (Nebe nad Berlínem). V jeho podání je Hitler naprosto nepříčetný a neschopný jakéhokoliv realistického úsudku či skutečného velení. Toto dokonale vystihuje replika jednoho jeho generála :“Führer posunuje po mapě Evropy pluky, které již dávno neexistují.“ Rovněž skvěle je vykreslena atmosféra Německa v posledních válečných záchvatech : úpadek disciplíny, chaos, děti bojující v ulicích rozstříleného města. Generalita je naprosto neschopná v čemkoli jednotně odporovat Hitlerovi, který kapitulaci rozhodně odmítá a to za jakoukoli cenu. A ta je vysoká, sebevraždu páchá nejen on a Eva Braun, ale i Frau Goebbles beroucí s sebou i svých šest dětí a mnoho dalších. Šílenství ale nezasahuje jen ty nejvýše postavené, sekretářka Trudl (jedna z hlavních postav) postupně ztrácí iluze, aby čelila realitě doslova za pět minut dvanáct. Mně osobně ovšem nejvíce zaujala postava Petera Kranze, dvanáctiletého chlapce z Hitlerjugend. Mladý herec na malém prostoru přesvědčivě ztvárnil dítě strhlé dobou, po kterém dospělí požadují nepochopitelné a iracionální jednání. Kladů filmu je mnoho, ale našly by se i negativa. Krom zmíněné délky je to i jakási celková odtažitost. Tvůrci asi nechtěli působit lacině a slzopudně, ale některé vypjaté scény prostě nevtáhnou diváka tolik, jak by měly. Celkově se však jedná o kvalitní snímek, který si rozhodně zaslouží víc, než jen stát se doplňkem výuky dějepisu na základní škole. ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Vynikající film mapující poslední Hitlerovi dny.O kontroveznosti tohoto díla bylo napsána řada věcí a já se zde o svém názoru rozepisovat moc nebudu.Jenom řeknu,že tuto nálepku film nosí neprávem a moc si ji nezaslouží.Bruno Ganz totiž Hitlera podal zcela osobitě a nejspíše i reálně,tedy tak jak se nejspíše opravdu cítil(to ale neznamená že byl lidský).Bruno Ganz podal famozní výkon a je největším kladem filmu.I ostatní role jsou však dobře obsazené a je nutno podoknout,že některé mají možná i více prostoru než Ganz.To ale neni na škodu.Je zde několik vedlejších postav a musim přiznat,že občas se mi ty jména a postavy i pletly.Atmosféra filmu byla výborná hlavně ve chvílích kdy se Hitler špatné zprávy a nebo zradu svých generálů.Je to tedy vynikající film,kterému ovšem ke konci podle mého trochu došel dech,ale i tak se nemají tvůrci filmu za co stydět,a můžou být hrdí na to co natočili,protože něco takového se přece jenom často nevidí ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Konec dubna 1945, Berlín - ideální místo pro koncert kapely s názvem Suicidal Tendencies.. Führer jako uřvaný, zakomplexovaný slaboch, odříznutý nejen zdmi bunkru od neúprosné reality hroutící se říše. Populistický kněz, co už dávno káže v prázdném svatostánku, načež mocnosti udělají od jeho oltáře ke vchodu tlustou čáru a rozdělí skoro na padesát let kostelní lavice na levé a pravé. Moc ztrácející figurka, která kouzlem ironie v době nedostatku pohonných hmot potřebuje benzín k zabránění vlastní identifikace.. Je mi líto těch, co čekali nad patkou rohy a místo jedné nohy kopyto, ale Der Untergang nelze vinit z nějakého polidštění nacistických pohlavárů ani omylem. V souladu s německou strohostí přinášejí narůstající zoufalství a sebevraždy spíše chlad a pocity diváka mají blíže k zadostiučinění než nějaké lítosti, aby pak autor vpálil jako dokonalý emoční protiklad smrt šesti nevinných bez možnosti volby. Kdo s informacemi z Hirschbiegelova filmu naloží dobře, užije si o to více poctivé filmařiny a německé poválečné sebereflexe. A jinak, jednomu z místních uživatelů, píšícímu své drísty tučným písmem, bych milerád dopřál několikaminutový pobyt ve "sprchách" zařízení Auschwitz - Birkenau, aby pak lehce narůžovělý a lapajíc po dechu našel ještě více pochopení pro činy svého rakouského génia.. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Sice ne dokonalý (nejvíc mě asi vadila absence představení některých postav, takhle divák věděl jen o pár nejvyšších pohlavárech a jména ostatních se dozvěděl až na konci), ale jistě výborný historický film. Důraz na herecké výkony, beznadějnou atmosféru, (ne) loajalitu k Vůdci...to vše je velmi silné, na druhou stranu Pád Třetí říše nemůže z obecenstva ani zdaleka vytáhnout emoční maximum, protože přestože film velmi dobře ukazuje i lidskou stránku svých "hrdinů", divák v nich stále vidí ty bestiální zrůdy, které lze těžko litovat. Z několika silných scén u mě se svým dopadem zvítězila ta s Magdou Goebbels a jejími spícími dětmi. A na závěr krátká výstižná citace jedné pravdy z úst hlavní postavy, která se dnes ráda zpochybňuje či přímo vyvrací:"V tu chvíli jsem si uvědomila, že samo mládí není žádná omluva, že jsem se mohla více zajímat." ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Stále jsem se na tenhle film nechtěl podívat, protože mi přišla dementní představa Hitlera jako nějakého hodného strýčka. Naštěstí to tvůrci s tím lidumilstvým nepřehnali a i jinak je "Pád Třetí říše" až nečekaně dobrý film. I přes tu dlouhou stopáž jsem se nenudil. Alexandra Maria Lara, které už si všímám delší dobu zahrála opět dobře. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (51)

  • Režisér Hirschbiegel se ke kinofilmům dostal přes různé televizní produkce. Režíroval například i u nás známý seriál Komisař Rex (od r. 1994). (imro)
  • Keď Otto Günsche (Götz Otto) ukladá mŕtvu Evu Braunovú (Juliane Köhler) do krátera, Eva celkom zreteľne pohne kolenami a vyrovná si ich tak, aby jej netrčali z krátera. (Raccoon.city)
  • Adolf Hitler (Bruno Ganz) sa spolieha na protiútok Obergruppenführera a generála Waffen SS Felixa Steinera. 21.4.1945, počas bitky o Berlín, bol Steiner poverený velením armádneho oddielu, aby obkľúčil 1. bieloruský front kliešťovým obchvatom, postupujúcim zo severu mesta. Keď mu generáli vo filme oznámia, že sa tak nestalo, nakoľko Steiner nemal k útoku dosť síl a útok sa nezdaril, Hitler sa rozzúril. Stainer v skutočnosti vôbec neurobil protiútok z dvoch dôvodov. Po prvé, pretože si uvedomil, že jeho jednotky sú nedostatočné, približne pomerom 1:10 v prospech sovietov. Pozostávali z dvoch práporov 4. divízie SS, ktorý ale nemali žiadne útočné zbrane, tínedžerov Hitlerjugend, núdzového pozemného personálu Luftwaffe a pracovníkov v prístavoch Kriegsmarine. Jedinými dostupnými tankami bol približne tucet ukoristených francúzskych tankov z roku 1940. Po druhé, presvedčil ho Rudolf Nadolny, bývalý nemecký veľvyslanec v Moskve, aby opustil mesto aj s jednotkami. To umožnilo odovzdanie mesta takmer bez boja. Rovnako ako v tomto prípade sa zdržal vykonávania záchranných operácií vo viacerých oblastiach na severe Berlína, čo bolo v skutočnosti nerealizovateľné, a preto bol 27.4.1945 zbavený velenia pre neposlušnosť. Keď sa to v skutočnosti Hitler dozvedel, vôbec nezúril ako vo filme, ale dlho mlčal a potom trval na tom, aby ženy z bunkru odišli okamžite z Berlína a následne vyhlásil, že vojna je prehratá. Felix Steiner vojnu prežil. Po kapitulácii bol uväznený až do roku 1948. Čelil obvineniam v Norimberskom procese, ale tie boli zrušené a on bol prepustený. Už v roku 1951 založil lobistickú skupinu, ktorej cieľom bolo bojovať za právnu, ekonomickú a historickú rehabilitáciu Waffen-SS. V roku 1953 bol Steiner naverbovaný do CIA. V rokoch 1958 a 1963 napísal knihy, ktoré boli o Waffen-SS. Zomrel 12.5.1966 ako 69 ročný. (Raccoon.city)

Související novinky

Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST

Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST

14.10.2019

3 země – 4 města – 7 kin – 8 programových sekcí – 20 hostů - 50 celovečerních filmů a další 4 bloky krátkých filmů. Tento týden startuje festival DAS FILMFEST a již po čtrnácté nabídne divákům… (více)

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)

Reklama

Reklama