Pád Třetí říše

Der Untergang je pro mě v podstatě jen Herr ÜberGanz. To je asi trochu přehnané, protože koneckonců jen asi každá desátá z variací na scénu "Das war ein Befehl!" je vtipná (ovšem třeba pražský dopravní podnik nebo nejčerstvěji Pavel Kříž jsou na hranici geniality), ale v mém subjektivním žebříčku válečných filmů je Pád Třetí Říše v podstatě řadovým statistou. Němci ukázali, že se dovedou se svou historií vypořádat, a pojali toto dílo jako výpravou a vizuální stránkou velmi působivou sešlost v podstatě všech hereckých osobností své doby, ale kromě na prstech jedné ruky spočitatelných izolovaných záběrů mě to zkrátka nevtáhlo. A to je na dvě a půl hodiny opravdu málo. 70% (21.01.2016)

Jediným negativem filmu "Der Untergang" je jeho formální stránka. Nejedná se o negativum klíčové a fatální, jak se někteří "vždycky musim psát něco jiného než druzí" recenzenti snaží ve svých rozborech doložit (že, pane Šafránku...). Režisér i scénáristé zvolili pro jako hlavní vypravěčskou perspektivu "dokumentární odstup" od děje a naopak velice expresivní přístup k atmosféře. Výsledkem je, že dialogy působí strohým a nestylizovaným dojmem, zatímco dusivá atmosféra bunkru je hojně a působivě dokreslováno zvukovými efekty (ticho vs. dunění), kamerou (která se hodně lepí na postavy a podporuje klaustrofobický a bezvýchodný dojem) i střihem (spojování iluze interiérů s naturalismem v exteriérech). Zatímco expresivní složka filmu funguje na výbornou, ona dokumentárnost má tendence sklouzávat do přílišné polopatičnosti, mnohoslovnosti a nudně větvených dialogů, které určitou repetitivností berou filmu spád. Nijak fatálně, ovšem. Velice se osvědčilo i zavedení "druhotného" vypravěče v podobě Traudl Jungové, která zprostředkovává civilní pohled na ikony Třetí říše – onen civilní pohled, který je ve své naivitě a zaslepenosti snad nejtragičtějším rysem filmu. A dokumentaristický dovětek Jungové ho jen pointuje ve vší nahotě "... měla jsem se víc zajímat..." Mrazivé završení jedné z linií. Jenže "Der Untergang" má linií více a nutno přiznat, že všechny dokázal režisér Oliver Hirschbiegel ztvárnit s jistotou a přesvědčivostí. Výsledkem je snímek syrový atmosférou, dráždící otázkami (které si divák musí zodpovědět sám) a deptající tím, že nic nezastírá ubohými vějičkami heroického patosu. Německá kinematografie úspěšně složila státnici z poválečné dospělosti... (21.01.2006)

Pri mojej premiere pred par rokmi mi tento film zostal v pamäti, ako vynikajuci film, ale chcel som si ho pozriet znovu, aby som ho mohol definitivne ohodnotit. Mal som stastie, ze pri dlhej ceste v autobuse prave tento film davali a premyslal som, co je na tom filme tak fascinujuce. Na to, aku minutaz ten film ma, je prekvapujuce, ze ma nenudila ani jedna minuta, pretoze nie je to nonstop dialogovy film o konci Tretej rise niekde v bunkri, ale dost sa tam striedali aj bojove zabery s tankami a vybuchmi, ktore boli sokujuce a velmi kvalitne natocene. Tesi ma, ze na IMDb je v topke na 93. mieste a ze je nominovany na Oscara i za najlepsi cudzojazycny film. ________ Bruno Ganz - (Adolf Hitler) +++ Alexandra Maria Lara - (Traudl Junge) +++ Corinna Harfouch - (Magda Goebbels) +++ Ulrich Matthes - (Joseph Goebbels) +++ Juliane Köhler - (Eva Braun) +++ Heino Ferch - (Albert Speer) +++ Thomas Kretschmann - (SS-Gruppenführer Hermann Fegelein) +++ Produkcia: Bernd Eichinger +++ (27.03.2011)

Precizně a velkoryse natočená agónie rozkládajícího se politického systému a kdysi pyšné a neporazitelné armády nacistického Německa. Patrně nejpůsobivější německý film o vlastním pohledu na účast v 2. světové válce. Až na detaily, jako jsou osobní dialogy mezi jednotlivými postavami, se opírá o historická fakta. Hodinu po hodině můžeme sledovat, jak se neúprosně stahuje smyčka obklíčení kolem Berlína, jak klesá nálada osazenstva bunkru pod Říšským sněmem až na bod mrazu, obnažují se lidské charaktery a samozvaná elita, která chtěla vládnout světu, účtuje sama se sebou. Vynikající studie lidských charakterů v mezní situaci, útěk před odpovědností v přímém přenosu. Bruno Ganz si za své ztvárnění německého diktátora zaslouží nejvyšší uznání. Celkový dojem: 95 %. (09.07.2013)

Tragický, a proto nejjasnější doklad toho, jak může mediální masáž a uměle vyvolaná kontroverze vyrobit z průměrného, ne-li přímo špatného snímku filmovou událost. Scenáristicky nezvládnutý kolaps Třetí říše donekonečna klopýtá pouze okolo motivů padlého snu a rozmetené vize německé říše a diváci celého světa jaksi automaticky sypou z portmonek penízky a z kapes hvězdičky. I když Bruno Ganz v některých momentech decentně přehrává a líčení událostí posledních dnů války probíhá velice fádním, v podobnosti zoufalství jednotlivých postav i stereotypním a formálně velenudným způsobem. Jenže je to "událost", je tam Hitler a umírají tam - bez inscenačních zábran - lidé. Bohužel, pravdivá a realistická rekonstrukce se ještě nerovná dobrý film, což je věc, kterou si drtivá většina diváků v souvislosti s válečným žánrem posledních let pořád ještě neuvědomila. (05.09.2005)