Těžká váha

Opravdu mě mile překvapil, i když trošku delší film, vůbec se nebudete nudit, při každém zápase držíte Braddockovi pěsti jako kdyby to byl člen vaší rodiny. Při každé jeho obdržené ráně na chvilku stuhnete a prosíte ať ty žebra ještě vydrží a ať už dá soupeři ránu aby lehnul. Opravdu poslední tři filmy o boxu byly naprosto super, děkuju (( :: (30.03.2006)

Scénář: Akiva Goldsman, Cliff Hollingsworth .. Nechci nikterak kritizovat onu do puntíku naplněnou šablonu o hrdinovy a jeho americkém snu tj. přímý tah za pozlacenou branou, jen přiznám - obával jsem se toho a na rovinu říkám, že jsem se filmu proto dlouho vyhýbal, jelikož už samotný trailer ve mně vzbuzoval nedůvěru a navíc téma boxu není zrovna mé nejoblíbenější. (Proto je až s podivem kolik boxerských filmů vzniklo a stále vzniká.. Co těmto snímkům nejde upřít je kvalita, protože jen málokdy hraje přímo box tu hlavní roli. Podobně je tomu i tady). Sociální propad Braddocka a jeho rodiny až na samé dno, nedostatek jakékoliv práce včetně té boxerské a k tomu starost o tři malé ratolesti. Možná ten nejtěžší boj, jelikož probíjet se životem v době světové hospodářské krize bylo nejen pro pana Popelku dosti těžké a bolestivé. Krize byla nevybíravá a její důsledky pocítil každý. O to náročnější byl vzestup zpět do výšin úspěchu a slávy, kterou si Jim Braddock zcela zasloužil.. A výsledek? Byl jsem velmi překvapen a všechny mé obavy zůstaly liché! Trio Ron Howard, Crowe + Zellweger nezklamalo a každý z nich ukázal naplno své umění. To herecké je jedním slovem koncert, to bez debat. A režijní je taktéž bezchybné. Vše ochuceno bezchybnou atmosférou bídných třicátých let a vyšperkované hudbou Thomase Newmana. Sice jsem si nezaplakal, tak silné to zase není, ale poctivý filmový zážitek to byl! 90%. (27.12.2005)

„Za čo sa dočerta ospravedlňuješ?“ Talentovaného režiséra Rona Howarda som mával rád (ŽBLNK, WILLOW, OHEŇ, APOLLO 13, VÝKUPNÉ), ale po roku 2000 sa to zlomilo (GRINCH, NEZVESTNÉ, DA VINCIHO KÓD). Herečka Renée Zellwegerová ma už taktiež dnes nebaví tak, ako kedysi (DENNÍK BRIDGET JONESOVEJ, NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN). Paula Giamattiho som, česť výnimkám (BOKOVKA, DÁMA VO VODE), vlastne nikdy nemal rád - a o príbehu DRUHEJ ŠANCE som si z dobových recenzií urobil názor ako o vykalkulovanej melodráme na motívy skutočných udalostí, kde hrajú veľkú rolu oscarové slovné spojenia mužská česť, ženská obeta a nezdolnosť ľudskej bytosti. Ach. Jediný rozumný dôvod na pozretie snímky, nominovanej na troch Oscarov, som zaznamenal v účasti Austrálčana Russella Crowea, ktorý patrí k mojim najobľúbenejším hercom nielen preto, že to má v hlave zrovnané. Nakoniec ma DRUHÁ ŠANCA neprekvapila v dobrom ani zlom. Schematický film podľa šablóny, ale zápal hercov, kvalitné vystihnutie „dávnej doby Hospodárskej krízy“ (výprava, kostýmy, hudba) a zručná réžia, dávajú dohromady nadpriemerný hollywoodsky film (hoci scény z ringu nudia a stopáž je zbytočne veľká). P.S. Bruce McGill mal za tie svoje trojminútové šteknutia dávno dostať Oscara. (08.02.2009)

Kdysi na vrcholu a najednou odepsaný, zatracený, bez peněz, bez práce a jednu chvíli i bez manželky a dětí. Pokořen a okolnostmi donucen žebrat dostane druhou šanci. A svoji šanci využije. Vrací se do ringu vyboxovat si zpátky své postavení, ale i jen tu obyčejnou samozřejmost, jako je dát svým dětem najíst a zajistit jim mléko.A nejenom to..„návrat Braddocka dává naději každému Američanovi“.Trochu jsem se bála, že Jamesovo hrdinství a oddanost rodině sklouzne do sladkobolného dojáku. Naštěstí se tak nestalo, i když to bylo mnohdy na hraně. Sport je to ovšem otřesný!!! (10.10.2005)

Jsem ještě plná dojmů z tohoto nevšedního zážitku, avšak už teď je mi jasné, že pro mne je Těžká váha nejlepším filmem Rona Howarda a i když to bude znít možná trochu rouhačsky vůči jiným filmovým skvostům zabývajících se boxem, jde o nejlepší boxerský film, který jsem viděla. Scény ze zápasů jsou natočeny přehledně a s takovým nábojem, že máte pocit, jako byste byli jen pár centimetrů od ringu a vše s hlavním hrdinou prožívali... díky naprosto úžasnému Russellu Croweovi jste zcela pohlceni do jeho příběhu, pláčete, když pláče on, když dostane ránu, skoro tu bolest cítíte, stejně jako odhodlání vyhrát a postavit se tak proti nepřízni osudu... pro mne osobně první letošní aspirant na oscarovou sošku, pro Howarda i Crowea. (27.07.2005)