Těžká váha

Jak to tak vypadá, James J. Braddock byl skutečně geroj k pohledání a cítím k němu obdiv. Ron Howard se jeho příběhu chopil a natočil o tomto velkém malém muži poměrně realistickou, ale přesto především rodinnou podívanou, ve které si Russel Crowe zabušil pro změnu do boxovacího pytle a z flašky upíjel pro změnu vodu. Výraznější výkon podala jak Renée Zellwegerová, tak Paul Giamatti a Thomas Newman taky složil cosi co už tu bylo a co se neschová do kategorie autorský rukopis. Ano, přihodil jednu osvěžující irskou chvilku při tréninku, ale to je na víc jak dvě hodiny filmu při věhlasu jeho jména trochu málo. Stejně tak Russel Crowe mě dostal jen v jedné jediné scéně, takže mi nezbývá než celou věc shrnout slovy nepříliš nadšenými. Ron Howard natočil další svoji typickou výpověď o lidském duchu, ale tentokrát už mě neoblbnul. 70% (05.01.2007)

Dobový snímek dojemně a sentimentálně vykreslující období hospodářské krize a chudobu obyčejných, dobrých lidí. Těch lidí, jejichž typickým zástupcem i (ne)korunovaným králem je boxer James Braddock (ztvárněn charismatickým Russellem Crowem), který dostane druhou životní šanci a vedený nadějí obyčejného lidu, ruku v ruce s hrdinským patosem, se vypracuje opět na vrchol. Howard však i z poměrně schématického scénáře vytěžil maximum, vyprávění je nesmírně poutavé, záživné a prožité. Dojemné pasáže jsou věrohodné, postupné nabuzení funguje a během zápasů jsem téměř nedýchal. Vzhledem ke smutné i heroické koncepci filmu divák skutečně neví, jestli z toho bude happyend, nebo tragický emocionální doják a tak i když si myslím, že v zápasech se mohlo ubrat na střihu, byl to fantastický zážitek, překonávající i Rockyho. 9/10 (05.07.2009)

Tak tu máme další silný příběh o jedné nezlomné boxerské duši, a současně další významný zářez do filmové oblasti s podtitulem sportovní drama. Howard je více než zručný a zajímavý režisér, který nikdy vyloženě nezklame, a Crowe je momentálně jedním z nejlepších hollywoodských herců, kterému divák za každých okolností ochotně drží všechny palce. No a jejich spolupráce dopadla stejně jako v Čisté duši více než uspokojivě - příběh plný osvědčených, avšak povinných klišé (hádejte, jakpak to asi skončí), nesmírně sympatický hrdina, výborně natočené scény z ringu a pravé boxerské srdce, které diváka téměř donutí koupit si rukavice a zasvětit se do tajů právě tohoto ryze amerického sportu. Ano, vše je na svém místě možná až příliš a tvůrci, jakkoli precizně a obratně, předkládají divákovi jen a pouze to, co předem vidět chce. Neříkám, že je to špatně, to slovo je samo o ssobě vzhledem k předchozím superlativům neadekvátní, ale pionýrem boxerských dramat se Těžká váha zkrátka nikdy nestane, snaží se o to až moc.... (01.02.2013)

Druhý společný projekt dua Howard – Crowe ještě lépe odpovídá ideálnímu filmu na téma „americká osobní hrdost“. Podle nejpřísnějších akademických měřítek nejnalinkovanější film, v jehož dvouhodinové stopáži nenajdeme zbytečnou scénu, ale zároveň taky ani jednu, která by prokázala opravdové emoce. Ani jeden kousíček (natož tak celek) nepůsobí jinak, než sterilním dojmem filmu, jenž byl vyroben pouze pro potřebu amerického publika toužící opět vidět některého ze svých „historických“ hrdinů v akci. Formálně bezchybné – kamerové filtry, kostýmy, atmosféra – 30. roky (včetně hospodářské krize) jsou vykresleny výborně. Scény zápasů skvěle kontrastují s atmosférou rodinného prostředí Bradockových nejbližších – herecký koncert Russella Crowea, potažmo i Renée Zellweger, si oscarovou nominaci zaslouží. Jenomže celý film je chladný jako psí čumák a i když je podle skutečných osudů, je skvěle zahraný a výborně natočený, nedokázal mě ani jedinou scénou (ve dvouhodinové stopáži) oslovit. (04.12.2005)

Slušná režie, kamera, příjemně civilní Crowe, ale ani to nevytáhne film z průměru, kam jej řadí scénář. Filmu schází jakýkoli hlubší záběr, krize, nezaměstnanost a dělnické nepokoje jsou jen tak načrtnuty ne pro nějakou sociální studii, ale čistě proto, abychom viděli, že pravého Američana nic nezlomí. (11.10.2005)