Těžká váha

Dost dobře nedokážu pochopit, jak jsem mohl Howardovi sežrat ty stereotypní kombinace úderů zakončené zvedáky do brady, nicméně mě jimi dokázal spolehlivě poslat na zem přesně tehdy, kdy tomu bylo zapotřebí. Těžko sbírám argumenty, proč je tenhle film při vší průhlednosti a klišovitosti tak působivý. Možná je to zásluha Russella Crowa, který opět dokazuje, že bílobílé hollywoodské hrdiny umí ze všech nejlépe. Možná je to vděčné prolnutí sociálního motivu s motivem muže-symbolu. Faktem je, že duely Jamese J. Braddocka jsem sledoval zcela bez dechu, doslova přikovaný k obrazovce. Marná sláva, není to žádný životopisný film, je to rockyvoská variace přesazená do časů hospodářské krize let 30. a opatřená nutným puncem "based on a true story". Faktem je, že z Těžké váhy doslova prosakuje radost z užívání zaběhaných schémat, radost z vyprávění pomocí těch nejosvědčenějších prostředků. Podobné pocity jsem měl např. při sledování Zwickova Posledního samuraje. Člověk prostě ví, co se stane v dalších vteřinách a náramně si vychutnává, jak dobře je to udělané. Velkofilm na míru, který mě knockoutoval... (02.10.2006)

Ron Howard dokázal natočit výborný boxerský snímek z 30. let. Russell Crowe se do své role krásně vžil a předvedl úžasný výkon, ať už v ringu nebo mimo něj. Renée Zellweger, která rozhodně nepatří mezi mé oblíbenkyně, byla také dobrá, to se musí nechat. Howard dokázal skvěle navodit atmosféru 30. let, kdy hospodářská krize likvidovala spoustu lidí, kteří nedokázali sehnat živobytí. Bývalý výtečný boxer James J. Braddock, je jedním z nich a stojí téměř nad propastí. Pracuje v docích za pár šupů, aby nakrmil svou rodinu. Jednoho dne, ale přichází šance, kterou se pokusí chytit za pačesy a postavit se zpátky na nohy. Moc pěkný film, všem vřele doporučuji. (13.08.2010)

Jak to tak vypadá, James J. Braddock byl skutečně geroj k pohledání a cítím k němu obdiv. Ron Howard se jeho příběhu chopil a natočil o tomto velkém malém muži poměrně realistickou, ale přesto především rodinnou podívanou, ve které si Russel Crowe zabušil pro změnu do boxovacího pytle a z flašky upíjel pro změnu vodu. Výraznější výkon podala jak Renée Zellwegerová, tak Paul Giamatti a Thomas Newman taky složil cosi co už tu bylo a co se neschová do kategorie autorský rukopis. Ano, přihodil jednu osvěžující irskou chvilku při tréninku, ale to je na víc jak dvě hodiny filmu při věhlasu jeho jména trochu málo. Stejně tak Russel Crowe mě dostal jen v jedné jediné scéně, takže mi nezbývá než celou věc shrnout slovy nepříliš nadšenými. Ron Howard natočil další svoji typickou výpověď o lidském duchu, ale tentokrát už mě neoblbnul. 70% (05.01.2007)

Druhý společný projekt dua Howard – Crowe ještě lépe odpovídá ideálnímu filmu na téma „americká osobní hrdost“. Podle nejpřísnějších akademických měřítek nejnalinkovanější film, v jehož dvouhodinové stopáži nenajdeme zbytečnou scénu, ale zároveň taky ani jednu, která by prokázala opravdové emoce. Ani jeden kousíček (natož tak celek) nepůsobí jinak, než sterilním dojmem filmu, jenž byl vyroben pouze pro potřebu amerického publika toužící opět vidět některého ze svých „historických“ hrdinů v akci. Formálně bezchybné – kamerové filtry, kostýmy, atmosféra – 30. roky (včetně hospodářské krize) jsou vykresleny výborně. Scény zápasů skvěle kontrastují s atmosférou rodinného prostředí Bradockových nejbližších – herecký koncert Russella Crowea, potažmo i Renée Zellweger, si oscarovou nominaci zaslouží. Jenomže celý film je chladný jako psí čumák a i když je podle skutečných osudů, je skvěle zahraný a výborně natočený, nedokázal mě ani jedinou scénou (ve dvouhodinové stopáži) oslovit. (04.12.2005)

Kdysi na vrcholu a najednou odepsaný, zatracený, bez peněz, bez práce a jednu chvíli i bez manželky a dětí. Pokořen a okolnostmi donucen žebrat dostane druhou šanci. A svoji šanci využije. Vrací se do ringu vyboxovat si zpátky své postavení, ale i jen tu obyčejnou samozřejmost, jako je dát svým dětem najíst a zajistit jim mléko.A nejenom to..„návrat Braddocka dává naději každému Američanovi“.Trochu jsem se bála, že Jamesovo hrdinství a oddanost rodině sklouzne do sladkobolného dojáku. Naštěstí se tak nestalo, i když to bylo mnohdy na hraně. Sport je to ovšem otřesný!!! (10.10.2005)