Samuraj

Krištáľovo čisté. Kitano si uctieva Kurosawu, kultúrne zvyklosti, rozmer spravodlivosti, vytvára priesečník prístupov starých s tými novými a pridáva sa tak k autorom, ktorým nezáleží len na spätnom oslavovaní vlastnej minulosti, ale aj na súčasnom zosílení už beztak silného fenoménu. Nemá však za potreby okolo toho robiť zbytočný humbuk, ťaží z rytmizujúcej zvukovej stopy (súvzťažnosť s oraním roľníkov), "vyblednutého" filtrovania (asociuje vtedajšie spol. pomery, tj. chudoba vs. krutovláda), neunáhleného tempa (odpovedá plíživému putovaniu maséra Zatôichiho), westernových stretov (založené na choreografickej i obrazovej šťavnatosti) a hédonistickej formy (dovoľuje nasávať a naplno si užívať vyššie uvedené postupy). Takeshiho umelecká mutácia exploatácie je harmonická, mohla (v prospech veci) vyznieť závažnejšie, no i napriek tomu vzniká výberový výtvor o vyrovnanosti, sústredenosti, pomstichtivosti a preto neostáva nič iné ako sa z tejto nádielky iba úprimne tešiť. (20.02.2011)

Velký Takeshi Kitano dokázal vzkřísit kouzlo starých pecek jako byly například Stíny Nad Soutěskou, ale i poněkud klasičtějších filmů z doby feudálního Japonska, a opět to provedl svým jedinečným způsobem a s humorem sobě vlastním. Jednoznačně film, který byste měli vidět. Kromě jedněch z nejlepších akčních scén jaké kdy byly v samurajských filmech k vidění se dočkáte i nevídaných výstupů v jiných uměleckých odvětvích než je herectví a bojové umění. Navíc, ti z vás kdo neznají Yojimba a spol. konečně uvidí, kdo to sakra byl ten ronin. Plus samozřejmě skvělá hudba made by Hisaishi-san a je z toho 80% jako když mistr meče tasí. (18.06.2005)

Ačkoliv film dlouho znám a chtěl jsem jej vidět, že se jedná o komedii jsem zjistil až v den TV vysílání. Je pravda, že občas jsem se bavil královsky a salvy upřímného smíchu se ozývaly často, nicméně několikrát jsem dumal nad tím, jak by to fungovalo jako akční thriller :-). Třebas ale taková škola šermování nebo hádky s dědou v saké-baru byly senzační... Konec kupodivu připomene například Milionáře z chatrče a rozčárování tak motá hlavu až do finálních titulků, výsledný dojem je ale vesměs dobrý a převládá pocit, že tak vytříbený artový černohumorný film z Japonska už asi neuvidím. A to se počítá. (20.02.2011)

Nestárnoucí Kitano se znovu vytáhnul jak po režijní tak i po herecké stránce a nám se dostala do rukou, nápaditá Akční - komedie, které nechybí kvalitní příběh a ani dobře provedené samurajské souboje. Po zkouknutí Zatôichiho jsem si musel hned koupit katanu, a oboje stojí za to jak film tak katana :), hold takovej dopad to na mě mělo. Ale zpátky k Zatôichimu, po uspěšném a velkolepém filmu Ve Spárech Yakuzy a mimořádném snímku Loutky se Kitano trošku odvrátil od vážného pojetí a užívá si více akce i když toto srovnání myslím Japonskou umírněnou Akcí a Ve Spárech Yakuzy ji taky nebylo po málu, srovnání s Killem Billem by bylo příhodné. Od Zatôichi si každý příznivec jak Kitanovi tak i samurajské tvorby odnese jistě hodně zajímavých zážitků, kterých Zatôichi nenabízí po málu a rozhodně se jedná o kvalitní snímek. 85% (15.03.2009)

Mnoho slabých, nebo průměrných věcí bych v tomhle filmu skousnul. Ale opravdu nedám tu finální šarádu ve stylu "Stomp" to se ti Japonci snad úplně zbláznili, že tam louply část jejich vystoupení s tyčema, navíc se ani nesnažily o nějakou inovaci. A nebo si možná myslí že většina lidí "Stompy" prostě nezná. max. 40% (06.08.2012)