Walk the Line

Tak tedy nevím… být fanouškem Johnnyho Cashe, podobně pojatá biografie mě dost rozladí. Jasně, nebyl jedinou celebritou, která ujížděla na drogách a alkoholu (to ani zdaleka ne), ale film vyznívá, jakoby Cash ani neměl přívětivější tvář (když pomineme, že uměl – pod vlivem drog – dobře zpívat). Během sto třiceti minut opustí manželku, několikrát se pohádá s přítelkyní, vůbec nevychází s otcem a do toho se láduje hrstmi prášků, které zapíjí vydatnými loky piva. Závěrečné procitnutí přichází vyloženě aby měl film happy end a silně pochybuji o podobné růžovosti reality. Jakožto nefanouškovi jeho muziky, potažmo osoby, mi to může být vcelku jedno, naopak bych měl ocenit pokus o otevřenější biografii, což je s výkonem Whitherspoonové vlastně to jediné, co stojí za vyzdvihnutí. Walk the Line není ani náhodou film špatný, je prostě příliš obyčejný, příliš akademický – tedy přesně takový, jako většina životopisných filmů o slavných osobnostech. Otázka zní „mohl by být lepší?“. Po pravdě - asi ne. Prodej Cashových desek po premiéře prudce stoupl, Oscaři byli dle zásluh rozdáni... nikomu by tedy nemělo vadit, že po tomto filmu za půl roku ani pes neštěkl. 70% Zajímavé komentáře: Silas, jojinecko, Nomád (04.12.2007)

Johnnyho Cashe mám ráda, přesto, že jsem viděla tuto jeho autobiografii. Podle ní to totiž nejvíc vypadá, že Johnny dlouhou dobu trápil svojí ženu neustálýma pletkama s fanynkama a June, po rozvodu trápil zase June, do toho pil a drogoval a byl věčně v rauši. Proč tam nebylo aspoň pár záběrů, jak si hraje s kotětem, staví sirotčinec nebo aspoň hází centík beznohému? Jasně, že vidět jeho odvrácenou stranu je podstatný v takovým filmu, tady ho ale podle mě zbytečně vykreslujou v příliš negativním světle. Nicméně Joaquin Phoenix působí jak převtělenej pravej Johnny Cash, ačkoliv postrádá tu slavnou, nádhernou barvu Johnnyho hlasu, tak zpívá dobře a Reese Whiterspoon, kterou vůbec nemusím, tady taky herecky válí. Je to určitě dobrej film, se skvělou hudbou a herci, jen by to chtělo víc světlejch momentů. 75% (01.07.2014)

“Cashův Phoenix” paráda, jen přál bych si víc šmrnc a dokázal si představit i zábavnější (...), obsáhlejší pojetí života tady té legendy, než pouze po rok 68. Plus přišlo mi, že ten film si vás hlavní postavu nepřiměje oblíbit, narozdíl od tvorby a jeho knižních biografií. To je škoda. Doufám tedy v další high profile počin. (x) (18.12.2018)

Mrzí mě, že jsem větu: "To teda čumim!", nepoužil v souvislosti s tím, jak na mě snímek zapůsobil. Použil jsem ho v kontextu s jedním faktem. A to finálním rozhodnutím June Carterové o svém budoucím životě. Celou dobu jsem ji považoval za ženu, která jen tak nepodlehne. Že se nikdy nerozhoduje bezhlavě. No... netvrdím, že si tím u mě film vykoledoval nálepku zklamání jako hrom, ale když ono mi to tam nějak neštýmovalo (kdyby režisér alespoň nebyl tak doslovný..). Co ale slova nepotřebuje je výkon Reese Witherspoon, která hraje tak brilantně, že ten Oscar prostě nemohl hupsnout do náruče jiného herce (děte mi do háje, že v té době byla malá konkurence, takže Reese už ho měla prakticky v kapse...). Stopáž přes dvě hodiny sice svádí k nervóznímu poklepávání nohou, ale pokud se naladíte na to správné country rádio, bude všechno v richtigu.... (19.12.2008)

Životopisný hudobný filmu typu Ray, ale nie až tak hollywoodsky vyumelkovaný a trochu úprimnejší a skratkovitejší. Čo je len dobre. Plus skvelé duo Joaquin Phoenix + Reese Witherspoon. Kiež by sa s rovnakou láskou začali nakrúcať filmy o režiséroch, ktorí sú mi bližší než hudobníci... (18.01.2006)