Walk the Line

Scénář: Gill Dennis, James Mangold .. Slušný životopisný film velkého hudebního umělce. To ano, ale nic víc! Vzhledem k tomu, že jsem jen několik týdnů před Walk the Line viděl jiný životopisný film a to RAY, nutí mě to ke srovnávání. Jedná se v kostře příběhu o dost podobné snímky a v souboji těch dvou bych za vítěze zvolil jednoznačně Ray Charlese a to nejen kvůli lásce k jím interpretovanému žánru hudby... Johnny. R. Cash měl jako každý člověk dětství. To jeho nebylo nijak veselé a stín tragédie se s ním táhnul po mnoho let.. Johnny. R. Cash měl jako většina lidí v showbussinesu sklon k alkoholu a drogám, které mu způsobily nejeden problém.. Johnny. R. Cash měl také ženu a děti. Vedle toho si, jako každá větší hvězda, vychutnával sexuální náklonnost fanynek, přesto velmi dlouho hledal tu pravou lásku... Snímek baví i přes omšelé schéma scénáře a celek drží kromě dobře zvládnuté režie především herci - výtečný Joaquin Phoenix a slušná Reese Witherspoon, kteří své role zvládly po všech stránkách tj. včetně zpěvu. 75%. (05.04.2006)

Já jsem si po pravdě po dlouhou dobu sledování tohoto filmu nevěděl co si o něm myslet. Johnny Cash a jeho okolí, manželky nevyjímaje mi přišlo hodně obyčejné, na svojí dobu klasické, jenže tak ve druhé třetině jsem to všecko pochopil a z myšlenky, že Cashův život mi nepříjde natolik dobrý aby byl zfilmován jsem okamžitě ustoupil a sledoval, jak si režisér se mnou celou tu dobu neskutečným způsobem hrál a já mu to všecko naletěl. Stejně tak jako to, když jsem Joaquina Phoenixe slyšel poprvé zpívat, falešně a divně, jenže nakonec jsem si jeho hlas zamiloval stejně jako Cashův a sledoval jeho život až do samého konce s ukápnutou slinou na triku. To se nedalo jinak, herecké výkony jsou výborné, nechápu proč Phoenix nedostal Oskara. Zato alespoň Whiterspoonová ve vedlejší roli byla patřičně oceněna a alespoň díky tomu se na tento film jen tak nezapomene. Rozhodně není proč. Je výborný. Já životopisné filmy mám hodně rád. Hodně bych tento srovnával s filmem Ray. Vlastně se ta kostra příběhu nijak závratně neliší, ale přecijenom je to něco jiného. Muzika je výborná a závěrečná scéna ve vězení? Dokonalá. Já nemůžu jinak než pět hvězdiček. Stejně tak jako jsem vrazíl Charlesu Chaplinovi nebo Rayi Charlesovi, prostě jsem se unášel a unášel, až do samotného konce. (04.10.2008)

Z "Walk the line" mám silný zimomriavkový zážitok. Veľmi slušne natočený životopisný skvost... Čím to je, že drvivej väčšine "csfdkomentaristov" (rovnako aj mne) sa po vzhliadnutí filmu začnú páčit piesne Johnyho Casha aj keď pred tým neudávajú svoju orientáciu ku cuontry???? Cash ma svoju charizmu, tak ako celý tento film a tak ako Joaquin Phoenix, ktorý bol ako Johny Cash "uveriteľný". Podľa môjho názoru sa so svojou rolou popasoval bravúrne...výraz tváre a práca s mimickými svalmi..waaaaaaaw..niečo také sa len tak nevidí. (31.03.2006)

Hello, I'm Johnny Cash! Perfektní životopisný film o jedné z největších hudebních ikon 20. století. Walk the line není jen ukázkou Cashova života a jeho úžasných písní, ale také hereckým koncertem Joaquina Phoenixe, jehož výkon je více než obdivuhodný. Reese Witherspoon hraje June Carter také neskutečným způsobem. Snímek, resp. příběh tohoto výjimečného zpěváka, je také skvostnou ukázkou toho, co udělá sláva, alkohol a drogy. Nikdy však není pozdě na nový začátek... Nemohu hodnotit jinak, než plným počtem hvězdiček, jelikož hudbu Johnnyho Cashe mám v oblibě. Jeho temný výraz, hluboký hlas, ležérní angličtina a v neposlední řadě ocenění, všechny excesy související s jeho kariérou jej činí opravdou legendou, kterou byl již za svého života. Walk the line tedy ohodnotím jako film dokonalý po všech stránkách. (01.07.2010)

Phoenix je přesvědčivý a Witherspoonová k mému velkému údivu též a životní příběh Johnnyho Cashe zdá se dost silný, aby divákovu pozornost udržel. Přece však budu remcat - zpěvákův pád na dno je sice vykreslen mistrně, slaběji pak jeho vzestup. Jeho obrácení je ve filmu téměř zamlčeno; snad aby se zamezilo diváckému pohoršení nad tím, že z Cashe se na ne až tak úplně stará kolena stal praktikující evangelikální křesťan a že jím až nadosmrti zůstal, a že leckdy nezpíval jen o psancích a vyděděncích, ale taky o Pánu Bohu. Toho zamlčení je škoda, protože když o Kristu zpívá Cash je to (jazykem dneška) mnohem víc cool, než když se o to na Andělu pokoušejí misionáři z Triumfálního centra víry. To, co je ve snímku řečeno, je v pořádku, problém je spíš v tom, co řečeno není a mělo by být. Druhá pak námitka se týká zpěvákovy první ženy a jejího postupného odsunutí ze scény. SPOILER: Byl jsem velmi zklamán happyendem. Žádost o ruku uprostřed písně před publikem je sice romantická, ale doufal jsem, že June - tak jako v předchozích letech tolikrát - zase řekne ne, už jen proto, že si nemůže vzít někoho, kdo již ženatý je. Ptal jsem se, co je s Vivian. Těžko však tvůrce biografického filmu vinit za to, že se drží skutečnosti... (18.02.2011)