Walk the Line

Mrzí mě, že jsem větu: "To teda čumim!", nepoužil v souvislosti s tím, jak na mě snímek zapůsobil. Použil jsem ho v kontextu s jedním faktem. A to finálním rozhodnutím June Carterové o svém budoucím životě. Celou dobu jsem ji považoval za ženu, která jen tak nepodlehne. Že se nikdy nerozhoduje bezhlavě. No... netvrdím, že si tím u mě film vykoledoval nálepku zklamání jako hrom, ale když ono mi to tam nějak neštýmovalo (kdyby režisér alespoň nebyl tak doslovný..). Co ale slova nepotřebuje je výkon Reese Witherspoon, která hraje tak brilantně, že ten Oscar prostě nemohl hupsnout do náruče jiného herce (děte mi do háje, že v té době byla malá konkurence, takže Reese už ho měla prakticky v kapse...). Stopáž přes dvě hodiny sice svádí k nervóznímu poklepávání nohou, ale pokud se naladíte na to správné country rádio, bude všechno v richtigu.... (19.12.2008)

V rámci ambicí snímku, zaměřeného z velké části na tu složitější a hlavně temnější stránku osobnosti Johnnyho Cashe, tomu nelze nic moc vytknout. Mangold se v šedesátých letech plných rockenrollu a divokého života pohybuje velmi zkušeně a propojení tří základních dějových rovin - Johnnyho psychického úpadku, osudové lásky mezi Johnnym a June a problematického vztahu mezi Johnnym a jeho otcem - zvládá řemeslně na jedničku podtrženou. Jenže film se drží tohoto schématu natolik urputně, že skutečný a ojedinělý příběh o začátcích hudební legendy se místy mění v klasickou hollywoodskou romanci, která nemá čím překvapit a také ničím nepřekvapí. Ale to vůbec nic nemění na tom, že film je sám o sobě skvělý, že hudba Johnnyho Cashe je nestárnoucí a že Joaquin a Reese nejenže spolu náramně dobře vypadají, ale také naprosto úžasně zpívají. Parádní filmařina, ne nadarmo odměněná pozorností akademiků.. 85% (23.07.2014)

Bravúrny životopisný film s fantastickými hereckými výkonmi v hlavných úlohách. Prekvapil ma hlavne Phoenix, nikto by tak nezahral Johnyho Casha ako on, pre túto rolu sa narodil, fantastický výkon. Film je prešpikovaný pesničkami, ktoré ma oslovili, a to aj napriek tomu, že tento žáner hudby moc neobľubujem. Asi to je tým, že Johnny Cash bol proste fenomén, ktorý ovplyvnil mnohých spevákov a kapely. A to nehovorím o jeho "zaujímavom" životnom príbehu. Pre mňa jasný plný zásah. (25.12.2013)

Z "Walk the line" mám silný zimomriavkový zážitok. Veľmi slušne natočený životopisný skvost... Čím to je, že drvivej väčšine "csfdkomentaristov" (rovnako aj mne) sa po vzhliadnutí filmu začnú páčit piesne Johnyho Casha aj keď pred tým neudávajú svoju orientáciu ku cuontry???? Cash ma svoju charizmu, tak ako celý tento film a tak ako Joaquin Phoenix, ktorý bol ako Johny Cash "uveriteľný". Podľa môjho názoru sa so svojou rolou popasoval bravúrne...výraz tváre a práca s mimickými svalmi..waaaaaaaw..niečo také sa len tak nevidí. (31.03.2006)

Johnnyho Cashe mám ráda, přesto, že jsem viděla tuto jeho autobiografii. Podle ní to totiž nejvíc vypadá, že Johnny dlouhou dobu trápil svojí ženu neustálýma pletkama s fanynkama a June, po rozvodu trápil zase June, do toho pil a drogoval a byl věčně v rauši. Proč tam nebylo aspoň pár záběrů, jak si hraje s kotětem, staví sirotčinec nebo aspoň hází centík beznohému? Jasně, že vidět jeho odvrácenou stranu je podstatný v takovým filmu, tady ho ale podle mě zbytečně vykreslujou v příliš negativním světle. Nicméně Joaquin Phoenix působí jak převtělenej pravej Johnny Cash, ačkoliv postrádá tu slavnou, nádhernou barvu Johnnyho hlasu, tak zpívá dobře a Reese Whiterspoon, kterou vůbec nemusím, tady taky herecky válí. Je to určitě dobrej film, se skvělou hudbou a herci, jen by to chtělo víc světlejch momentů. 75% (01.07.2014)