Walk the Line

Hello, I'm Johnny Cash! Perfektní životopisný film o jedné z největších hudebních ikon 20. století. Walk the line není jen ukázkou Cashova života a jeho úžasných písní, ale také hereckým koncertem Joaquina Phoenixe, jehož výkon je více než obdivuhodný. Reese Witherspoon hraje June Carter také neskutečným způsobem. Snímek, resp. příběh tohoto výjimečného zpěváka, je také skvostnou ukázkou toho, co udělá sláva, alkohol a drogy. Nikdy však není pozdě na nový začátek... Nemohu hodnotit jinak, než plným počtem hvězdiček, jelikož hudbu Johnnyho Cashe mám v oblibě. Jeho temný výraz, hluboký hlas, ležérní angličtina a v neposlední řadě ocenění, všechny excesy související s jeho kariérou jej činí opravdou legendou, kterou byl již za svého života. Walk the line tedy ohodnotím jako film dokonalý po všech stránkách. (01.07.2010)

Scénář: Gill Dennis, James Mangold .. Slušný životopisný film velkého hudebního umělce. To ano, ale nic víc! Vzhledem k tomu, že jsem jen několik týdnů před Walk the Line viděl jiný životopisný film a to RAY, nutí mě to ke srovnávání. Jedná se v kostře příběhu o dost podobné snímky a v souboji těch dvou bych za vítěze zvolil jednoznačně Ray Charlese a to nejen kvůli lásce k jím interpretovanému žánru hudby... Johnny. R. Cash měl jako každý člověk dětství. To jeho nebylo nijak veselé a stín tragédie se s ním táhnul po mnoho let.. Johnny. R. Cash měl jako většina lidí v showbussinesu sklon k alkoholu a drogám, které mu způsobily nejeden problém.. Johnny. R. Cash měl také ženu a děti. Vedle toho si, jako každá větší hvězda, vychutnával sexuální náklonnost fanynek, přesto velmi dlouho hledal tu pravou lásku... Snímek baví i přes omšelé schéma scénáře a celek drží kromě dobře zvládnuté režie především herci - výtečný Joaquin Phoenix a slušná Reese Witherspoon, kteří své role zvládly po všech stránkách tj. včetně zpěvu. 75%. (05.04.2006)

S Johnny Cashem jsem se poprvé setkal na albu Zooropa od U2 při poslechu posledního songu, který nazpíval svým krásným hlubokým hlasem (kterým disponuje i Joaquin Phoenix) a přestože jeho tvorba není mým šálkem kávy, za tu inspiraci, kterou mu přiznává spousta hudebních osobností, nejenom countryových, ale i rockových, si "svůj" film určitě zasloužil. Walk the Line není naštěstí nudně popisným příběhem, navzdory pár letopočtům se tu v podstatě mnoho o Cashových úspěších a tvorbě divák nedozví (což skalní fandy možná zamrzí), ale příběh se zaměřuje v komorní rovině zejména na utváření vztahu se svojí budoucí ženou June Carter (sladce vitální Reese Whiterspoon) a jeho až posedlostí její osobou, ukazuje jeho návyk na prášcích a celoživotní těžké vyrovnávání se se smrtí svého bratra. Joaquin nejenom že krásně zpíval a s kytarou v ruce jsem mu věřil každý pohyb, ale i ten jeho utrápený pohled s vnitřními démony, kteří se mu zračili v očích a se kterými neustále bojoval, byl přímo "oscarový" :o). Stejně tak Whiterspoon, s tělem křehkého diblíka, ale povahou silná žena a Cashův anděl spásný. Od 5* tenhle film dělí jen absence nějaké opravdu silné scény, která by se nesmazatelně zapsala do paměti, snad s vyjímkou trestuhodně krátkého momentu, zobrazujícím koncert ve věznici ve Folsomu, při kterém mi naskakovala husina. (16.03.2006)

Walk the line, film o mém nejoblíbenějším zpěvákovi, mám doma dlouho, a stejně dlouho, jako jsem jsem se na něj těšil, jsem ho i odkládal. Bál jsem se, že se mi třeba nebude líbit, že v něčem nesplní moje představy, že bude mizerný a já budu mít vztek a budu se ptát, proč ho vlastně někdo točil, když to ani nedokázal udělat pořádně. Včera jsem si ale DVD pustil a co vám budu povídat – stačilo vidět úvod z Folsomské věznice a všechny obavy byly pryč. Celé dvě hodiny jsem žasl nad výkony Joaquina Phoenixe (bezchybně nastudoval snad každý Cashův pohyb a obzvlášť při záběrech z dálky je na pódiu od skutečného Muže v černém k nerozeznání) a Reese Witherspoon, z nichž by „Johnny a June“ měli určitě radost (však taky oba herce vybrali), zpíval jsem si, usmíval se a podupával si, sledoval jsem, jak se příběhem míhají všechny ty veličiny od Elvise a Jerryho Lee Lewise přes Waylona Jenningse po Carla Perkinse a Carterovic rodinu a říkal jsem si, že to dopadlo parádně. To, co jsem znal hlavně z fotografií, zkrátka ožilo. A ožilo to na výbornou. Nijak objevně psaný scénář kritizovat nebudu, protože v tomhle případě to bylo zkrátka zachycení důležité části života jednoho skvělého člověka, a můžeme být rádi, že z toho nevznikla uslzená vleklá nuda, ale tak pocitvě šlapající věc. Dávám čtyři hvězdy za film a pátou z úcty k mistrovi. Výtky mám jen dvě. Menší a větši. Menší: Koncert z Folsomu měl být delší, alespoň o jednu píseň. Větší: Jak mohli scénáristé naprosto vynechat Boba Dylana? (23.01.2012)

Johnnyho Cashe mám rád a jeho hudbu zbožňuju. Ray mi otevřel oči a ukázal geniální jazz, přes který jsem se dostal k výbornému country a poznal i Johnnyho. Můžu snad zachovávat objektivní pohled na film, v němž před mými zraky najednou ožívá legenda a zpívá písně, které denně zaplňují mé reproduktory? Nestydím se, že když zdrcený Phoenix začal v nahrávacím studiu hrát Folsom Prison Blues, z očí se mi vyvalily slzy, protože ta bezmoc, ale i naléhavost byly skutečně znát, zvlášť když si uvědomím, jak se později skladba proslavila. V takovém stavu jsem prožil prakticky celý film. Phoenixovi snadno uvěříte jeho převtělení (hlas i výška téměř odpovídají) a živá vystoupení, která tak naplno prožíval, patří mezi nejsilnější části filmu. Jen je trochu škoda, že ho režisér vždy nenechal hrát víc než jednu skladbu – a občas pouze její konec. Dobře je tady zachycena i podstata country skladeb – když se Raye Charlese v Rayovi ptali, proč má rád country, odpověděl, že miluje příběhy. Díky tomu, že je ve Walk the Line vyprávěno i Cashovo dětství, sami se přesvědčíme, jak moc jej poznamenalo, aby své zážitky vložil do textů Kdo Johnnyho neznal, může si o něm i jeho hudbě udělat, řekl bych, solidní obrázek, a pro nás, kteří ho už nějaký ten pátek posloucháme, je to nádherný dárek, pocta hudební ikoně, ke které se budeme vždy rádi vracet a s dojetím sledovat jeho přetěžký život. (12.08.2006)