Walk the Line

Johny Cash měl docela zajímavý život a většinou v něm nebyl zrovna za toho hodného muže, proto jsem jen rád že se ho ujmul vynikající Joaquin Phoenix, protože v jeho podání je naprosto uvěřitelný a spolu se svou filmovou partnerkou a Cashovou hudbou jednoznačně kralují celému filmu. Ten je sice místy až příliš protahovaný a trochu nudný, ale jako životopisný film o jedné z nejvýraznějších postav hudby určitě za vidění stojí. 7/10 (22.05.2007)

Absolútneho prekvapenia som sa dočkal hlavne z dvoch prostých dôvodov. Prvý je, že o amerických country spevákoch nemám ani páru, druhý, že muzikálové filmy mi nie vždy padnú do noty. A možno to bolo tak dobre. Perfektné, rytmické a pobavujúce neboli len Cashove songy odspievané Joaquinom, ale aj film samotný. Spolu s ďalším miniprekvapením - Reese, tvorili perfektne zohrané duo v piesňach, ale čo je pre film dôležitejšie aj v podaní a vžití sa so svojimi postavami. 90%. (16.10.2007)

Nikdy jsem netušila, jak skvěle umí Joaquin Phoenix a Reese Witherspoon zpívat, hudební čísla byla opravdu báječná a já zjistila, že ačkoli country není můj šálek kávy, písničky Johnnyho Cashe se mi nejen líbí, ale dokonce uvažuji o koupi OST. Ale to není to jediné, co činí film výjimečný. Joaqiunu Phoenixovi jeho role sedí jak ušitá na míru, díky němu vidíme samotného Cashe ve vší komplikovanosti, která zmítala jeho životem. No a Reese Witherspoon je mu tou nejlepší protihráčkou, silnou partnerkou, která mu vždy poskytla oporu, i když jí to mnohdy stálo spoustu sil. Její výkon si poprávu zasloužil ocenění nejvyšší. (11.03.2006)

Některé filmy vás i s pořádným odstupem důkladně změní. Country jsem se v době zhlédnutí posmíval, Reese víceméně ignoroval a po projekci najednou bylo všechno jinak. Cashe sice aktivně neposlouchám, ale všechna životní varování, která Walk the Line nenápadně sype jedno za druhým, jsem si tenkrát vzal k srdci a (jakkoli pateticky to může znít) rád bych věřil, že mi několikrát pomohla na těch nejdůležitějších křižovatkách zahnout správně. Nemám tuhle životopisnou podívanou mezi svojí top desítkou, ba dokonce ani mezi top padesátkou. Je v ní ale tolik pravdy ohledně pokušení, těžkých rozhodnutí, lásek i kariéry, že jsem si svého času dal do avataru Phoenixův portrét z kresleného plakátu - a dodneška jsem ho tam nechal. Osobní film v tom nejočividnějším slova smyslu. (08.09.2006)

Dobrých životopisných filmů o muzikantech je mraky, ale málokterý je takhle skvělý. Většinou se totiž zaměřují zevrubný popis, všeho zajímavého, co danou osobnost potkalo. To je možná objektivní přístup, ale nikdy se tím nedocílí výraznějšího efektu. Málokdy se podaří sepnout film do konzistetního dějového rámce, který by byl logicky zakončen. Walk the Line ale popisuje jenom jednu etapu života J.C., která je navíc zakončena silnou událostí. Tím si film nechává to nejlepší až nakonec a funguje to, třeba i jako romatnický film. Povedlo se to tak dobře, že vše co se ve filmu odehraje má zpětně z hlediska závěru smysl. Není zde nic navíc. Joaquin Phoenix zaslouží uznání za to, jak ztvárnil někoho komu není ani trochu podobný. (22.02.2010)